Motto:
Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života
Charlie Chaplin, americký komik
"Chvěji se o tvé životní štěstí, protože to, co je teď, nepotrvá věčně. Revoluce bude krvavá." To napsal roku 1777 císař Josef II. své sestře Marii Antoinettě. Tou dobou ještě Evropa žila v bezstarostné rozvernosti rokoka a do výbuchu násilí, které pohltilo desetitisíce životů a přivedlo na popraviště i císařovu sestru, chybělo celých dvanáct let. Ani největší učenci si ještě nedokázali představit hrůzy číhající za obzorem času. Tím méně pak panovníci žijící v izolaci svých luxusních dvorů.
Proč zrovna Josef II. ano?
Budeme-li hodně chtít, můžeme vidět důvod jen v tom, že to byl opravdu mimořádný muž, mimochodem, jeden z nejlepších panovníků, kterého jsme kdy měli. Nějak ale cítíme, že to nestačí - tím spíš, že budoucí osudy mnoha dalších věcí, které mu byly bližší (například řady jeho reforem), Josef II. dohlédnout nedokázal.
Nemůže tedy být důvod v tom, že právě v oné chvíli, kdy císař myslel na osudy svých blízkých, se před ním na krátkou chvíli otevřelo jedno z tajemných oken, které vede do budoucnosti?
Skeptik odpoví, že jde o pouhou náhodu, i když datovaný dopis nelze vydávat za dodatečně vykonstruované "splněné" proroctví tak snadno, jako jiné podobné příklady.
A jsou k dispozici i jiné - ještě podivnější a přitom datované stejně spolehlivě.
Americký spisovatel Morgan Andrew Robertson (1861-1915) ve svém románu Futility (Marnost) popsal obrovský parník, který se potopil na první plavbě po srážce s ledovou krou. Většina cestujících zahynula, protože na palubě bylo málo záchranných člunů. Lo? se jmenovala Titan - a Robertsonův román vyšel čtrnáct let před osudnou plavbou Titaniku. Podobných příběhů zná historie překvapivě mnoho.
Nejjednodušším vysvětlením je samozřejmě náhoda, jenže někdy je těch náhod nějak moc najednou: například Robertson?v Titan se potopil také v dubnu a měl jen o málo větší výtlak než Titanic. Případ je o to podivnější, že Robertson se pak podivuhodně trefil do budoucnosti ještě jednou. Roku 1909 vydal povídku Beyond the Spectrum (Na druhé stran? spektra), v níž popsal budoucí válku mezi Spojenými státy a Japonskem. Začala překvapivým napadením americké flotily japonskými silami v Pacifiku...
Zase jen náhoda?
- - -
"Však lépe v mylné naději sníti / před sebou čirou temnotu / nežli budoucnost odhaliti / strašlivou poznati jistotu!" Tak alespoň vidí předpovídání budoucnosti Karel Jaromír Erben ve své slavné Kytici. Ne každý s tím ale souhlasí, protože znát dopředu budoucnost představuje skoro vždy strategickou výhodu - dokonce i v případě, že předpověď není zrovna dvakrát radostná. Být v kůži Erbenovy Marie, která na hladin? jezera sama sebe spatřila ležet v rakvi, sice nechce nikdo, ale i informace typu "dlouhohrající desky už raději nekupovat" má svou cenu. A když dokonce způsobí, že si nekoupíte lístky na první plavbu velkolodi s mnohoslibným jménem Titanic (což se v mnoha případech opravdu stalo), pak asi není o čem diskutovat.
A tak lidé všech vrstev - od chudiny až po vojevůdce a vladaře - o pohled do budoucnosti usilují už desítky tisíc let. Hledají jej u šamanů stejně jako v laboratořích současných vědců. Bylo by při tom velkou chybou jedny i druhé podceňovat nebo přeceňovat; už proto, že přinejmenším výsledky se často moc neliší. Někdy dokonce ani metody, protože někteří vědci například už připouštějí, že změněné stavy mysli opravdu dávají zajímavé výsledky - a právě s nimi jasnovidci všeho druhu pracovali odedávna. Je konec konců jedno, jestli si pohled do budoucna vysvětlujeme jako milost bohů, napojením na jakési všeobecné informační pole nebo podvědomými výpočetními schopnostmi mozku. Důležitá je předpověď sama.
Je ale správná předpověď vůbec možná, když všichni (nebo skoro všichni) věříme, že čas teče jen jedním směrem? Copak to jde, aby někdo viděl něco, co ještě nenastalo a co - alespoň pokud je současný racionalistický pohled na svět správný - může ještě i po vyslovení předpovědi ovlivnit tisíc náhod?
Základním faktorem správné předpovědi je právě podstata toku času, o které vlastně pořád nevíme vůbec nic; někteří obzvlášť neortodoxní vědci dokonce tvrdí, že čas jako takový vůbec neexistuje. A tak se prý pohledy do budoucnosti otevírají a zase zavírají, aniž bychom tušili proč.
Jisté je jen to, že některé předpovědi opravdu vyšly. Nejednou se tak stalo za okolností, ze kterých běhá mráz po zádech. Vůbec by proto nemělo překvapit, že vize budoucnosti zatím pořád ještě vycházejí spíš básník?m, než těm, kteří tvrdí, že znají metodu, jak na to (opět: lhostejno, zda to jsou profesionální věštci nebo vědci).
Právě o zjeveních budoucnosti i o nekončícím úsilí jim porozumět je tato kniha. Zavede nás do skalních svatyní pravěkých čarodějů, proroků z Boží vůle i starověkých věštíren, mezi astrology a vykladače snů, stejně jako k lidem, jejichž osud určila věštba. Nesmíme samozřejmě vynechat ani případy pozoruhodně naplněných předpovědí, varování či vizí budoucnosti v uměleckých dílech. Nevyhneme se ani moderním prognostikům, futurologům, statistikům, fyzikům a psychologům - abychom s překvapením zjistili, že mnohé jejich metody předvídání budoucnosti a výzkumu plynutí času jsou přinejmenším stejně mystické, jako ty, které používali jejich kolegové ve starověkých Delfách.
Takže: vzhůru do budoucnosti!
- - -
Obsah knihy
¨
01 - ÚVOD
02 - ZPRÁVY Z DRUHÉHO BŘEHU
03 - DELFSKÉ ORÁKULUM
04 - PODZEMNÍ CHRÁM NAD PROPASTMI ČASU
05 - HLASY Z NEZNÁMA
06 - A VIDĚL JSEM DVEŘE OTEVŘENÉ V NEBI
07 - Z NEBE SESTOUPÍ KRÁL HRůZY
08 - PROROCTVÍ Z HVĚZD
09 - TAJEMNÁ ŘÍŠE SNů
10 - ZA HRANICEMI REALITY
11 - VŠEVĚDOUCÍ PAVUČINY
- - -
Knihu Jana A. Nováka „Okno do budoucnosti“ s podtitulem „Tajemné věštírny, důkazy jasnovidectví, mýtická i novodobá proroctví“ vydává nakladatelství Alpress ve Frýdku-Místku. Má 303 stran a je doplněna fotografiemi.
Chcete si knihu objednat?
cena včetně poštovného a balného: 279 Kč
cena při platbě převodem na účet: 248 Kč (č. účtu: 0001821329/0800)
Knihu je možné objednat na adrese jan-a-novak@seznamcz
Zdůrazňji, že uvedená cena je konečná, včetně poštovného a balného - na rozdíl od cen udávaných většinou ostatních prodejců, které sice v ceníku vypadají skvěle, po připočtení všech přirážek se ale objednávající při přebírání zásilky často nestačí divit
