Novákoviny

Hypotézu založenou na pozemském původu záhadné události známé jako tunguzský meteorit razí přibližně od poloviny 90. let minulého století ruský geolog Andrej Olchovatov. Celkem logicky tvrdí, že když už více než sto let nemohou přesvědčivě zvítězit ani zastánci komety, ani fanoušci meteoritu, muselo nejspíš jít o něco jiného. Nezatracuje příznivce kosmické lodi, protože podle něj nemají tendenci vytěsnovat fakta, která se jim nehodí - a s jevem opravdu souvisely efekty připomínající UFO.

Olchovatov sice věří, že obrovský výbuch byl tektonického původu, ale nesouhlasí ani s tím, že jej způsobilo zemětřesení, sopka, zemní plyn nebo nějaký jiný známý jev. Pro to, co se na Tunguzce stalo, razí termín geometeor, nebo také zkratku NNE složenou z anglických slov None-local Natural Explosion.

Základ hypotézy tunguzského geometeoru vychází ze skutečnosti, že v oblastech tektonických poruch dochází k jevům, které dosud nejsou dostatečně vysvětlené. Některé jsou velmi spektakulární - a není náhodou, že právě z míst, kde je země v pohybu, přichází nápadně víc hlášení o spatření UFO, než z území, kde je zemská kůra celistvá. Nejvíc pozorování různých ohnivých koulí, světel ve vzduchu, plamenů či podivných obrazců na obloze je zaznamenáno těsně před velkými otřesy půdy, nebo během nich.

obr: Ruský badatel Andrej Olchovatov věří, že úder nepřišel z vesmíru, ale z hlubin země

Roku 1994 fotografoval Tim Shell z Los Angeles údolí San Fernando v Kalifornii, které se shodou okolností stalo krátce na to epicentrem silného otřesu. Když snímek vyvolal, spatřil nad obrazem krajiny odsouzené ke zkáze světélkující oblak podobný lidské lebce. Na první pohled událost vhodná nanejvýš pro bulvární časopisy - kdyby podobná svědectví nepředcházela i jiná zemětřesení. Například před otřesem v mexickém Pueblo v červenci 1999 (28 mrtvých) spatřily stovky svědků na obloze tři velké světelné skvrny pokládané za UFO. Při zemětřesení roku 1903 ve Velké Británii svědkové dokonce popisovali světla vycházející přímo ze země, která se objevovala ještě celý další rok. Přízračná světla vznášející se nad krajinou pustošenou podzemním živlem viděli ti, kteří přežili ničivá zemětřesení v Číně, v Japonsku, na západním pobřeží USA i v Peru. Zprávy o tajemné záři ve vzduchu předznamenaly také tektonické pohromy jinde.

Dnes už ani oficiální věda nebere "tajemná světla země" na lehkou váhu. Podrobnější studium historických záznamů ukázalo, že nemusí souviset pouze přímo se zemětřesením, ale vyskytují se v bezprostředním okolí tektonických zlomů, tedy míst, kde na sebe narážejí dvě kry hornin. Nejuznávanější teorie je vysvětluje tak, že křemík (který tvoří nejrozšířenější složku zemské kůry) vystavený obrovským pnutím generuje elektrické napětí.

- - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Tunguzský meteorit - záhada na víc než jedno století

- - - - - - - - - - - - - - - 

Jde o stejný jev, jaký se využívá například v piezoelektrických zapalovačích. Zatímco v elektrickém zapalovači při stlačení spouště deformujete křemíkovou tyčinku, v přírodě jde o jev příslušně zvětšený: obrovské síly proti sobě tlačí kilometry hornin bohatých na křemík. Výboje vysokého napětí pak rozzáří plyny v atmosféře jako neonové světlo. Laboratorně se skutečně podařilo dokázat, že pokud jsou horniny obsahující křemen vystaveny velmému mechanickému namáhání, objeví se světélkování.

obr: Tak vypadalo místo tunguzské exploze, když sem s odstupem několika desítek let dorazila první vědecká expedice

Všechny vlastnosti tajemných světel však piezoelektrický jev nevysvětluje, a tak existují i jiné hypotézy. Podle některých vědců je způsobují plyny, které z hornin uvolní tektonické pohyby a které pak zapálí elektrický výboj.

S jiným názorem přišel geofyzik Antony Fraser-Smith ze Stanfordovy univerzity. Ten před silným zemětřesením v San Franciscu roku 1989 naměřil velmi silný elektromagnetický signál, pocházející z hlubin země. Následovala katastrofa o síle 7,1 stupňů Richterovy stupnice při níž zahynulo více než šedesát lidí. Podobné výsledky vědec získal i před dalšími silnými otřesy. Došel k závěru, že výkyvy elektromagnetického pole vznikají tím, že při zvýšení pnutí mezi horninami se otevírají trhliny, do nichž se valí voda. V interakci se zemským magnetickým polem pak funguje jako vinutí obrovského dynama a anténa současně.

Elektromagnetické jevy jsou spojené i s tunguzskou událostí. Nemohlo k něčemu podobnému - jenže v mnohonásobně větším měřítku - dojít roku 1908 na Sibiři? Nebylo na Tunguzce všechno ve skutečnosti obráceně: nejdřív zemětřesení příčinou a jevy pozorované svědky na obloze až potom? Vždyť vypovídali s velkým časovým odstupem a pod silným tlakem všeobecného přesvědčení, že viděli kosmický úkaz...

Konkrétní podobu hypotetického jevu NNE Olchovatov příliš nespecifikuje. Poněkud šalamounsky tak postupuje podle známého rčení "neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde". Je však třeba přiznat, že pro svůj názor trpělivě snáší pozorování jevů, které je možné interpretovat jako geometeory a podniká časté výpravy do oblasti Tunguzky. V současnosti je jedním z předních znalců problematiky záhadného jevu.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments