Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Výbuch v Karlových Varech

vridlo1Město, známé po celém světě jako Karlsbad, se probouzí do dne, který začíná jako všechny předešlé. Na kalendáři je datum 2. září 1809 a katastrofě, ke které se schyluje, na první pohled vůbec nic nenasvědčuje.  Nejčastěji návštěvníci míří k baroknímu chrámu svaté Máří Magdalény, u něhož je největší atrakce Karlsbadu - gejzír, kterému se říká Sprudel nebo také Brudel.. Jméno Vřídlo se začne používat až mnohem později...

 

Je tu na co se dívat: horkou vodou tryskající ze země pod tlakem v oblacích páry do výšky přes deset metrů se nemůže pochlubit ani společenskou smetánkou tolik vyhledávaná Itálie, která přitom jinak oplývá vším, co k podzemnímu ohni patří - od zemětřesení až po sopečné erupce. Sprudel je evropský unikát; mnohem spektakulárnější gejzíry sice chrlí vřící vodu s párou na Islandu, ale z hlediska turistického ruchu jen zbůhdarma plýtvají silami, protože ostrov u polárního kruhu je pro společenskou smetánku počátku 19. století pořádně z ruky. Nepřekvapí proto, že se o karlovarské atrakci rozsáhle rozepisují četné bedekry i v tak vzdálených zemích, jako je Anglie: J. Murray ve své "Příručce pro cestovatele po jižním Německu" Sprudel dokonce nazývá vodní sopkou.

Vlastně ale je karlovarský přírodní vodotrysk unikát světový; existují sice gejzíry a existují prameny horké léčivé vody - ale přírodní horký gejzír, který současně léčí (a ještě ke všemu se nachází v krajině bez sopek), je jen jeden.

 

Něco se děje…

V poslední době ale se Sprudlem něco není v pořádku. Vody ubývá, výtrysky slábnou, horká voda každou chvíli vyrazí na povrch někde, kde nemá. Nikdo se ale moc neznepokojuje, protože to vždycky byl dost náladový chlapík a v jeho okolí není moc bezpečno. Jedna středověká kronika tvrdí, že v oněch časech tu voda tryskala do výšky odpovídající 40 metrům - tedy bezmála čtyřikrát výš než dnes (pro představu: 40 metrů je vysoká například rozhledna Diana v současných Karlových Varech).

vridlo2

 

 

obr: Karlovarské Vřídlo (Sprudel) na kresbě z první poloviny 19. století

 

 

Jiné staré zprávy mluví o měnícím se počtu jícnů: roku 1532 voda tryskala ze dvou, roku 1788 dokonce z deseti. Přírodní trysky pod tlakem chrlící vroucí vodu se otevíraly na nejneočekávanějších místech, občas i něco pobořily a ve sklepích se objevoval smrtící plyn. Proto bylo bezprostřední okolí dlouho neupravené, nebo se tu stavěly jen lehké dřevěné objekty, které šlo snadno a rychle opravit.

Na přelomu 18 a 19. století ale lázně zažily prudký rozmach, který si vyžadoval mnohem důstojnější stavby kolem jejich největší atrakce. Roku 1809 tu už stojí kolonáda a několik lázeňských budov, samotný Sprudel obklopuje malebný pavilon s kopulí nesenou korintskými sloupy. Ale hluboko pod ním pořád dřímá živel připravený ničit.

Johann Wolfgang Goethe, který si Karlovy Vary oblíbil jako pacient i jako přírodovědec, o vrtošivém prameni už v květnu předešlého roku napsal: "Sprudel se k lázeňským hostům nechová moc zdvořile. Dokonce se radním pověřeným stavebním dozorem nad městem přímo vzpouzí. Nejenže ještě silněji vyvěrá z řeky... ale i pod přemostěním u uličky vedoucí k tržišti rázně pronikl mezi trámy. Tak se ho snaží umlčet pytli s pískem, kamením, trámy, klíny a vším možným. Přesto na svém místě teď netryská tak vysoko..."

Něco se děje - ale do podzemí nikdo nevidí. A tak lázeňský život dál plyne svým obvyklým tempem. Až do 2. září 1809.

 

Explodující  koláda

Poklidný den náhle přervalo strašlivé zahřmění. Země se třásla a lidé v panice vybíhali z domů, několik stavení se zhroutilo. Lázeňská budova poblíž vývěru Vřídla byla poškozená tak, že ji později museli zbourat. Nábřeží i dno říčky Teplé puklo a z trhlin se valila horká pára. Z Vřídla šel strach: na místě, kde ještě včera byl malebný vodotrysk, teď s hromovým rachotem vysoko k nebi tryskal mohutný proud černého bahna a kamení.

vridlo3

 

 

obr: Historická fotografie ukazuje úniky termální vody Vřídla do řečiště Teplé

 

 

Otřesy trvaly jen chvíli, ale ta největší pohroma pro lázeňské město měla teprve přijít. Karlovarským měšťanům začal před očima doslova vysychat zdroj jejich obživy a blahobytu. Vřídlo se chovalo nevyzpytatelně téměř rok, některé prameny však katastrofa postihla ještě víc. Už druhý den po výbuchu začal slábnout a chladnout Zámecký pramen. Postupně téměř zmizel a obnovil se v plné síle až po 14 letech, Tereziin pramen vytékal jen přerušovaně. Poblíž Vřídla se objevil nový vývěr (později dostal jméno Hygie), ale když se ho pokusili jímat pro lázeňské účely, začal slábnout také. I další prameny na čas zeslábly, zchladly nebo zmizely úplně. Do původního stavu se mnohé z nich vracely celá léta nebo dokonce desítky let.

Jaké zděšení erupce Vřídla způsobila mezi lázeňskými hosty a jak na katastrofu reagovali, si můžeme jen představovat. Poněkud překvapivě se totiž o samotné události nedochovalo žádné podrobné svědectví od očitého svědka. I o rozsahu škod se dovídáme jen z druhé ruky a údaje si často odporují. Někteří autoři naznačují, že byly dokonce ztráty na životech, většinou se však zabývají spíš stavem léčivých pramenů v letech po výbuchu. Možná nechtěli karlsbadští měšťané odrazovat lázeňskou klientelu - ostatně, dodnes není lehké se tu dostat k informacím o nestabilitě pramenů, tektonických rizicích a další nepříjemnostech. Nejspíš se také mnoho dokumentů ztratilo při nucené výměně obyvatelstva v roce 1945. Jisté je jen to, že rozsah škod byl obrovský.

 

Svědectví básníka

Goethe, který sem jinak jezdil velmi často (naposledy navštívil Karlsbad rok před výbuchem), tentokrát sezónu vynechal a dorazil až roku 1910. V dopise z 24. května adresovaném jeho příteli výmarskému velkovévodovi Carlu Augustovi napsal, že lázeňské objekty jsou pobořené, mnohé prameny zmizely nebo ztratily na síle a město se nachází ve špatném stavu. Ze všeho nejvíc pak katastrofa poznamenala jeho obyvatele, kteří pořád ještě nemluví o ničem jiném než o výbuchu. Básník a vědec v jedné osobě velmi litoval, že něco tak zajímavého nezažil osobně, proto si alespoň nakreslil Vřídlo a jeho zdevastované okolí, jak vypadalo ještě bezmála rok po osudné události.

 

0-Podzemi

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

TIP:

Tex je ukázkou z knihy Tajemné pozemí na našem území, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Dnes už víme, co se tehdy stalo: minerální látky vynášené horkými vodami z hlubin ucpaly vývěr. Nahromaděný tlak pak v jediném okamžiku roztrhl mohutnou krustu tvořenou těmito minerály (takzvanou vřídelní desku), na níž lázně stojí. Efekt byl stejný, jako když se u Papinova hrnce zablokuje pojistný ventil - jen přiměřeně větší: nelétá omáčka po místnosti, ale třese se zem a padají domy.

V současnosti je Vřídlo bezpečně zkrocené, některé otazníky ale zůstávají. Kde se vzal osamocený gejzír uprostřed klidné Evropy? Vždyť jinak se tímto vzácným přírodním výtvorem mohou pochlubit jen ty nejdivočejší sopečné oblasti - a to ještě zdaleka ne všechny. A opravdu je osamocený? Nenajdou se tu i další jevy nasvědčující, že ve skutečnosti sedíme na dřímající sopce?

Najdou. A překvapivě v sestavě, která se opět jinde vyskytuje jen v tak vyhlášených vulkanických krajinách, jako je Yellowstone nebo Island. Chybí právě jen ta sopka. I když...

 

Jan A. Novák

 

Komentáře   

0 #1 Jedrasil 2015-05-23 18:44
Tak Goethe ve Varech v roce 1910? To už je "jiný kafe".

Goethe byl nejen génius ale i cestovatel v čase!!!

Rozhodne to všemu, co zde je naposáno dává ten správny glanc.

I té sopce, pochopitelne. :)

Jen tak dále autore!
Citovat
0 #2 Irena Čeňková 2015-06-08 06:30
Úžasná kniha, která mě hned od počátku chytila.Je tak výborně napsaná, že jsem prostě neměla šanci se od ní odtrhnout. Přiznám se, odmítala jsem dělat domácí práce, jen proto, abych mohla dočíst kapitolu a z kapitoly byly dvě...tři... Až jsem zjistila, že to prostě nejde odložit! Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Všem vřele doporučuji.Insp irovala mě k dobrodružnému výletu do jeskyně Býčí skála a už plánuji další na Soos.Moc děkuji za skvělé čtení a těším se na pokračování :-)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack