Novákoviny

Kometa z přelomu let 1315 a 1316 nebyla jediným znamením varujícím v časech narození Karla IV. před příchodem špatných časů. Alespoň pokud budeme věřit polskému kronikáři Janu Dlugozsovi (1415 - 1480), který ve své kronice Letopisy slavného království polského (Anales seu cronicae incliti Regni Poloniae) napsal: "Krátce po této kometě objevila se druhá na východní straně, která byla ještě větší a trvala déle. Potom se na nebi objevily tři měsíce najednou." Jiné kroniky zase mluví o ohnivých nebo rudých křížích na obloze, o krvavých deštích a podivných světlech. V letech roku 1316 a 1317 ještě ke všemu došlo ke dvěma zemětřesením v severní Francii, kde se jinak pohyby zemské kůry prakticky nevyskytují. A aby toho nebylo málo, 1. října 1316 proběhlo zatmění Měsíce. Samá špatná znamení - a pohroma na sebe opravdu nenechala dlouho čekat.

Náš průvodce těmi časy, autor Zbraslavské kroniky Petr Žitavský o tom píše: "Toho roku, jak svrchu jsme pověděli, jakási kometa objevila se na straně severní, jež zřízením Božím zvěstovala přemnoho zlého. Neboť v době letní proti přirozené povaze toho období nastala následkem trvalých lijáků tak značná zátopa vodní, že na způsob potopy na několika místech podvracela příbytky, zdi a hrady.

V krajinách saských řeka Labe takovou měrou se vzdula, že čtyři sta padesát vesnic s vodou sousedících zároveň s lidmi i dobytkem zničila. V Rakousích, Polsce, Uhřích a Míšni bědování všech lidí zvěstovalo, že z té potopy nastala nekonečná nebezpečenství. Tato povodeň roviny a údolí přikryla, seno i obilí zničila a odnesla sebou přemnoho věcí, jež zachvátila.

obr: Karel IV. se narodil v časech, kdy lidstvo sužovaly katastrofy nepředstavitelných rozměrů. Společnast žila s představou blížícího se konce věků, což pozdějšího císaře významně ovlivnilo

Následovalo žalostné umírání lidí a tou měrou umírání se rozmohlo, že v přemnohých městech a vesnicích dělány byly hluboké jámy, jež společně přemnoho mrtvých těl jako zdechlin zakryly. Nedostávalo se obilí, píce, nedostávalo se i pastvin, tak že lačněti i hynouti počínají lidé a dobytek.

Vykládal nám pan Petr, arcibiskup mohučský, že v době jednoho pololetí jen ve městě Metách pětkrát sto tisíc lidí zemřelo; neméně koně, vepře, ovce a brav i veškerá zvířata polní zabíjela rána morová toho roku. Neboť ovce více nežli tisíc, kromě jiných zvířat dříve zašlých, zahynulo na statcích, jež náležely ke Zbraslavi.

Po tomto létě na vody nikoliv na plody úrodném následuje krutá zima, přinášející množství sněhu a kruté mrazy. Této zimy od svátku svatého apoštola Ondřeje (30. listopadu) až po květnou neděli, kterážto byla 28. března (roku 1316 květná neděle připadla na 4. dubna, roku 1317 na 27. března) řeka Vltava do té míry zamrzla, že po jejím ledovém povrchu beze vší přestávky denně jako po suchu lid přecházeje chodil.

Následkem této dlouhotrvající zimy lid krutějším hladem byl sklíčen, i píce dobytku došla. Zlo ke zlu přibývá, protože království kdekoliv a nejvíce majetek mnišský jest olupován..."

Zdá se, že špatné období popisované Petrem Žitavským  trvalo od roku 1316 nejméně do roku 1322, příznaky toho, že něco není v pořádku, se ale začaly objevovat už o několik desetiletí dřív. Od 10. století až do poloviny 13. století zavládlo na naší planetě neobvykle teplé klima, tak teplé, že Vikingové mohli osídlit Grónsko a provozovat tam zemědělství, o čemž se dnes tamním obyvatelům - i navzdory údajnému globálnímu oteplování - může jen zdát.

Moderní klimatologové pro toto období mají zkratku MVP (Medieval Warm Period), ale přesné příčiny neznají. Vše naznačuje, že hlavní roli hrála sluneční aktivita, odborníci ale nevylučují ani změny směru mořských proudů, nebo dlouhodobá přestávka v aktivitě sopek (vulkanický popel v atmosféře ochlazuje klima).

V příznivém klimatu rychle rostl počet obyvatel; v některých oblastech Evropy nakrátko dosáhl úrovně, k jaké pak znovu dospěl až v 19. století. Polní hospodářství ale používalo stále stejně primitivní postupy a výroba potravin nedokázala s populační explozí držet krok.

Koncem příznivé klimatické periody začaly růst ceny potravin a dalších životních potřeb (průmysl neexistoval, téměř všechno se vyrábělo ze surovin rostlinného a živočišného původu). Od roku 1250 se ještě ke všemu začalo zase ochlazovat, výroba zemědělských produktů v důsledku toho klesala a ceny začaly růst ještě strměji.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Karel IV., mystik a čaroděj, kterou můžete se slevou objednat zde 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Díky apokalyptickému zakončení Bible žil středověký člověk neustále ve stínu blízkého Soudného dne, tentokrát ale byl pocit ohrožení ještě hmatatelnější; čím dál víc lidí věřilo, že za obzorem se skrývá jakási hrozná katastrofa. Kostely se neslo hřímání o trestech za hříchy lidstva, krajinou táhla procesí bosých kajícníků prosících Boha o smilování. Kometa z konce roku 1315 výmluvně naznačila, že modlitby nebyly vyslyšeny. Sotva se ztratila, nebesa udeřila plnou silou.

Katastrofa, která následovala, měla kontinentální nebo dokonce možná globální ráz, protože zprávy o ní se dochovaly z Německa, Anglie, Skotska, Walesu, Skandinávie, Itálie i východních oblastí Ruska. Odstartovaly jí zřejmě vydatné lijáky, které začaly na jaře 1316 a trvaly nepřetržitě až do podzimu. Pole se změnila v nepřístupné bažiny a to málo úrody, co přece jen vzešlo, buď spláchla voda, nebo shnilo na polích.

Nad společností žijící téměř bez rezerv se začal vynořovat přízrak hladu. Situace byla o to horší, že sklizně už předtím několik let klesaly v důsledku postupného ochlazování. Před vodou a vlhkem nebylo úniku a zrní i sušené potraviny začala obrůstat plíseň.

Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Netřeba být vetchým pamětníkem, abychom si nevzpomněli, že katastrofální povodně, které postihovaly Českou republiku mezi lety 1997 až 2013, přicházely po deštích trvajících jen několik dní - a přesto způsobily obrovské škody. Roku 1316 ale vydatně pršelo nepřetržitě celé měsíce a tehdejší lidé neměli k dispozici ani přehrady a protipovodňové zábrany, ani čerpadla, buldozery a další těžkou techniku.

Výsledkem byly záplavy nepředstavitelných rozměrů, které věřícím odchovaným Biblí nutně připomněly potopu světa. Ale ještě víc Janovu Apokalypsu...

Jan A. Novák

You have no rights to post comments