Novákoviny

Sci-fi filmů, v nichž se hrdinové zmenší, aby mohli prožívat neuvěřitelná dobrodružství v mikrosvětě, je spousta - namátkou vzpomenu na klasiku v podobě Spielbergova Vnitřního vesmíru nebo Fantastickou cestu s tehdy krásnou Raquel Welch. Tak trochu něco podobného dneska umožňují USB mikroskopy připojené na počítač. Zdaleka ne všechny jsou totiž určené pro vědce, mnohé z nich konstruktéři navrhli přímo pro hraní, nebo provozování různých hobby.

Jako dítě jsem vždycky toužil po mikroskopu - a to tak moc, že jsem si někdy v 5. třídě jeden podle návodu v časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců postavil. Byly to krušné časy: základ konstrukce tvořily papírové tuby na Acylpyrin. Ale přesto přístroj fungoval. Zvětšoval až 110x a přitom čtveřice čoček mě vyšla asi na 16 korun, takže poměr cena-výkon byl slušný. Užil jsem si s ním hodně zábavy, tím spíš, že ve škole nás k žádnému mikroskopu nepustili a kdoví, jestli vůbec nějaký měli.

Jenže dnešní USB mikroskopy jsou přece jen o dost lepší. Nejen proto, že vypadají jaksi důstojněji, ale hlavně proto, že jdou připojit na počítač (lépe řečeno, ty cenově dostupné se bez něj ani neobejdou) a umožňují pořizovat digitální fotografie a video.

Co to znamená nejen pro fotografy, filmaře a provozovatele nejrůznějších hobby, ale třeba i pro ozvláštnění webů nebo příspěvků na YouTube, asi ani nemusím zdůrazňovat. Každý jistě sám vymyslí spoustu věcí, které by s tím šly dělat - a možností je opravdu hodně. Jestli se díváte na seriál Sběratelé kostí (já ano a rád), tak tam bez nich nedají ani ránu.

Pro výběr existuje celá řada kritérií, samozřejmě hlavně podle toho, k čemu chcete USB mikroskop používat nejvíc. Ty nejlevnější se cenově pohybují pod 1000 Kč, ale v podstatě jde spíš o digitální lupy se zvětšením 10x až 20x. Pokud výrobce tvrdí, že je možné v případě potřeby zvětšení vyšroubovat až na třeba 200x, pak je třeba dát pozor na to, jestli je to zvětšení optické nebo softwarové (které samozřejmě nestojí za moc). V kategorii USB lup stojí za pozornost také miniaturní tužkové provedení umožňující nahlížet i do nepřístupných zákoutí různých věcí.

Skutečné mikroskopy (tedy přístroje se zvětšením v řádu stovek, s řádnou montáží na stojan a se stolkem disponujícím podsvětlením) už stojí o něco víc, zato však nabízejí víc možností. Kritéria při výběru jsou podobná jako u digitálního fotoaparátu a kamery: rozlišení čipu (obvykle nejméně 1Mpix, většinou však víc), rozlišení videa (včetně možnosti zvolit HD), snímková frekvence, formáty, v nichž se snímky a video ukládají a podobně. Nezanedbatelný není ani materiál pouzdra (kov přece jen vydrží víc) a ovládací software. Dražší typy mají i vlastní displej a spoustu dalších vychytávek, pak ale cena jde do desetitisíců - a to už přestává být hraní.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments