Novákoviny

Televize patří údajně k těm médiím, kterým internet odzvání hranu, ale přesto to nevzdává. Lednový veletrh spotřební elektroniky CES mimo jiné naznačil, čím chce uživatele oslovit v nejbližších letech. Budou to prý především velkoplošné přístroje s panoramatickou prohnutou obrazovkou, rozlišením ultra HD a ještě větší mírou integrace s počítačovými technologiemi a internetem. Ne všichni konstruktéři se ale drží takhle při zemi.

Televize vznikla a stala se nejmasovějším a nejvlivnějším médiem během života jedné generace. Nejvlivnější - přinejmenším aspoň po nějaký čas - zůstane, protože na internetu zatím z mnoha důvodů nevzniklo nic, co by dokázalo veřejné mínění formovat stejně účinně. Přitom je překvapivě konzervativní: novinky, jako splývání s počítači a internetem nebo 3D zobrazení, spotřebitele zdaleka neoslovily tak, jak výrobci čekali. Nicméně inovovat je třeba, protože přístroje z 80. let stále hrající v domovech některých důchodců jsou z marketingového hlediska zásadně špatně...

Aby si televize své postavení udržela, snaží se konkurovat tam, kam internet sázející čím dál víc na mobilitu, moc nemůže. A to je hlavně kvalita stále rozměrnějšího obrazu.

obr:  Velkoplošná UHDTV v provedení společnosti LG

Na obzoru se rýsuje především UHDTV (Ultra High Definition), která by měla nahradit dnešní HDTV. Ve skutečnosti jde o dva formáty, přičemž nejdřív přijde 4K, který bude pracovat s rozlišením až 4096 x 3112, což je čtyřikrát víc pixelů, než dokáže dnešní Full HD.

Později nastoupí 8K s maximálním rozlišením 7680 x 4320. Zatímco současné HDTV pracuje s maximálním počtem 60 obrazů za sekundu (fps), UHDTV bude umět i 120 fps. UHDTV už přijala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) jako standard.

Televize s tak vysokým rozlišením vyžaduje nejen vývoj nových technických prvků, ale hlavně zajištění přenosu velkého množství dat. I na tom už se pracuje - samozřejmě nejvíc v jihovýchodní Asii. Japonsko chce spustit pozemní vysílání UHDTV už letos a satelitní kanál v roce 2016.

Sony prodává UHD rekordéry i projektory a převádí do tohoto formátu první filmy. LG, Samsung a další společnosti mají displeje v běžné nabídce. LG jako první vyvinula UHDTV s 3D obrazem...

Obrovský počet pixelů se dá využít hlavně k dalšímu zvětšování displejů: úhlopříčky okolo dvou metrů nejsou výjimkou, k tomu ovšem také patří ceny hodně přes 100 000 Kč.

obr: Prostorová holovize ve stilu Star Wars prý bude na trhu během několika málo let. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje

S gigantickými obrazovkami jde dělat ledacos zajímavého. Nejen jimi pokrývat celé stěny, jak to už dávno předpověděl Ray Bradbury ve slavném románu 451 stupňů Fahrenheita, ale ještě ke všemu je prohnout tak, aby měl divák pocit, že nesedí před dějem, ale v něm.

Na lednovém CES z televizní branže nejvíc zaujaly právě prohnuté displeje od Panasonicu, Samsungu a LG. Ne všichni této novince prorokují skvělou budoucnost - naše obytné místnosti zatím jsou většinou spíš pravoúhlé. Ale pokud byste s tím náhodou měli problém, nic se neděje: Samsung a LG v Las Vegas také ukázaly ohnuté displeje, které si můžete narovnat. A pak zase prohnout zpátky, když na to přijde.

Jedno z velkých tajemství úspěchu televize je v tom, že od diváka neočekává nic jiného než pasivitu. Přesto neustávají letité snahy o interaktivitu a křížení s počítačovými technologiemi. Na CES se to projevilo další invazí přístrojů označovaných jako smartTV - tedy vybavených operačním systémem, klávesnicí a hlavně možností přístupu na internet. Trpí nectnostmi všech "univerzálních" zařízení: umí všechno, ale nic pořádně. "Opravdu toužíte mít při sledování televize v ruce místo sáčku smažených lupínků klávesnici nebo nějaké mobilní zařízení?" ptá se komentátorka Tekla Perry ze serveru IEEE Spectrum.

Vývojáři nevzdávají ani myšlenku 3D televize - ovšem pokud možno takové, u níž by diváci nepotřebovali speciální brýle, ani by při sledování nemuseli sedět na jediném přesně vymezeném místě. Zatím spíš vzdálenou budoucností je prostorový obraz vytvářený pomocí pohyblivých hologramů. Pokud si pod tím neumíte nic představit, vzpomeňte si na první díl Hvězdných válek, kde se princezna Leila zjevuje Luku Skywalkerovi právě pomocí takového zařízení. Vytvořit pohyblivý prostorový hologram už dnes některé vývojové laboratoře umí. Na systému pracují například vědci z Arizona University, zatím však zbývá k vychytání dost početné hejno much: potřebný hardware je obrovský a zcela nemobilní, obnovovací frekvence pomalá, kvalita obrazu špatná. Ze všeho nejdřív se holovize uplatní u vojenské techniky, při dálkovém ovládání robotů a v telemedicíně, i na televizi ale prý časem dojde.

"Zařízení pro přijímání holovize si budete moci do svého obývacího pokoje koupit asi tak za 7 let," tvrdí profesor Nasser Peyghambarian z Arizona State University.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom 

You have no rights to post comments