Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Medúzy můžete potkat i u nás

meduz0Jedním z tvorů, které máme pevně spojené s představou dovolené u moře, je medúza. Málo se ví, že tento rosolovitý tvor žije vzácně také u nás. Pokud tedy při koupání potkáte ve vodě malou medúzku, rozhodně to nemusí znamenat příznak pominutí smyslů. Právě v letních měsících je totiž největší naděje na spatření tohoto živočicha - a letošní horké počasí pravděpodobnost ještě zvyšuje.

 

Až do roku 1880 znali vědci pouze mořské medúzy. Pak ale britský biolog Ray Lankester v okrasném jezírku s dovezenými lekníny našel živou medúzu a dal jí latinské jméno Craspedacusta sowerbii - medúzka sladkovodní.

 

Původ nejasný

Brzy nato se podobné zprávy začaly objevovat i v jiných evropských zemích a většina biologů je pojmenovávala jako navzájem odlišné druhy. Teprve český zoolog Emil Dejdar správně rozpoznal, že se jednalo o různá vývojová stádia téhož druhu, který žije v teplejších oblastech mírného pásma celé severní polokoule.

meduz1

 

 

obr: Setkání s medúzkou sladkovodní ve volné přírodě je možné jen v nejteplejších obdobích roku. Navíc se nepatrný tvor snadno přehlédne

 

 

Náhlý masový výskyt na konci 19. století v Evropě však vede některé vědce k závěru, že sladkovodní medúzka k nám přišla ze Severní Ameriky společně s dováženými akvarijními rybami a rostlinami. Právě tehdy se totiž masově rozšířila akvaristika a do evropských vod se nedobrovolně přestěhovala celá řada dalších amerických druhů, například sumeček americký, koljuška, slunečnice, nebo rostlina vodní mor.

Naše medúzka je opravdu vzdálená příbuzná mořských druhů, mnohem blíž ale má k domácímu nezmarovi. V jejím složitém vývojovém cyklu také prochází stádiem, které se nezmarovi velmi podobá. Tehdy žije přisedle na dně a na vodních rostlinách (v Čechách byl tento polyp poprvé popsán podle úlovku z pilíře Karlova mostu ve 30. letech minulého století).

Teprve když teplota vody během léta dlouhodobě stoupne nad 20 stupňů Celsia, začnou na polypovi pučet diskovité útvary, které se oddělují v podobě medúz. Ty jsou samčí a samičí a představují nejvyšší stádium rozmnožující se pohlavně. Jeho výsledkem jsou drobná vajíčka, která se po dopadnutí na dno změní v první stádium - larvu. Z ní se později vyvine již zmíněné druhé stádium - polyp.

 

Malá ale naše

Po dostavění vltavské kaskády teplota vody ve spodním úseku Vltavy poklesla, což (společně se znečištěním) patrně znamenalo konec i pro pražské medúzy. Bývají však v některých letech vídány v polabských zatopených pískovnách a v některých rybnících.

meduz2

 

 

obr: Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbii). Průměr klobouku je jen dva centimetry, zblízka ale tvor vypadá jak kosmická loď ze sci-fi

 

 

Během 80. let potápěči několikrát hlásili masový výskyt medúzek ze Slapské přehradní nádrže. V posledních letech byla jejich přítomnost zaznamenána také v jižních Čechách u Blatné a na Ostravsku a Opavsku.

Svědčí jim zejména dlouhá teplá léta, při nichž teplota vody dosáhne 25 až 30 stupňů - právě taková, jako je to letošní. I z toho je patrné, že jejich původní domov byl někde jižněji. Teprve při těchto teplotách tvorové dorůstají do stádia medúzy. V jiných letech přežívají pouze jako polypi, kteří snadno uniknou pozornosti.

Spatřit sladkovodní medúzku není jen tak, protože průměr jejího klobouku ve tvaru převráceného talíře dosahuje jen okolo dvou centimetrů. Po jeho obvodu má věnecem několika stovek chapadel, jimiž loví kořist - drobný plankton splyvající ve vodě. Navzdory příbuznosti k mořským medúzám a společnému zařazení mezi žahavce tato chapadla člověku neublíží.

Také polyp je dravec lovící pomocí chapadel. Je průhledný, dosahuje velikosti jen několika málo milimetrů a často žije zahrabaný v písku na dně i několik let. Rozmnožuje se nepohlavně pučením.

 

Jan A. Novák

 

obr: Celý životní cyklus medúzky sladkovodní je hodně komplikovaný

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack