Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nenechte si ujít vzácný jev na obloze

venus0

Na časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu – přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnosti žijící již nedočká – nastane až v prosinci roku 2117.

 

Proč a jak k úkazu dochází

Přechod  Venuše  přes Slunce nastává v okamžiku, kdy se planeta Venuše postaví do přímky mezi Zemi a Slunce. Venušina dráha je vůči rovině zemské dráhy skloněna o 3,4°. Slunce, které na rovině zemské dráhy leží, je při pohledu ze Země úhlově přibližně 7x menší (jen 0,5°). Takže se Venuše v drtivé většině případů přechodu před diskem Slunce vyhne a na obloze projde nad nebo pod ním. K vzácným příležitostem, kdy se planeta ocitne mezi Zemí a Sluncem a promítne se tak na sluneční kotouč jako temná kruhová skvrna, dochází vždy ve dvojici po 8 letech a poté po více jak stoletém čekání. Přesněji vždy nastanou dva přechody v červnu oddělené 8letou pauzou a po dlouhé době dva prosincové se stejnou 8letou prodlevou. Mezi červnovými a prosincovými dvojicemi přechodů uběhne 105,5 roku dlouhá doba. Od prosincových do dalších červnových je třeba čekat ještě déle – 121,5 roku. K poslední prosincové dvojici došlo na konci 19. století – v letech 1874 a 1882. První ze současných jsme mohli na našem území v celém průběhu pozorovat 8. června 2004. Středeční úkaz je tedy druhý ze současné červnové dvojice. Po ní bude třeba čekat přes 105 let – další dva přechody nastanou 10./11. prosince 2117 a 8. prosince 2125.

 

Historie a současnost

V historii byl přechod Venuše studnou významných objevů a výpočtů. O možnosti samotného přechodu se začalo spekulovat za dob rozkvětu Habsburské monarchie. Známý astronom Johannes Kepler se v roce 1627 pravděpodobně jako první na světě správně zamýšlel nad tím,  že  podobně jako Měsíc přechází přes Slunce a způsobuje jeho zatmění, musí i Venuše před Sluncem za příhodných podmínek přejít, neboť Venuše obíhá uvnitř  zemské dráhy kolem Slunce.

venu1

 Úkazu se však nedožil – zemřel v roce 1630,  pouhý  rok  před  prvním z prosincové dvojice přechodů v 17. století. První pozorování tak pochází až od anglického matematika Jeremiaha Horrockse, který Venuši na slunečním kotoučku zastihl v díře mezi mraky devět let po Keplerově smrti, 4. prosince 1639.

Nezbytný milník ve výzkumu Venuše přinesl přechod z roku 1761. Ruský astronom Michail Lomonosov si na začátku i na konci úkazu všiml, že se Venušin kotouček protahuje do tvaru kapky směrem k vnitřnímu slunečnímu okraji. Vyslovil správně hypotézu, že za úkazem by mohl stát výskyt atmosféry obklopující planetu. Díky další významné osobnosti astronomie – anglickému královskému astronomovi Edmundu Halleymu se při pozdějších přechodech postupně podařilo s poměrně vysokou přesností určit vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy tzv. astronomickou jednotku. Vědci vycházeli z toho, že na různých místech na Zemi nastávají počáteční a závěrečné fáze úkazu v jiný čas a rovněž věděli, jak jsou od sebe jejich pozorovací stanoviště daleko. Z těchto veličin se jim v průběhu 18. a 19. století skutečně podařilo vzdálenost naměřit. Jako retrospektivní projekt zejména pro studenty pak toto měření zkoordinovala v roce 2004 Evropská jižní observatoř (ESO) při přechodu 8. června v rámci celosvětového projektu Venus Transit 2004. Astronomickou jednotku v té době již vědci znali  díky  jiným,  přesnějším  metodám,  a  tak  šlo  především o vzdělávací projekt, ve kterém ČR zaujala velmi významné místo jak po organizátorské stránce, tak počtem zapojených škol.

Letošního přechodu Venuše přes Slunce vědci využijí pro zpřesnění metod pozorování tzv. tranzitujících exoplanet, tedy planet obíhajících a přecházejících přes cizí slunce.

 

Kde a v kolik hodin

Ze středečního přechodu Venuše přes Slunce uvidíme přibližně poslední třetinu. Úkaz začíná krátce po půlnoci, tedy ještě v době, kdy je u nás Slunce pod obzorem. V celém průběhu jej lidé spatří zejména z východní Asie, východní Indonésie, východní Austrálie nebo z Aljašky, Grónska a Islandu. Na evropském kontinentu bude celý úkaz viditelný jen ze severního cípu Skandinávie, odkud Slunce v letních měsících vůbec nezapadá a sune se nízko nad severním obzorem. V České republice vychází Slunce nad obzor několik minut před pátou hodinou ranní středoevropského letního času. Přechod Venuše končí v 6 hodin 55 minut. Nad českým obzorem se tak odehrají asi 2 hodiny tohoto vzácného jevu.

V následující tabulce jsou časové údaje o úkazu nad vybranými českými městy. Města jsou řazena sestupně podle času východu Slunce nad obzor. Třetí kontakt je okamžik, kdy se Venuše dotkne vnitřního okraje Slunce a začne na jeho hraně vystupovat pryč. Čtvrtý kontakt je čas, kdy Venuše sluneční disk nadobro opustí. Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru Stevena van Roodeho a Françoise Mignarda na stránce http://transitofvenus.nl/wp/where-when/local-transit-times/. Na této stránce si můžete zadat vlastní souřadnice či svou polohu na Google mapě a získat časové okamžiky úkazu na vámi vybraném pozorovacím stanovišti.

Tisková zpráva České astronomické společnosti

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack