Novákoviny

Debaty o prospěšnosti nebo škodlivosti užívání marihuany neberou konce. Zatím posledním příspěvkem do diskuse je práce vědců z Texasu, kteří zkoumali mozek kuřáků konopí a změny jeho schopností pomocí magnetické rezonance.

„Užívání marihuany v posledních letech prudce narůstá a v souvislosti s tím je i tlak na změny v legislativě," říká vedoucí vědeckého týmu Francesca Filbey, která na University of Texas v Dallasu vede centrum pro výzkum mozku. "Přestože se zákony s touto tématikou mění, výzkumných prací, které by se seriózně zabývaly dlouhodobým vlivem drogy, je stále málo."

Tři jointy denně

"Většina studií na toto téma přitom nebyla přesvědčivá, protože metodika nebrala v úvahu všechny okolnosti," pokračuje Francesca Filbey. "Proto jsme jako první použili metodu mnohonásobného zobrazování pomocí magnetické rezonance při dlouhodobém sledování vybraných osob."

obr: Diskuse o legalizaci nebo naopak kriminalizaci marihuany nabývají na intenzitě, většinou však postrádají vědecké podklady

Foto: Jan A. Novák

Vědci do výzkumu zařadili 48 kuřáků marihuany a 68 osob, které drogu neužívaly. Výběr byl proveden tak, aby u obou skupin bylo odpovídající zastoupení podle věku, pohlaví a rasy. Metodika rovněž vylučovala ovlivnění kouřením nikotinu a konzumací alkoholu. Osoby v první skupině kouřily marihuanu v průměru třikrát denně. Vědci u obou skupin průběžně prováděli testy IQ a další psychologická vyšetření, především však snímkovali jejich mozek pomocí magnetické rezonance.

"Výzkum byl unikátní v tom, že kombinoval tři odlišné metody snímkování pomocí magnetické rezonance," uvedl Sina Aslan z Centra výzkumu mozku University of Texas.

Výsledkem bylo zjištění, že chroničtí uživatelé marihuany mají menší tu část mozku, které se říká orbitofrontální kortex (OFC). Ten se nachází za očima pod předním lalokem mozku a "sídlí" zde celá řada funkcí; procházejí tudy informace důležité pro rozhodovací procesy, má ale také vliv na představivost, na umělecké vlohy atd., především ale na emoce, které tu jsou přiřazovány ke konkrétním prožitkům.

Chorobná nerozhodnost

Zjednodušeně řečeno: orbitofrontální komplex zabudovává emoce do rozhodování - všechno co prožijeme, je zde opatřeno příslušnými pocity a podle toho se v odpovídající situaci zachováme příště. Pokud tady není něco v pořádku, má majitel takového mozku problémy s rozhodováním.

obr: Snímek lidského mozku pořízený metodou magnetické rezonance. Orbitofrontální kortex je vyznačen zeleně. Výzkum ukázal, že v důsledku kouření marihuany se tato část mozku zmenšuje

V případě úplného vyřazení OFC například není schopen se napít, když má před sebou dvě sklenice, protože si žádnou nevybere. K tomu dochází, když tuto část mozku postihne nádor, nebo po úrazech.

Velikost změn na mozku uživatele marihuany záleží na věku, v němž začal drogu užívat a na délce užívání. U všech postupně dochází ke snižování IQ v porovnání s kontrolní skupinou. Současně ale výzkum ukázal, že pokles IQ není v přímé souvislosti se změnami OFC zjištěnými pomocí magnetické rezonance.

Uživatelé drogy ale vykazují v porovnání s kontrolní skupinou vyšší konektivitu - tedy množství spojů mezi oblastmi mozku. "Zvýšená konektivita - jak strukturální, tak funkční - je pravděpodobně reakcí mozku na úbytek šedé hmoty v důsledku užívání drogy, " soudí Sina Aslan.

Tato konektivita však klesá po šesti až osmi letech trvalého užívání marihuany. Efekt drogy je výrazně závislý na věku uživatele. Studie naznačuje, že hlavní psychoaktivní složka marihuany, jíž je THC, poškozuje šedou hmotu orbitofrontálního komplexu, současně ale startuje procesy jimiž se mozek na úbytek hmoty adaptuje.

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments