Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tycho Brahe nebyl otráven rtutí

tyc1Nejslavnějšími vědci působícími na pražském dvoře císaře Rudolfa II nepochybně byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dva muži, kteří společně lidstvu otevřeli okna do vesmíru - a přesto na Keplerovi ulpělo podezření, že svého kolegu otrávil. Dánsko-český tým archeologovů, antropologů, lékařů, fyziků a chemiků se proto snažil zjistit, jak tomu bylo doopravdy. Výsledky jejich výzkumů přinesly mnohá překvapení.

 

Keplera a Braheho spojovala astronomie - ale pak už zřejmě vůbec nic. Zatímco Tycho pocházel z významného šlechtického rodu, Johannesovi rodiče byli zchudlí obchodníci na okraji společnosti, jeho matka jen tak tak unikla obvinění z čarodějnictví. Bohatý Brahe měl velkorysou přímočarou tolerantní povahu a uměl užívat radosti života, chudý a zakomplexovaný Kepler o sobě neustále pochyboval, s nikým se nesnesl, bojoval s depresemi a neduhy.

tyc2

 

 

obr: Tycho Brahe

 

 

Tycho Brahe dělal horoskopy zabýval se alchymií a měl vlastní laboratoř. Především ale usiloval o odhalení skutečné podoby sluneční soustavy. Věřil, že Země je sice středem vesmíru, kolem ní ale obíhá jen Měsíc a Slunce, zatímco vše ostatní se točí kolem Slunce. Aby to dokázal, vyrobil na svou dobu mimořádně přesné přístroje a shromáždil obrovské množství údajů o pozicích nebeských těles. Do Prahy přijel na Rudolfovo pozvání roku 1599, poté, co musel z politických důvodů uprchnout z rodného Dánska.

Kepler měl odlišnou i představu o podobě sluneční soustavy. Věřil, že planety obíhají kolem Slunce ve vzdálenostech daných přesnými geometrickými pravidly. Publikoval svůj názor v díle Mysterium Cosmographicum a získal tím určitý věhlas. Díky tomu také dostal od Braheho pozvání ke spolupráci do Prahy.

Stal jeho zaměstnancem, díky svému matematickému nadání mu ale sloužil jen jako jakýsi počítač - prováděl složité výpočty, kterými se Tycho nechtěl obtěžovat. Johannesovy ambice ale byly vyšší: dokázat své teze z Mysterium Cosmographicum, což bez Braheho tabulek nešlo, tím spíš, že měl slabý zrak a byl špatný pozorovatel. Snažil se proto přimět svého šéfa k jejich zveřejnění. Tycho však nespěchal.

Brahův osud se začal naplňovat na podzim roku 1601. Po večeři u Petra Voka z Rožmberka 13. října 1601 se mu nečekaně udělalo špatně, dalších deset dní měl horečky, problémy s vylučováním moči a blouznil. Když se mu jedenáctého dne ulevilo, uspořádal své záležitosti, přičemž vědecké poznámky neodkázal Keplerovi, ale členům své bohatě rozvětvené rodiny.

Následujícího dne, 24. října 1601 zemřel. Jeho poslední slova byla "Ne frustra Vixisse videar" - "Doufám, že jsem nežil nadarmo".

O průběhu nemoci podal podrobnou zprávu lékař a Braheho přítel Jan Jessenius, který později skončil na popravišti po nepovedeném stavovském povstání. Příčina úmrtí se zdála být zřejmá: selhání ledvin (uremie) způsobené patrně ucpáním močových cest. Lidová tvořivost pak z toho udělala prasknutí močového měchýře.

Johannes Kepler se vzápětí zmocnil Braheho deníků, ale dědicové usilovali o jejich vydání, protože tušili, že by se daly dobře zpeněžit. Sám císař prostřednictvím svých úředníků nakonec spor vyřešil ke spokojenosti všech - a především v zájmu vědy. Kepler sice musel Braheho poznámky odevzdat dědicům, měl však k nim mít trvalý přístup.

tyc3

 

 

obr: Johannes Kepler

 

 

Tři roky pak Johannes Kepler studoval Braheho údaje - až z nich pochopil pravdu: planety obíhají kolem Slunce po elipsách. Jde o jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů všech dob. Tycho Brahe mohl spokojeně odpočívat v hrobě: díky Keplerovi nežil nadarmo.

Dohady okolo možné vraždy věhlasného astronoma se naplno rozhořely koncem 20. století, kdy vědci z z univerzity v Lundu ve vzoru z Braheho kníru zjistili vysoký obsah rtuti, která mohla uremii zavinit. Tvrdili, že znají i časový průběh otravy: první vysokou dávku dostal Brahe v den osudné hostiny, druhou 13 hodin před smrtí. Teorie o vraždě byla na světě.

A podle zásady "Komu ku prospěchu" se jako první podezřelý nabízel Johannes Kepler usilující o záznamy svého šéfa. Současně by si tím ale zabil i svého živitele, což by ještě zhoršilo jeho i tak notoricky špatnou finanční situaci.

Nyní se zdá, že výzkum, na němž se významnou měrou podíleli vědci z pracovišť Akademie věd ČR Johannese Keplera plně rehabilitoval.

"Zjistili, že rtutí být otráven nemohl," říká Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. "Nebyla to ani akutní otrava těsně před smrtí, přestože některé teorie se zakládaly na tvrzení, že mu byla podána rtuť."

Koncentrace rtuti z vlasů a vousů Tychona Braha zjišťovali badatelé z Ústavu jaderné fyziky AV ČR pomocí těch nejmodernějších analytických metod.

"Použili jsme k tomu dvě jaderné analytické metody, jednak neutronovou aktivační analýzu a jednak metodu mikropixe, které jsou schopny stanovit větší množství prvků," vysvětluje Jan Kučera. "Nejprve jsme provedli restrukční instrumentální analýzu, abychom zjistili co největší množství prvků ve vzorcích, pak jsme se soustředili na rtuť, o níž byl největší zájem. Metodou neutronové aktivační analýzy s radiochemickou separací jsme její obsah stanovovali s vysokou citlivostí a správností."

Kromě vlasů a vousů tým fyziků analyzoval i vzorky z astronomovy nosní dutiny. Přišel totiž o nos v mládí při souboji a říkalo se, že nosil protézu ze slitiny zlata a stříbra. Z výzkumu ale vyplynulo, že šlo pravděpodobně o mosaz.

 

Jan A. Novák
psáno pro iHned.cz

obr: Hvězdárna, kterou Tycho Brahe vybudoval na ostrově Hven. Do Prahy odešel, když z ní byl svými nepřáteli vypuzen

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack