Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Rosetta začala obíhat kolem komety

roseta1Po dlouhé době jsme se dočkali významného úspěchu ve vesmíru: evropská sonda Rosetta se stala prvním strojem, který obíhá kolem komety. Je o nejen obrovský vědecký a technický úspěch, ale taky naděje, že budeme jednou schopni odvrátit hrozící srážky s těmito tělesy.

 

 

 

"Jak se sonda ke kometě přibližuje, získáváme nové a nové detaily a zjišťujeme, že máme před sebou malý, ale fascinující svět, " řekl novinářům Matt Taylor z Evropské kosmické agentury (ESA), které sondu postavila a vypustila.

Rosetta odstartovala z kosmodromu ESA v Kourou (Francouzská Guiana) 2. března 2004. Na své složité šest miliard kilometrů dlouhé dráze se třikrát přiblížila Zemi, jednou Marsu a minula dva asteroidy. Poslední část mise, která ji zavedla až za dráhu Jupitera, strávila v něčem, čemu se u lidí říká umělý spánek. Zůstala v něm dlouhých 31 měsíců, aby ji řídící středisko úspěšně probudilo až letos 20. ledna.

"Tenhle budíček jsme očekávali s velkým napětím, ale dopadl dobře. Náš stroj je zpět ve hře a připravený plnit všechny úkoly," oznámil tehdy Fred Jansen, manažer mise Rosetta.

Byl nejvyšší čas, protože cíl už byl na dohled. Brzy se ukázalo, že za tu dlouhou cestu opravdu stál.

 

Jedno překvapení za druhým

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se na snímcích sondy ukázala být asi jedním z nejpodivnějších těles sluneční soustavy. Už první záběry z velké vzdálenosti naznačily, že má nepravidelný tvar - a jak se sonda blížila, předčila bizarnost komety všechna očekávání. Fotografie odvysílané sondou nyní předvádějí těleso, které se ze všeho nejvíc podobá čince (někteří tvar také přirovnávají ke kyčelnímu kloubu).

Prvního srpna sonda poprvé změřila povrchovou teplotu komety - a přišlo další překvapení. Kometa se nyní nachází ve vzdálenosti 555 milionů kilometrů od Slunce, třikrát dál než Země a dostává od něj přibližně desetinu energie.

roseta2

 

 

obr: Snímky vyslané sondou Rosetta ukázaly kometu 67P/Čurjumov - Gerasimenko v celé její bizarní kráse

Foto: ESA

 

 

Kdyby její povrch tvořil vodní led, měla by mít teplotu okolo -100 stupňů Celsia. Ukázalo se ale, že má -70 stupňů Celsia. Podle všeho tedy povrch tvoří krusta z tmavého prachu.

"Měření se provádí pomocí infračerveného zobrazovacího spektrometru VIRTIS, který na tuto vzdálenost ještě nedokázal rozlišit jednotlivé oblasti, ale snímal kometu jako celek," uvedl šéf projektu VIRTIS Fabrizio Capaccioni. "Pořád proto nevylučujeme, že tu jsou i místa s čistým vodním ledem. Později získáme podrobné tepelné mapy povrchu, které nám o něm prozradí víc. Budou také jedním z podkladů, podle kterých zvolíme místo pro přistání výsadkového modulu."

Snímky přitom naznačují, že oblasti s vodním ledem na povrchu možná jsou. Zajímavé jsou například zářivě jasné skvrny na  úzké „stopce“ spojující obě „činky“.

 

Bludná kometa

VIRTIS společně s dalšími deseti vědeckými přístroji na palubě Rosetty také umožní den po dni detailně sledovat změny, k nimž na povrchu komety dochází při přibližování ke Slunci. To nezajímá jen astronomy, ale i vědce připravující projekty obrany proti hrozbě srážky Země s některou kometou. Bez podrobných znalostí struktury a chování těchto těles jsou všechny návrhy na odvrácení kolize pouhou sci-fi.

roseta3

 

 

obr: Detailní záběr komety 67P/Čurjumov - Gerasimenko. Nízká gravitace způsobuje, ža tato tělesa nemusí mít kulový tvar jako velké planety

Foto: ESA

 

 

Po zaparkování na oběžné dráze stráví Rosetta s kometou její přiblížení ke Slunci a pak i návrat za oběžnou dráhu Jupitera. Překříží tak oběžnou dráhu Marsu a přiblíží se dráze Země na vzdálenost 43 milionů kilometrů.

Není bez zajímavosti, že ještě poměrně nedávno byla dráha této komety jiná a nepřibližovala se ke Slunci na vzdálenost menší, než je čtyřnásobek vzdálenosti oběžné dráhy Země od Slunce. Blízké setkání s Jupiterem roku 1840 však její putování vesmírem nasměrovalo víc k Zemi. K další změně její dráhy došlo roku 1959. I to ukazuje, že vesmírný řád zdaleka není neměnný - a že před kometami je třeba se mít na pozoru.

Zlatým hřebem a dalším prvenstvím mise bude měkké přestání výsadkového modulu Philae v listopadu letošního roku. Podle manažera projektu Stephana Ulamece stroj vážící 100 kg a postavený v Německu za 1,7 miliardy dolarů dobře přečkal dlouhý let vesmírem a je připraven plnit vědecké úkoly.

Poprvé v historii tak bude možné nejen zkoumat přímo povrch komet, ale především zblízka pozorovat změny, k nimž tam dochází při přiblížení ke Slunci a opětném vzdalování do hlubin vesmíru. Znalosti o tělesech, které možná přinesly život na Zemi a které ho mohou i rázně u končit, se tak rozrostou jako nikdy předtím.

Jan A. Novák

 

roseta5Přílohy

Kometa Čurjumov-Gerasimenko

objevitelé: Klim Čurjumov, Svetlana Gerasimenkova

objevena: 11. září 1969

rozměy: 3,5 x 4 km

oběh kolem Slunce: 6,45 roku

největší přiblížení ke Slunci: 185,9 mil. km

největší vzdálenost od Slunce: 850,3 mil. km

 

Výpravy ke kometám

rok - kometa - sonda

1986 - Halley - Giotto (ESA)

1986 - Halley - Vega 1 (SSSR)

1986 - Halley - Vega 2 (SSSR)

1986 - Halley - Suisei (Japonsko)

1986 - Halley - Sakigake (Japonsko)

2001 - Barrely - Deep Impact (USA)

2004 - Wild 2 - Stardust (USA)

2005 - Tempel 1 - Deep Impact (USA)

2010 - Hartley - Deep Impact (USA)

2014 - Čurjumov-Gerasimenko - Rosetta (ESA)

Komentáře   

0 #11 Vlastimil Čech 2014-08-08 17:42
Děkuji za uznání, pane Učiteli... jsem už starší člověk a z fysiky jsem mnohé zapomenul... navíc ty pokroky, že... Rozhodně tedy NECHCI klásti záludných otázek! to rozhodně ne... jen mě to zaujalo... Ovšem otázka zní jednoznačně: má foton=kousek vlnění hmotnost, nebo nemá? Ptal jsem se na tuto věc do rozhlasu, e-mailem... ale neodpověděli... pravda, stařík jako jsem, to ve skutečnosti vědět ani nepotřebuje, že... Ale je to po čertech zajímavé, nemyslíte?... ten vesmír, to je, pane, věc! Měl jsem na ten pořad Meteor více otázek o vesmíru, ale neodpověděli ani na jednu... Tak jsem to zkusil tady...
Citovat
0 #12 Učitel 2014-08-08 18:21
Naopak, záludné otázky jsou potřeba - právě pro posun v poznání. Ať už vlastním, nebo obecném. A tady jde o obecné poznání (že toho víme málo, jsem nemyslel na Vás, ale právě obecně, jako lidstvo)
Podle mě foton hmotnost nemá. Stejně jako nemá hmotnost zvuk, což je jen jiný druh vlnění.
Citovat
0 #13 Vlastimil Čech 2014-08-08 18:43
Nu, zvuk je vlnění hmoty... tedy sám o sobě hmotnosti nemá, avšak jedná se o ROZPOHYBOVÁNÍ (rozechvění) jiné materie: vzduchu, kapaliny, či nějakého tuhého tělesa. Pak ovšem zvuk konati práci může. A právě ta materie, kterou zvuk pohybuje umožňuje jeho šíření. Kdežto u světla je to snad jinak... Kdyby A.Einstein nepodřezal krk AETHERU... pak by bylo vysvětlení očividné a s Vámi zmíněným příkladem o zvuku dobře srovnatelné...
Pokud tedy fotony hmotnosti postrádají a aether neexistuje, pak světlo nemůže konat přímo a bezprostředně mechanickou práci... Nebo se pletu?
Někdo by to měl říci těm lidičkám v NASA, co chtějí prý sestrojit vesmírné letadlo vybavené ohromnou plachtou, do které má být světlo lapáno a která má sloužit jako pohon toho stroje... :-)
Citovat
0 #14 Učitel 2014-08-08 18:58
Zvuk byl jen příklad pro zjednodušení, světlo je samozřejmě jiné, ale také je to vlnění a má určitou energii. A energie může ovlivňovat pevné předměty a také se přeměňovat se jiný druh energie.
Předpokládám, že to stále souvisí se slunečním větrem a jeho vlivem na kosmická tělesa. Sluneční vítr není jen světlo, je to směs kdečeho, co slunce vyvrhuje. Jsou tam i "hmotné" částice a má to dost velkou energii. Samozřejmě pro pohon vesmírných plachetnic je to energie nepatrná, ale je tam. Jak se říká - stokrát nic umořilo osla :-)
Citovat
0 #15 Učitel 2014-08-08 19:18
A ještě k tomu světlu na téma co je co a z čeho - ono je pravděpodobné, že budeme učebnice fyziky ještě několikrát přepisovat, protože to prostě nevíme.
Citovat
0 #16 Josef 2014-08-08 19:30
Foton nemá klidovou hmotnost. V klidu neexistuje, vždy se pohybuje rychlostí světla ve vakuu. I v látce, kde to navenek vypadá, že je pomalejší. Jde si to představit tak, že je pohlcen atomem látky a chvilku poté zase vyzářen, pak zase pohlcen atd., ale je to hodně velké zjednodušení, protože se chová jako vlna a není možné určit, se kterými atomy interagoval.
Nicméně má energii a tedy i hmotnost (E=mc2 známe všichni). Pro postrkování sondy nebo sluneční plachetnice je nejdůležitější hybnost, kterou má také, i když malou. Energii dostaneme z Planckovy rovnice (E=hf) a vztahy pro hmotnost a hybnost se dají odvodit z rovnic teorie relativity a ověřit i experimentálně. Česká wikipedie je ohledně fotonu hodně stručná (oproti anglické nebo ruské), ale díky tomu jsou tam tyto vztahy velmi snadno nalezitelné.
Citovat
0 #17 Josef 2014-08-08 19:47
Ještě k otázce, jestli žijeme na desce kondenzátoru. Ano, druhá elektroda jsou bouřkové mraky. Ale Vy to chcete vědět mezi Sluncem a Zemí. No, těžko říct. Osobně bych se klonil k tomu, že Slunce jako koule plasmy bude plus minus neutrální, protože kdyby vyslalo do prostoru přebytek elektronů a tím se nabilo kladně, bude mít tendenci si další elektrony podržet a naopak se zbavovat kladně nabitých částic. Se Zemí to bude zase obráceně. Pokud se nabije, bude souhlasné náboje odpuzovat a opačné přitahovat, takže by se náboj měl srovnat. Proto je ve vesmíru dominantní silou gravitace, i když je o mnoho (asi 23) řádů slabší než elektrostatická síla.
Citovat
0 #18 František 2014-08-10 08:05
Pokud se foton pohybuje rychlostí světla, neplyne pro něj čas. Srážkou fotonů vzniknou hmotné částce, pro něž však čas plyne. Znamená to snad, že těmito srážkami "vzniká" i čas ?
Citovat
0 #19 Učitel 2014-08-10 10:56
Někde jsem četl teorii, že hmotné částice jsou ve skutečnosti jen pouhé víry energie, tedy že hmota je ve skutečnosti jen jiný druh energie s jinými projevy navenek.
Citovat
0 #20 františek 2014-08-25 20:11
Prosím o sdělení, které částice zprostředkováva jí interakci mezi permanentními magnety (přitažlivé - odpudivé).
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack