Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Dobré zprávy z komety: Philae žije

philae1Mise sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov - Gerasimenko je jedním z největších úspěchů Evropské kosmické agentury (ESA). Jediným stínem podniku bylo odmlčení přistávacího modulu Philae v listopadu 2014. Stroj již byl pokládán za ztracený, nyní se však k radostnému údivu řídícího střediska zase ozval.

 

"13. června jsme obdrželi více než tři stovky datových paketů, " oznámil šéf projektu Rosetta Stephan Ulamec. "Philae je v dobrém stavu, má pracovní teplotu -35 stupňů Celsia a k dispozici 35 wattů elektrické energie. Může začít plnit své vědecké úkoly."

Řídící středisko ESA v německém Darmstadtu s automatem komunikovalo 85 vteřin. Analýza získaných dat pak ukázala, že Philae se o spojení se Zemí pokoušel už několikrát předtím. Nyní pracovníci ESA čekají na další relace z komety. V paměti na palubě Philae by mělo být více než 8000 datových paketů, které by mimo jiné měly obsahovat informace o tom, co přesně se odehrálo během ne zcela zdařeného přistání a v prvních okamžicích po něm.

 

Napříč sluneční soustavou

Modul Philae ke kometě Čurjumov - Gerasimenko dopravila sonda Rosetta, která odstartovala z kosmodromou v Korou 2. března 2004. Ke svému cíli se pohybovala metodou kosmického kulečníku, kdy ji několikrát urychlila gravitace Země a jednou gravitace Marsu. Proletěla pásem asteroidů za Marsem a zblízka míjela dva z nich: 21 Lutetia a 2867 Šteins. Stala se také prvním umělým tělesem, které se přiblížilo k dráze Jupitera, jehož energetickým zdrojem jsou solární panely.

philae2

 

 

obr: Přistání modulu Phileae na povrchu komety v představách malíře. Skutečnost se ukázala být hodně odlišná

Kresba: ESA

 

 

S cílovou kometou se Rosetta setkala 6. srpna 2014. Už při přibližování pořídila mnoho snímků, které sloužily mimo jiné i pro výběr místa přistání Philae.

Modul Philae je metrová krychle vážící přibližně metrák, která nese 20 kilogramů vědeckého nákladu. Desítka přístrojů se skládá především ze spektrometrů, kamer, chromatografů a dalších senzorů.

Od mateřské sondy se Philae odpoutal 12. listopadu 2014. Už předtím ale řídící středisko zjistilo abnormality v jeho funkcích: především nepracovala tryska, která měla modul po přistání udržet na místě, dokud nezačne fungovat kotvící zařízení. Vzhledem k nízké gravitaci na povrchu totiž hrozilo, že se automat po přistání opět odrazí - což se nakonec také stalo.

Původní záměr byl, že prvních dva a půl dne po přistání bude Philae energií zásobovat palubní baterie. Za tu dobu modul provede vědecká měření a odešle základní informace okolí a o podmínkách na povrchu komety. Pak začnou palubní akumulátor dobíjet solární panely a Philae zahájí druhou fázi vědeckého programu. Předpokládalo se, že modul v tomto režimu vydrží pracovat alespoň tři měsíce. Všechno ale dopadlo jinak.

 

Dobré ráno, Philae!

Už první detailnější snímky komety pořízené kamerami Rosetty ukázaly, že jde o velmi komplikovaný terén. Kometa se vlastně skládá ze dvou spojených jader, takže má tvar připomínající ohlodanou kost. Povrch pokrývají balvany, trhliny, srázy a místa, z nichž vyvěrá plyn. Vědci nakonec pro přistání vybrali oblast nazvanou Agilkia na vrchu menšího z obou kometárních jader.

philae3

 

 

obr: Tak to vypadá na kometě doopravdy. Jeden ze snímků pořízených krátce po přistání

Foto: ESA

 

 

Po oddělení od sondy sestupoval Philae k povrchu sedm hodin a dosedl na něj rychlostí metr za sekundu. Pak řídící středisko obdrželo signál potvrzující kontakt s povrchem a zdálo se, že mise Rosetta zaznamenala další triumf.

Vzápětí ale začaly problémy. Tryska, která měla Philae přidržet na povrchu, opravdu nepracovala a ledové kotvy se do tvrdého povrchu nezavrtaly. Stroj se odrazil do kilometrové výšky a znovu dopadl až za dvě hodiny. Pak odskočil ještě jednou a po sedmiminutovém letu zůstal ležet ve vzdálenosti několika desítek metrů. A co bylo nejhorší: Philae ležel ve stínu, takže se jeho zásoby energie zůstaly velmi omezené.

Řídící středisko se proto rozhodlo nejzajímavější experimenty uskutečnit co nejdřív. Uvedlo do provozu přístroj MUPUS, který se na druhý pokus zavrtal pod povrch a studoval jeho vlastnosti. Kamery na palubě také odeslaly snímky okolí místa přistání. Pak ale modulu začaly docházet síly a hrozilo, že ztratí spojení s řídícím střediskem. Při poslední relaci 14. listopadu se jej vědci alespoň pokusili natočit tak, aby na solární panely dopadalo více světla. Esa přitom doufala, že až se kometa přiblíží víc ke Slunci, Philae zase ožije.

Nyní se zdá, že to byl správný odhad. Řídící středisko v Darmstadtu teď s napětím čeká na další zprávy z komety. Náladu v něm ilustruje nadšený výkřik "Good morning, Philae!" na twitterovém účtu mise Rosetta.

 

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

 

obr: Modul Philae - přístrojové vybavení

 

obr: Kometa 67P Čurjumov - Gerasimenko vypadá jak ohlodaná kost

 

obr: Předpokládaný průběh přistání Philae. Po dopadu do cílového bodu Agilkia se modul odrazil a skončil v částečně zastíněné oblasti komety

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Tutorial: by JoomlaShack