Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tahanice o zkamenělý mozek neandrtálce

ganov0

Je to možná jeden z nejv?tších úsp?ch? naší paleontologie a antropologie a sou?asn? i sv?tový unikát: na území bývalého ?eskoslovenska se poda?ilo objevit dokonalý otisk mozku neandrtálce. Místo seriózního výzkumu ale nejd?ív vypukl spor o pravost nálezu.

 

"Nález pozůstatků člověka z Gánovců je zatím nejstarším známým lidským pozůstatkem z posledního interglaciálu (meziledové doby) na území na území střední Evropy," napsal český antropolog profesor Emanuel Vlček, který se výzkumem gánoveckého nálezu intenzívně zabýval. "Byl uložen v Národním muzeu, ale dlouho nebyl studován. Teprve po válce (roku 1949) jsem nález antropologicky prozkoumal a určil jako neandrtálskou formu člověka."

Časová konzerva v kameni

Lokalita Gánovce-Hrádek leží pod Tatrami, pár kilometrů od Popradu. Už od třetihorní éry tu z hlubin země vyvěraly termální vody obohacené minerály. V okolí těchto pramenů se z nich srážely rozpuštěné sloučeniny a postupně vytvářely travertinové kupy podobné malým sopkám - jen místo lávy z kráterů na jejich vrcholcích vytékala teplá voda. Během nehostinných ledových dob takové místo lákalo zvěř z širokého okolí.

ganov3

 

obr: Místo nálezu výlitku neandrtálského mozku, travertinová kupa u Gánovců - dnešní podoba. Lokalita je narušená těžbou kamene


 

Někteří živočichové u pramene zahynuli, často proto, že se nadýchali kysličníku uhličitého, který tu také vyvěral. Na travertinové kupy také padalo listí stromů a rostlin. Vše co zůstalo ležet na bocích takové "sopky", voda postupně obalila vrstvami kamene.

Za statisíce let tak vznikla gigantická časová konzerva, která v sobě jako kniha uchovávala neobyčejně cenné informace o všem, co se v minulých dobách pod Tatrami dělo.

Kupa z vysráženého travertinu nakonec dosáhla výšky asi 20 metrů a průměru okolo 170 metrů. Kráterovité jezírko na jejím vrcholu mělo průměr přibližně 20 metrů.

ganov4

 

obr: Travertinový výlitek mozkovny neandrtálce nalezený v Gánovcích na Slovensku

 

 

Roku 1870 začali italští kameníci travertin gánovecké kupy těžit. Našli při tom otisky dávných rostlin i zbytky zvířat, která u nás už dávno nežijí: nosorožců, lesních slonů, želv, šelem... ale také ptačích per, hmyzu a měkkýšů. Byly tu rovněž stopy po lidské přítomnosti od nejstarších dob až po současnost.

Přitom minerální voda nevytvářela jen negativní odlitky vnějších tvarů, ale současně zalévala i dutiny. Měkké části těl vyhnily a voda je postupně vyplňovala kamenem. Tak vznikaly přesné výlitky.

Mohlo to být cokoliv: dutina krunýře želvy, páteřní kanál, který zbyl po míše, především ale mozkovny řady dávno vyhynulých živočichů. To všechno sem brzy přilákalo i vědce - zprávy o prvních paleontologických nálezech odtud se objevily ve vědeckých časopisech roku 1881. Největší štěstí ale měl amatér, který vlastně vědcem v pravém slova smyslu ani nebyl.

Od Jaroslava Haška k neandrtálcům

Jaroslav Petrbok se narodil roku 1881 v Praze a prožil tu dost bujaré mládí, protože k jeho kumpánům patřil také Jaroslav Hašek. Kromě toho se ale zajímal i o přírodní vědy, přestože na vysokoškolské studium neměl ani prostředky, ani trpělivost.

ganov1

Nějaký čas dělal učitele, byl ale předčasně penzionován, a tak měl dost času na cestování i na svérázně prováděný archeologický a paleontologický výzkum na mnoha lokalitách. V českém vědeckém prostředí našel určité zastání, zatímco němečtí vědci jeho činnost obvykle označovali jako "škodlivé hrabání".

 

obr: Svérázný paleontolog Jaroslav Petrbok objevil gánovecký mozek pro vědu. Měl rozporuplnou pověst - podle jedněch šlo o neortodoxního badatele, podle jiných o nepořádného a hrubiánského diletanta

 

 

Gánoveckou travertinovou kupu Petrbok poprvé navštívil roku 1923 a od té doby se sem často vracel. Přitom učinil svůj životní objev, který je svým způsobem i evropským unikátem: podařilo se mu získat travertinový výlitek mozkovny neandrtálského člověka.

Okolnosti nálezu ovšem jsou dost nejasné. Svérázný badatel dokumentaci své práce buď nedělal vůbec, nebo dost ledabyle. Pro výlitek neandrtálce platí první z obou variant, takže jen z jeho pozdějšího líčení víme, že nepochází přímo z travertinové kupy. Petrbok jej na jaře roku 1926 v Gánovcích koupil od vzdělaného Roma profesí kamenického mistra (jiné zdroje tvrdí, že byl střelmistr) Kolomana Kokyho - podle některých údajů za pět korun, podle jiných za celých 100 korun československých.

Nikdo tehdy bohužel nezapsal, jak pan Koky k unikátní fosilii přišel, jaké bylo její původní uložení, tedy to, čemu odborníci říkají nálezové okolnosti.

"Přiveďte nějakýho vola..."

Petrbok nejdřív nepoznal jaký poklad se mu dostal do rukou. Mozek byl netypicky velký (má objem asi 1320 krychlových centimetrů) a tak si samorostlý pražský archeolog myslel, že jeho původním majitelem byl mamut. Nebyl ostatně sám - když nález vešel ve známost, vyskytla se i domněnka, že to je zkamenělý mozek nosorožce. Nechyběla ale ani tvrzení, podle nichž to byl obyčejný padělek.

ganov2

 

obr: Nálezce neandrtálského mozku, vzdělaný cikánský kameník a střelmistr Koloman Koky

 

 

Pro spravedlnost je ovšem třeba dodat, že právě Jaroslav Petrbok si jako první uvědomil, že by mohlo jít o památku na neandrtálce. Ostatní vědci - včetně velmi váženého, ale i dost autoritativního Karla Absolona - však tento názor dlouho zpochybňovali.

Geolog Václav Cílek v pozoruhodné knize Podzemní Praha líčí, že levicově orientovaný Petrbok proto chtěl nález odeslat do Moskvy. Když mu to vzdělanější kolegové rozmlouvali, nakonec rezignoval se slovy: "Přiveď mi tedy nějakýho vola, ať se na to podívá."

Tak se nález dostal do rukou Emanueli Vlčkovi, který tehdy byl antropologem Nitranské akademie věd. Ten Petrbokovu "diagnózu" potvrdil. Oficiálně se to věda dověděla roku 1958 na mezinárodní konferenci v Tatranské Lomnici.

Teprve v 50. letech minulého století proběhl v Gánovcích opravdu systematický archeologický výzkum, který mimo jiné vynesl na světlo i několik kostí neandrtálců starých 120 tisíc let. Důkladné analýzy pak umožnily dát výlitek mozkovny do souvislosti s ostatními paleontologickými nálezy na lokalitě a především jeho přesnější datování. Je starý přibližně 120 tisíc let, jedná se tedy o ranější a primitivnější formu neandrtálského člověka - a vůbec nejstarší památku jejich přítomnosti na našem území. Dnes je většina nálezů z Gánovců v Popradském muzeu, lom samotný, bohužel chátrá.

Ztracené objevy

Výlitek mozkovny neandrtálce prošel mnoha vědeckými testy včetně vyšetření na počítačovém tomografu (zůstaly na něm i části lebečních kostí), kolem dalších nálezů z Gánovců však existuje hned několik záhad.

ganov5

 

obr: Lebka neandrtálce a umístění mozku. Neandrtálci měli v průměru větší objem mozku než dnešní lidé

 

 

Tak například roku 1949 našel V. Hajts v Gánovcích pravděpodobně další výlitek neandrtálské mozkovny, nález se však později za nejasných okolností ztratil. Možná to ale nebyla jediná ztráta tohoto druhu. Říká se, že už roku 1924 skupina jakýchsi turistů v gánoveckém travertinu našla celou lidskou kostru - po které se vzápětí také slehla zem.

Nechybí ani pověsti o tom, že Gánovce nejsou jediná slovenská travertinová lokalita, kde mělo k nálezům pravěkých lidí docházet. Roku 1936 údajně měli dělníci v travertinovém lomu na Drevníku (nedaleko Spišského Podhradí) najít lebku zapuštěnou v kameni. Majitel podniku si ji vzal do kanceláře jako těžítko a vyjednával s vědeckými institucemi o jejím předání. Za války nebo krátce po ní se však nález ztratil.

Důkazy chybí, má to ale svou logiku: přírodní rezervace Drevník je patrně největší a nejstarší travertinovou kupou na Slovensku. Daly by se tu tedy očekávat nálezy nejstarších forem neandrtálců v Evropě. Byl to i případ podivně ztracené lebky? A je za tímto mizením vědeckých unikátů jen nezájem tehdejších vědců, příliš velký zájem soukromých sběratelů, nebo ještě něco jiného?

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

ganov6

obr: Travertinový výlitek mozkovny neandrtálce

 

UPOZORNĚNÍ: Podrobnosti o nálezu a vyprávění o dalších záhadách najdete v knize Putovanie po najvačších záhadách Slovenska, kterou vydalo nakladatelství XYZ 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Extension at JoomlaShack