Novákoviny

    Nedávný let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) byl jednou z posledních pilotovaných misí americké astronautiky. Ta úplně poslední se nejspíš uskuteční někdy na přelomu letošního a příštího roku - a co bude dál, zatím nikdo přesně neví. Když nedávno americký prezident Barack Obama zrušil program vývoje a letů kosmické lodi Orion, k jejímž cílům kromě ISS měl patřit také Měsíc i Mars, bylo už do vývoje vloženo 9 miliard dolarů. Další 2,5 miliardy pak bude stát ukončení vývoje.

    Obama ale tvrdí, že soukromé firmy zvládnou cesty lidí na oběžnou dráhu levněji a lépe. Jaká je skutečnost?

     Nedosažitelná kosmická stanice

    Pod pojmem "soukromá kosmická loď" si většina lidí vybaví stroj SpaceShipOne, který je na pohled jakousi miniaturou raketoplánů SpaceShuttle. Jeho konstruktér Burt Rutan jej dokázal vyvinout a postavit za neuvěřitelných 25 milionů dolarů od soukromých sponzorů a loď roku 2004 opravdu dosáhla hranice kosmického prostoru. Na jejím základě staví Rutanova společnost Scaled Composites pro svérázného podnikatele Richarda Bransona a jeho podnik Virgin Galactic flotilu vylepšených strojů SpaceShipTwo, které mají na hranice vesmíru začít vynášet turisty někdy na přelomu let 2011 a 2012.

    SpaceShipTwo však americké pilotované astronautice nepomůže. Ne snad proto, že její slavnostní předvedení v prosinci dramaticky překazil hurikán, ale proto, že nedokáže dosáhnout orbitální dráhy. Létá pouze po tzv. suborbitální dráze s maximální výškou okolo 100 km, což znamená, že ve vesmíru vydrží jen několik málo minut. Přitom ISS obíhá Zemi až ve výšce okolo 350 km.

obr: SpaceShipTwo na lety k Mezinárodní kosmické stanici nestačí. Kresba: Virgin Galactic 

    Virgin Galactic ale představil i vizi skutečné kosmické lodi nazvané SpaceShipThree. Ta už by měla být schopná se spojovat s ISS. Její financování i harmonogram vývoje ale jsou nejasné. Jisté je jen to, že Virgin Galactic se do tohoto nesrovnatelně náročnějšího projektu nepustí, dokud nezíská zkušenosti s provozem SpaceShipTwo. A hlavně dokud na to nebude mít peníze. V současnosti ale není SpaceShipThree nic víc než idea pro přilákání investic.

     Sokol už stojí na rampě 

    Patrně nejblíž k realizaci má projekt kosmické lodi Dragon a její nosné rakety Falcon 9 firmy SpaceX. Ta se už několik let pokouší za pomoci výhradně soukromých prostředků stavět levnou raketu Falcon 1 pro komerční vynášení kosmických nákladů. Nenechala se odradit ani řadou neúspěchů - a dnes už ji odborníci berou vážně. Tak vážně, že v srpnu 2006 získala kontrakt NASA v hodnotě 278 mil. dolarů na vývoj systému Dragon/Falcon 9. Nejde přitom o nic menšího, než o skutečnou kosmickou lod a její nosnou raketu.

    Kabina Dragon (Drak) by měla být schopná dopravit na ISS až 7 astronautů nebo 2,5 tuny nákladu. Na rozdíl od všech dosavadních lodí tohoto typu (Sojuz, Apollo) je mnohonásobně použitelná, na rozdíl od raketoplánů je velmi levná.

    obr: Falcon 1 staruje. Foto: SpaceX

   I v tomto případě ovšem platí přísloví, že za málo peněz je málo muziky. Například hmotnost užitečného nákladu v automatické verzi je téměř desetkrát menší, než může na ISS dopravit raketoplán a asi třikrát menší než unese evropská nepilotovaná zásobovací loď ATV. A v pilotované verzi nabízí kabina tak málo prostoru, že se opravdu nehodí pro nic jiného, než pro co nejrychlejší dopravu mezi Zemí a stanicí. Nechybí ani názory, podle nichž je vhodná nanejvýš jako nouzový prostředek pro záchranu astronautů v případě poškození ISS.

    Přesto NASA v prosinci 2008 oznámila, že systém Dragon/Falcon 9 vybrala pro zásobování ISS po ukončení provozu raketoplánů. SpaceX dostane 1,6 mld. dolarů za minimálně 12 zásobovacích misí na stanici. Pokud jich bude víc, mohla by obdržet až 3,1 miliard.

   Vývoj systému Dragon/Falcon 9 mezitím úspěšně pokračuje. Na vlastní základně McGregor (Texas) firma otestovala jednotlivé části rakety a nyní je přepravila na kosmodrom Cape Canaveral. Někdy během následujících tří měsíců by tam ze startovacího komplexu SLC-40 měla poprvé vzlétnout raketa Falcon 9, včetně druhého stupně a kosmické kabiny.

    Konec kosmické supervelmoci 

    Letos se mají uskutečnit tři testovací lety s kabinou Dragon. Poslední z nich by měl trvat 3 dny a dojde při něm ke spojení s ISS. Ovšem pouze v automatickém režimu. Úpravu a testování lodi pro lety s lidmi, chtějí inženýři ze SpaceX zvládnout za další tři roky, přesný termín zahájení pilotovaného provozu se ale nikdo neodvažuje určit. Přitom odborníci mimo firmu jsou velmi skeptičtí ohledně bezpečnosti soukromých kosmických lodí a nosičů.

    "Netvrdím, že není možné, aby taková raketa nebo loď získaly potřebné bezpečnostní certifikáty," řekl jeden z bývalých šéfů NASA Scott Pace. "Bude to ale velmi pomalý a dlouhý proces, během kterého je třeba si vyjasnit řadu věcí."

   obr: Kosmická minikabina Dragon. Kresba: SpaceX 

    O tom, že ani největší optimisté nepovažují Dragon za plnohodnotnou náhradu raketoplánů, svědčí i prohlášení, které NASA vydala vzápětí po Obamově zrušení programu Orion. Kosmická agentura oznámila, že přidělila prostředky několika soukromým firmám na vypracování studie podoby příští kosmické lodě. Příznačná je ovšem i částka, kterou na to uvolnila: 50 milionů dolarů. To je v měřítku kosmických programů suma téměř zanedbatelná.

    Jisté je tedy zatím jen jedno: pokud budou chtít Američané dostat svého astronauta na ISS, jejíž stavbu z největší části financovali, budou k tomu muset od příštího roku použít ruskou kosmickou loď Sojuz. Rusové už si určili cenu letenky: 50 milionů dolarů za člověka.

    Prezident Obama tak jedním škrtem pera udělal z kosmické supervelmoci zemi třetího řádu. Zřejmě nadlouho, protože NASA propouští a vyškolení odborníci opouštějí kosmický průmysl. Jen na Floridě po odpískání programu Orion zaniklo 7000 pracovních míst - vesměs zastávaných vysoce kvalifikovanými lidmi. A nová místa v soukromých kosmických firmách zdaleka nevznikají tak rychle.

    „Současná politika NASA prakticky ukončila vedení USA v pilotovaném výzkumu vesmíru,“ konstatoval floridský kongresman Bill Posey.

Jan A. Novák

 přílohové texty 

   Kosmická loď Dragon

Dragon se skládá ze tří částí: příďového kužele, který obsahuje tepelný štít a spojovací uzel, vlastní hermetické kabiny a servisního modulu.

celková délka: 6,1 m

délka kabiny: 2,9 m

max. průměr: 3,6 m

vnitřní objem kabiny: 10 m3

hmotnost: 8 t

užitečný náklad v nepilotovaném provedení: 2,5 t

počet členů posádky: 7

Nosná raketa Falcon 9

délka: 54,9 m

průměr: 3,6 m

hmotnost: 333,4 t

počet stupňů: 2

cena letu na nízkou oběžnou dráhu: cca 45 mil. USD

užitečný náklad na nízkou oběžnou dráhu: 10,5 t

Kdo je kdo

Scaled Composites

Společnost pro vývoj a výrobu konstrukcí z kompozitních materiálů založil roku 1982 neortodoxní letecký konstruktér Burt Rutan. Sídlí v Mojave (Kalifornie)

 Space X

Soukromá společnost založená roku 2002, vlastněná z největší části managementem a zaměstnanci, z menší části vnějšími investory. Sídlí v Hawthorne (Kalifornie) a v současnosti má přibližně 900 zaměstnanců.

 Virgin Galactic

Společnost založená roku 2004 Richardem Bransonem k provozování turistických suborbitálních letů raketoplány SpaceShipTwo. Sídlí v Novém Mexiku, kde mimo jiné buduje také kosmodrom pro turistické lety do vesmíru.

Psáno pro Hospodářské noviny, příloha Moje HN

You have no rights to post comments