Novákoviny

Na tuhle sondu už veřejnost dávno zapomněla, protože od jejího startu uplynulo dlouhých deset let. Nyní se však osud evropské mise Rosetta začíná naplňovat: v srpnu sonda přiletí ke kometě Čurjumov-Gerasimenko a zahájí výzkumný program, který by mohl přinést revoluci ve znalostech sluneční soustavy.

Rosetta je zatím nejambicióznější podnik Evropské kosmické agentury ESA. Desetileté putování mrazivým nekonečnem zakončené dosud nikým nevyzkoušeným přistáním výsadkového modulu přímo na jádru komety na doraz prověří schopnosti evropských vědců a techniků. V případě úspěchu potvrdí, že ESA je kromě NASA zatím jediná kosmická agentura schopná realizovat dlouhodobé vědecké výpravy do vzdáleného vesmíru.

Především ale přinese neocenitelné poznatky. Už před jejím startem astronom z Královské observatoře v Edinburgu John Davies cíle mise komentoval slovy: "Jestliže chcete znát nejstarší historii sluneční soustavy, nemůžete zkoumat tělesa jako Měsíc nebo Zemi. Musíte se zajímat o komety. Jsou něco jako časové konzervy staré 4,5 miliardy let."

A David Southwood, vědecký ředitel ESA dodal: "Věříme, že komety představují vzorky původního stavebního materiálu sluneční soustavy. Cesta ke kometě je tedy vlastně cestou do míst, odkud jsme vzešli i my."

Poslové života

Komety pocházejí z vnějších částí sluneční soustavy, kde v obrovském množství obíhají v tzv. Oortově oblaku. Zbyly tam z doby před 4,5 miliardami let, předcházející éru vzniku planet. Mají konzistenci, které odborníci říkají "špinavá sněhová koule" - jde o shluky ledu a dalších látek. Z komet možná pochází většina vody nejen na Zemi, ale i na dalších planetách.

obr: Sonda Rosetta u komety Čurkumov - Gerasimenko. Mise je jedním z nejnáročnějších meziplanetárních výprav Evropské kosmické agentury

Kresba: ESA 

Podle některých teorií se tato tělesa podílela i na formování atmosféry naší planety a ovlivňovala podmínky pro vývoj života. Kromě vody se na kometách nachází i celá řada organických látek. Proto někteří vědci soudí, že mohly být původci života, nebo alespoň základního materiálu pro jeho pozdější vznik na Zemi. Mají-li tyto hypotézy pravdu, ukrývají se zárodky života na kometách dodnes.

Vlastní jádro komety je velmi malé těleso. Pokud se však přiblíží ke Slunci, začne se zahřívat a tlak slunečního větru (elektricky nabitých částic vyzařovaných Sluncem) z něj začne vytlačovat plyny a prach. Tak se kolem jádra nejdříve vytvoří plynná atmosféra zvaná koma a později i ohon táhnoucí se tisíce kilometrů do prostoru. Jde o impozantní objekt, který při vhodné konstelaci může za nocí dominovat celé hvězdné obloze.

První kosmické sondy ke kometám odstartovaly už v polovině 80. let 20. století. Tehdy se k Zemi přiblížila Halleyova kometa, a tak této příležitosti využilo hned několik států najednou. Zajímavé zkušenosti tehdy nasbírali také Evropané se svou malou sondou Giotto, které se podařilo přiblížit na nejmenší vzdálenost ze všech vyslaných strojů, přečkat to bez úhony a pořídit unikátní snímky.

Od té doby ke kometám letělo několik dalších sond, všechny však pouze prolétly v jejich blízkosti. Na sběr informací o těchto podivných tělesech tak automaty měly jen několik hodin času. Naproti tomu Rosetta zůstane u cíle celé měsíce a dokonce vysadí přistávací modul přímo na povrch.

Náhradní cíl

Pro realizaci mise se ESA rozhodla roku 1993. Původně měla odstartovat už v lednu 2003 ke kometě Wirtanen, kam by dorazila o deset let později. Krátce předtím však havarovala nosná raketa Ariane 5 určená i pro tuto misi a vedení Evropské kosmické agentury chtělo před dalšími starty důkladně prošetřit příčiny. Mezitím se však uzavřelo startovací okno ke kometě - a tak nezbylo, než sondu zakonzervovat a hledat náhradní cíl. Tím se nakonec stala kometa Čurjumov-Gerasimenko.

obr: Přistávací modul Philae na povrchu komety

Kresba: ESA

Rosetta vypadá jako velká krabice o výšce bezmála tří metrů a šířce okolo dvou metrů. Po dosažení oběžné dráhy kolem Slunce se na jejích bocích rozloží sluneční panely o celkové ploše 32 čtverečním metrů. Sonda se skládá ze dvou subsystémů: z podpůrného modulu zajišťujícího její provoz a z vlastního užitečného nákladu vědeckých přístrojů. Mezi nimi nechybí zařízení pro měření vlastností prostoru v okolí komety a především digitální kamera s vysokým rozlišením.

"Je tu velká šance, že Rosetta bude schopná odhalit sloučeniny, které nebylo možné zjistit ze Země," řekl planetolog Geraint Jones. "Mimo jiné třeba i takové, které jsou nestabilní a rychle se mění v něco jiného."

Vrcholem expedice bude vysazení přistávacího modulu Philae v podobě jakéhosi třínohého pavouka. Ten ponese přístroje, které vědcům umožní studovat složení jádra komety a vlastnosti prostředí v bezprostřední blízkosti povrchu. Bude mezi nimi například rentgenový spektrometr, zařízení pro analýzu plynů, kamera, magnetometr a další. Vrtná souprava umožní odebrat vzorky ledu a plynů z hloubky až 30 centimetrů. Aby se modul na kometě s malou gravitací udržel, ukotví se po přistání pomocí dvou speciálních harpun.

Zajímavé experimenty proběhnou díky zařízení SEZAME (Surface Electrical and Acoustic Monitoring Experiment) a CONSERT (Comet Nucleus Sounding), kdy bude možné zachycovat zvuky z jádra komety vznikající při vytváření ohonu. K přistání totiž dojde již v době přibližování komety ke Slunci, kdy z jádra již hmota vytvářející pověstný ohon. Záchvěvy ledu by mohly prozradit ledacos o struktuře jádra.

Jan A. Novák

Mise Rosetta

vlastník: ESA

start: 2. března 2004

cíl: kometa Čurjumov-Gerasimenko

přílet k cíli: srpen 2014

přistání na kometě: listopad 2014

ukončení mise: prosinec 2015

nosná raketa: Ariane 5 G+

hmotnost sondy a paliva: 2 900 kg

hmotnost přistávacího modulu: 100 kg

náklady: 1 mld. eur

You have no rights to post comments