Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Knižní publikace

Příběhy českých alchymistů a mystiků width=

 

Tajemství našich hradů, pevností a tvrzí width=

 

Drony - komplexní průvodce width=

 

Tajemství našich chrámů width=

 

České vynálezy a objevy světového formátu width=

 

Za tajemstvím pokladů Čech, Moravy a Slezska width=

 

První republika: Zamlčená historie width=

 

Po stopách černé bohyně width=

 

Templáři, zednáři a další tajné společnosti width=

 

Tajemný Karlštejn width=

 

Karel IV Mystik a čaroděj width=

 

Tajemné podzemí na našem území width=

 

Tajemné podzemí na našem území width=

 

Utajené osobnosti českých dějin width=

 

Hory a kopce opředené tajemstvím

 

Záhady Bible

 

Publikace Okno do budoucnosti

 

Létající talíř pro Hitlera

 

Megalodon kniha

 

Smrtící sopky

 

Putovania po näjvačších záhadách Slovenska

 

Tajemství mořských hlubin

 

Tajemné Česko

 

Záhadné vynálezy

 

Život ve vesmíru

 

Největší záhady Středomoří

 

Tunguzský meteorit

 

Smrt vzdušných obrů

 

Foto a video pod vodou

 

Potápěči bez moře

První republika: Zamlčená historie

 

republika-bigNic není velké, co není pravdivé

Tomáš Garrigue Masaryk


"Pamětní kniha má některé listy vytrhané a ztracené..."

Tahle věta by mohla klidně být napsaná o celé historii takzvané první republiky, ve skutečnosti se ale týká jen jedné z mnoha obecních kronik potrefených po vzniku nového státu neblahým osudem: "...z neporozumění a neopatrnosti byla kronika zničena

Opravdu jen z neporozumění a neopatrnosti?

Trochu víc napoví kronika Staré Boleslavi, do níž roku 1918 během rozpadu habsburské říše tehdejší kronikář napsal: "Tím končí trapná doba persekuční" a přikreslil lebku. Jenže zapomněl své předchozí zápisy "z neporozumění a neopatrnosti" zničit, a tak jsou dnes k dispozici i jeho vášnivé projevy oddanosti zaniklé monarchii. Jinde tak neopatrní nebyli; státem placení učitelé, místní hodnostáři nebo jen ctižádostivci s máslem na hlavě se o nepohodlné zápisy postarali lépe než ve Staré Boleslavi.

Ale nejen o zápisy. Vikář František Hrachovec z Chlumu ve své kronice roku 1918 napsal: "8. listopadu měly se též všude páliti očistné ohně, kde mělo se spáliti vše, co upomíná na staré doby jako obrazy císařů, znaky, staré nápisy, erby, ale též misionářské kříže, růžence, sochy svatých... a všude po Čechách bylo toho přání uposlechnuto."

Když tedy George Orwell po druhé světové válce ve svém románu 1984 vymýšlel Jámu pamětnici, v níž mizela režimu nepohodlná minulost, nebyl moc originální - a dokonce ani neopisoval od Stalinova Sovětského svazu. Prvorepubliková Jáma pamětnice byla dřív; sice jen taková malá česká, poněkud živelná a ne moc spolehlivá, ale každý začátek je těžký. Její následovnice o nějaké to desetiletí později už budou efektivnější.

I tak ale tehdy zmizel velký kus skutečné historie - a nový stát pak už nebyl tak neprozřetelný, aby nad obrazem svých dějin ztratil kontrolu. Právně zakotvil nejen povinnost vedení kronik (Zákon o pamětních knihách obecních č. 80 z roku 1920), ale brzy na to i státní dohled nad jejich obsahem: "...ukládá se zapisovati události pravdivě... za bezprostředního dozoru letopisecké komise" (Vládní nařízení 169/32 Sb.). Jak se letopisecká komise obsazovala a na co dávala obzvlášť pozor, není tak těžké si domyslet.

V dalších částech knihy uvidíme, že dohled nad kronikami byl tím nejmenším - a některé metody vytváření virtuálního obrazu ČSR byly na svou dobu překvapivě rafinované. Když k tomu ještě připočteme, že krátká doba trvání první československé republiky se zhroutila do dlouhého období totalit, nemůže překvapit, že během času vyrostla její podoba v myslích lidí do ideálu, kterým rozhodně nebyla - jako není ideálem žádný lidský výtvor, ze všeho nejméně pak výtvor politický. Vyšít nápis "Pravda zvítězí" na prezidentskou standartu není problém, některé pravdy ale problém být mohou i pro sebedemokratičtější stát. Obzvlášť velký problém pak představují pro malý slabý stát, který se zrodil na mimořádně exponovaném místě ze zkázy a zmaru Velké války, tak trochu zradou - a pod nešťastnou hvězdou.

A tak otazníků a záhad, které po sobě takzvaná první republika zanechala, je víc než dost. Dodnes se spekuluje - jen tak namátkou - třeba o předválečných tajných jednáních českých politiků s carským Ruskem o podvracení Rakousko-Uherska, o původu prvního prezidenta (nechybí ani úvahy, že ho zplodil sám císař František Josef I.), o úloze zednářů a dalších tajných spolků při vzniku ČSR, o ruském zlatém pokladu a československých legiích, o podivné smrti generála Štefánika nebo pozadí smrtícího atentátu na ministra Rašína, o blufování Tomáše Masaryka při jednání s představiteli Spojenců týkajících se vzniku nového státu, o jeho posledních slovech před smrtí, o politických, společenských, korupčních a špionážních aférách...
Ale byly i jiné záhady, které s politikou bezprostředně nesouvisely a přitom nejsou o nic menší. Dodnes se například neví, jaké byly příčiny pandemie španělské chřipky, která zabila víc lidí než právě ukončená světová válka - a nechybějí ani nejfantastičtější hypotézy. První republika samozřejmě měla také své dodnes nerozluštěné kriminalistické záhady, občas se tu děly věci, které se nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit, s nástupem nacismu v sousedním Německu tu probíhal neviditelný boj tajných služeb...

O tom všem a o mnohém jiném je tahle kniha.

Nakonec zbývá ještě dodat, o čem není: rozhodně nechce první republiku hodnotit nebo dokonce soudit. Jinými slovy, autor se netouží přiřadit k dlouhé řadě pěšáků, kteří po bitvách sami sebe povyšují na generály. Otcové zakladatelé ve většině případů konali s nejlepšími úmysly, nebylo jejich chybou, že nedisponovali schopnostmi jasnovidců - a v mnoha případech ani neměli moc možností na výběr. Pochopíme je, jen když se na jejich složitou dobu podíváme bez příkras a vylhaného patosu, a na ně samé ne jako na sochy, ale na jako lidi. Pokud opravdu byli velcí, tak se tím nestanou o nic menšími, právě naopak.

V neposlední řadě pak kniha nechce být ani odbornou studií nebo historickou prací - od toho tu jsou jiní. Chce jen pobavit jiným pohledem na dobu, která zdaleka nebyla tak suchopárně nudná, jak se jeví z učebnic a historických pojednání. Při takovém pohledu samozřejmě občas narazíme i na méně známé nebo dokonce temné stránky té doby. To však zdaleka neznamená, že dvacetiletá existence Masarykova státu není zdroj inspirace a hrdosti - jen jsou občas důvody trochu jiné, než má sklony tvrdit tehdejší i dnešní republikánská propaganda. Vynikající lidé té doby (a zdaleka nejen ti, o nichž mluví učebnice) se pokusili téměř o nemožné a moc nechybělo, aby uspěli. A i když Československo už neexistuje, zanechalo trvalou stopu v historii téhle části Evropy, která je a navždy bude o to výraznější, že okolní státy mají z oné doby mnohem méně důvodů k hrdosti.

 

Obsah

01. Úvod
O2. My chceme cara!
03. Konec starých časů
04. Tatíček Masaryk trochu jinak
05. Záhadná smrt nad Bratislavou
06. Podivná smrt ministra financí
07. Opilí samostatností
08. Pod hladinou reality
09. Největší aféry první republiky
10. Místo epilogu: co by bylo kdyby...

 

Bibliografie:

Novák, J. A.: První republika - zamlčená historie. Alpress, Frýdek-Místek, 304 s., barevné i černobílé obr. MOC: 299 Kč

 

Knihu je možné se slevou objednat přímo u nakladatele zde

 

 

 
Joomla Templates: by JoomlaShack