Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Jasnovidci mezi mystikou a vědou

budoucnost, předvídání, jasnovidci, future, vision   Touha znát budoucnost je silná. Jak by také ne, když znalosti věcí příštích znamenají nejen konkurenční výhodu a zisk, ale někdy dokonce rozhodnou o přežití. Historek o lidech, které varovný sen přiměl odložit cestu zřítivším se letadlem (vykolejeným vlakem, Titanikem, vzducholodí Hindenburg...) není málo. Stejně silná je proto i snaha nenechávat pohled za oponu zítřka náhodným snům a viděním, ale nahradit je něčím spolehlivějším. 

 

    Budoucnost už byla

    "Vzala mi ruku násilím a rozhněvaně vzkřikla: Budeš dlouho živ, " napsal Jaroslav Seifert o setkání s cikánskou věštkyní v básni Morový sloup. Měla pravdu: básník se dožil 84 let a stáří neměl moc radostné. Do budoucnosti ale nevidí jen vědmy. Americký spisovatel Morgan Andrew Robertson (1861-1915) ve svém románu Futility (Marnost) popsal obrovský parník, který se potopil na první plavbě po srážce s ledovou krou. Většina cestujících zahynula, protože na palubě bylo málo záchranných člunů. Loď se jmenovala Titan - a Robertsonův román vyšel čtrnáct let před osudnou plavbou Titaniku. Podobných příběhů zná historie překvapivě mnoho.

    Nejjednodušším vysvětlením je samozřejmě náhoda, jenže někdy je těch náhod nějak moc najednou: například Robertsonův Titan se potopil také v dubnu a měl jen o málo větší výtlak než Titanic. Jiní proto věří v tzv. morfogenetické pole, tedy jakousi nespecifikovanou entitu obsahující informace o všem co bylo. Z této teorie, kterou zveřejnil britský biochemik Rupert Sheldrake, mimo jiné vyplývá, že nad hmotou i prostorem (o čase ani nemluvě) je jakýsi komplexní plán, podle kterého se vše děje, který současně uchovává veškeré informace, a na nějž se lze za určitých okolností myšlenkově napojit. Tedy pěkné vysvětlení jasnovidectví, teorie ale zatím postrádá jakékoliv fyzikální důkazy.

jasnovidci, titanic    Další vědci dokonce spekulují o tom, že čas neplyne tak přímočaře, jak se nám zdá, takže budoucnost možná nějakým způsobem už byla. Někteří teoretičtí fyzikové dokonce soudí, že žádná budoucnost neexistuje, protože čas je jen naší iluzí.

 

obr: Předtuchu zkázy Titanicu mělo mnoho lidí předem. V případě románu Futility to lze i dokázat.

 

    Až se jim to podaří dokázat, pěkně nám zamotají hlavy, ale jim jde spíš o to ulevit sobě. Kdyby totiž z našeho vesmíru vypudili čas, daly by se snadněji usmířit rozpory mezi teorií relativity a kvantovou fyzikou. Britský vědec Julian Barbour proto tvrdí, že realita je řada neměnných scén, které sice z nějakého důvodu vnímáme postupně, které ale ve skutečnosti existují všechny najednou. K umírněnějším hypotézám patří tvrzení, že náš mozek podprahově zpracovává mnohem víc informací, než si připouštíme a za určitých okolností z nich dokáže "vypočítat" co bude.

 

    "Vidím jenom obrazy"

    Akademičtí skeptikové ze spolku Sysifos zase nejspíš řeknou, že jde jen o pavědu a babskou pověru. Nechme je při tom - ale tajné služby jsou zřejmě jiného názoru. Tvrdí to alespoň Gordon Thomas v knize Tajnosti a lži, kde mezi aktivity CIA mimo jiné počítá také výzkum předpovídání budoucnosti.

Rupert Sheldrake, morfogenetické pole, morphogenetic field    Buď jak buď, čekat na to, až přijde věštecký sen, je poněkud nespolehlivé a i profesionální jasnovidci se také často netrefí. Tajné služby (ale i ekonomové, podnikatelé, vojáci a politikové) proto hledají lepší metody. Většina sází na matematiku, modelování a počítače - a výsledky můžeme vidět třeba na předpovědích počasí. Jsou ale i jiné postupy. Sice se o nich tolik nemluví, zato se ale mohou pochlubit větší spolehlivostí. A někdy z nich trochu mrazí.

 

obr: Rupert Sheldrake, autor teorie morfogenetického pole 

 

   Už před nástupem internetu napsal geniální polský autor Stanislav Lem sci-fi povídku, jejíž hrdina zjistil, že když počítač ve svém podniku přes telefonní síť propojí s dalšími, dokáže stroj s absolutní přesností předpovídat události na několik minut dopředu. Protože to ale je jen stroj, musí se jeho odpovědi trochu luštit - například udivující prognóza, že jistý muž se bude nacházet v mléce, znamenala, že zahyne na silnici při srážce s potravinářskou cisternou. Maně se přitom vybaví cimrmanovský Posel z Liptákova, kde jasnovidec věštící z roztopené pece omluvně říká "Pánové, já vidím jenom obrazy, ale co znamenají, na to se mě neptejte..."

 

    Předpovězený konec diktátora

    Jednou ze zajímavých metod předvídání budoucnosti zkoumá americká agentura pro pokročilý obranný výzkum DARPA (ano ta, co má na svědomí také internet) přišla s projektem sázkového trhu na teroristické útoky v naději, že pohyby kursů mohou varovat před úderem fanatiků. Není to tak nesmyslné, jak se na první pohled zdá. Že by to mohlo opravdu fungovat, svého času ukázal irácký diktátor Sadám Husajn: dva dny před jeho polapením zdánlivě bez příčiny vzrostl kurs sázek na konec jeho svobodných dní o neuvěřitelných 300 procent...

    Prominentní tyran udělal sázkařskému jasnovidectví velkou reklamu, a tak dnes i univerzity s dobrým jménem v rámci seriózních výzkumných programů zakládají sázkové trhy nejen na teroristické útoky v newyorském metru, ale také na příchod chřipkové epidemie, či ničivého tornáda. Zdánlivé pošetilosti jsou možná jen vrcholem ledovce, pod nímž se ukrývá masívní vyhodnocování všeho a vším, především ale obsahu internetu a komunikačních sítí. Ostatně globální sledovací supersystémy, jako třeba bájný Echelon, vlastně neslouží k ničemu jinému než k předpovídání budoucnosti.

challenger, jasnovidci, crowdsourcing    Stejně jako sázky mohou fungovat i kursy akcií. Když v lednu 1986 krátce po startu explodoval raketoplán Challenger, téměř okamžitě prudce klesly akcie společnosti Thiokol, která pro raketoplán dodávala startovací motory na pevná paliva. Na první pohled na tom není nic divného - jenže dodavatelů pro program Space Shuttle je víc a žádný jiný propad akcií nezaznamenal.

 

obr: Akciové trhy "předpověděly" příčinu zkázy raketoplánu Challenger dlouho před zveřejněním výsledků komise expertů.  

 

  Téměř přízračně vyznívá především skutečnost, že až o několik měsíců později označila vyšetřovací komise za příčinu zkázy Challengeru právě vadné těsnění mezi segmenty jednoho ze startovacích motorů vyrobených firmou Thiokol. Pryžový těsnící prvek prohořel, plamen ožehl externí palivovou nádrž a došlo k explozi. Přitom z televizního záznamu to laický divák neměl šanci odhalit - i zkušeným expertům trvalo dlouho, než se k tomuto poznání dopracovali. Milióny lidí, kteří viděli záznam katastrofy ve svém součtu nějakým záhadným způsobem správně dospěly k odhalení její příčiny, což se vzápětí promítlo i do kursů akcií. Řadoví občané bez příslušného vzdělání tedy během několika hodin dospěli ke stejnému výsledku, jako výkvět specialistů po dlouhém, pracném a také nákladném vyšetřování.

 

    Tajemná moudrost davu

    Většina vědců snaží úspěchy sázkového nebo akciového věštění vysvětlit racionálně, například únikem informací. O jiný pokus objasnit záhadu se pokusil americký novinář a ekonomický dopisovatel mnoha prestižních periodik James Surowiecki. Roku 2004 vydal o crowdsourcingu knihu The Wisdom of The Crowds (Moudrost davu), v níž tvrdí, že právě různorodá životní zkušenost a rozmanitost pohledů na problém neovlivněné jednostranným zaměřením expertů nebo většinovým míněním jsou zdrojem oněch zdánlivě zázračných výsledků.

informační pole, morgogenetické pole, morphogenetic field     Za sázkového věštění a crowdsourcingu se mezitím stal hit, princip ale stále zůstává záhadou. Mnoho udivujících výsledků totiž racionálně dost dobře vysvětlit nejde. Mají tedy pravdu jasnovidci, neortodoxní fyzikové nebo teorie morfogenetického pole? Nebo je nad vším předem daný Osud?

 

obr: Někteří věří, že svět obepíná  univerzální informační pole, na jehož "databázi" se lze myšlenkově napojit

 

     Bylo by proto asi zajímavé zjistit, zda mechanismus "moudrosti davů" pracuje i v podmínkách, které se vymykají běžné lidské zkušenosti. Jak by to například fungovalo třeba při zjišťování existence života na Marsu? Odpovídaly by dnes zaznamenané výsledku takového experimentu tomu, co jednou zjistí stroje nebo lidé přímo na Rudé planetě? O to se - pokud vím - ale bohužel nikdo zatím nepokusil.

    Předvídání tedy dál zůstává předmětem dohadů. Pokud vám ale věštecké sny nepřicházejí a ani napojení na morfogenetické pole se nedaří, nevěšte hlavu. Už Karel Jaromír Erben přece napsal, že "lépe v mylné naději sníti / před sebou čirou temnotu / než budoucnost odhaliti / strašlivou poznat jistotu.

 

Jan A. Novák

Tento text je k volnému použití , pokud bude uveden autor a webová adresa www.novakoviny.eu

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack