Novákoviny

K předešlému textu o zatmění slunce 4. ledna 2011 tu ještě připojuji několik dalších zajímavých informací. Jde o část článku, který jsem dnes psal pro Hospodářské noviny Určitou kuriozitou tohoto zatmění je, že nikde na povrchu Země jej nejde pozorovat jako úplné. Takzvaný pás totality, tedy oblast, kde Měsíc Slunce zcela zakryje, totiž naši planetu zcela mine. Nešlo tedy odcestovat do míst, kde z naší hvězdy na obloze zůstane jen zářící korona, jak to dělají astronomové a milovníci nevšedních zážitků v případě jiných zatmění Slunce. Nejpůsobivější je tentokrát jev na severu Skandinávie, kde zakrytí dosáhne 86 procent.

Cestovatelé za úplným zatměním pak dostanou příležitost až 20. března 2015, ale nebudou to mít jednoduché. Toho dne bude pás totality procházet Arktidou a skončí mezi Islandem a britskými ostrovy. Na našem území Měsíc zakryje sluneční kotouč pouze ze 74 procent, přesto však půjde o zajímavou podívanou.

Zakrytí totiž proběhne z horní strany, takže ve vrcholné fázi bude mít slunce na obloze podobu jakýchsi rohů.

obr: Rekonstrukce průběhu zatmění 4. ledna 2011. Kresba: Astronomický ústav ČSAV

Další velká zatmění budou od našeho území ještě dál, například 21. srpna 2017 projde pás totality Tichomořím. Úterní zatmění v České republice překoná až to, k němuž dojde 12. srpna 2026. Pás totality začne v Antarktidě, skončí ale až ve Středozemním moři v blízkosti Pyrenejského poloostrova. Na našem území slunce zmizí z 81 procent, navíc k tomu dojde nad západním obzorem, což "umělecký dojem" v případě příznivého počasí ještě zvýší. Ale i kdyby špatné počasí pozorování znemožnilo, nic nebude ztraceno, protože hned o rok později, 2. srpna 2027 se pás totality našemu území přiblíží nejvíc v Egyptě, v České republice bude sluneční kotouč v maximu zakryt z 51 procent.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments