Novákoviny

Planet rozměry podobných té naší bylo v posledních letech u jiných hvězd objeveno víc, všechny se ale nacházejí velmi daleko. Ta dosud nejbližší známá (Wolf 1061c) obíhá hvězdu typu červený trpaslík ve vzdálenosti 14 světelných let. Nyní ale přicházejí silné důkazy o tom, že obyvatelný svět může být u hvězdy Proxima Centauri nacházející se od Země "pouhé" 4,25 světelných let.

Blíž už žádnou planetu nenajdeme, protože to je nejbližší kosmická "pevnina" za oceánem prázdnoty ohraničujícím sluneční soustavu. I tak se ale jedná o vzdálenost 271 000krát větší než je vzdálenost Země od Slunce.

Data naznačující existenci planety získali vědci pracující v zařízeních Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile (od roku 2007 je členem ESO také Česká republika). ESO provozuje několik velkých dalekohledů, ke sledování systému Centauri se používají teleskopy umístěné na hoře La Sila v nadmořské výšce 2400 metrů.

"Planeta zatím nemá jméno, všechno ale naznačuje, že je velká jako Země a obíhá v takové vzdálenosti od své hvězdy, že by na jejím povrchu mohla být kapalná voda," uvedl v týdeníku Der Spiegel," nejmenovaný astronom z CEO. "Nikdy předtím vědci neobjevili planetu podobnou Zemi tak blízko."

Hledání Pandory

Na existenci obyvatelné planety v systému Centauri je postavený děj velkofilmu Avatar, ne všichni vědci ale na Pandoru věří. Objev zatím není potvrzený a mluvčí ESO Richard Hook informace o něm odmítl veřejně komentovat. Organizace na toto téma připravuje tiskovou konferenci, další informace zatím podléhají embargu.

Systém Centauri se skládá ze tří hvězd a na naší obloze není vidět, protože září nad jižní polokoulí. Dvě jeho větší složky Afa Centauri A a Alfa Centauri B. obíhají okolo společného těžiště ve vzdálenosti 4,39 světelných let od Slunce a jeden takový oběh jim trvá přibližně 90 let. Vzájemná vzdálenost těchto dvou hvězd se periodicky mění, nikdy však není větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce.

obr: Porovnání hvězd systému Centauri s naším Sluncem

Alfa Centauri se neozbrojenému oku jeví jako jedna jasná hvězda, které se říká také Rigil Kentaurus - Kentaurova noha, nebo Toliman, což prý v arabštině znamená Dva pštrosi. Už v malém dalekohledu však lze odlišit jednotlivé složky a a b tohoto systému. Teprve kolem něj v poměrně velké vzdálenosti obíhá Proxima. To znamená, že nejblíže Slunci je jen v určitém úseku své dráhy.

Alfa Centauri A v tomto komplikovaném systému je hvězda srovnatelná s naším Sluncem jak velikostí, tak typem - je dokonce ještě o něco větší a svítivější. Druhá složka alfa Centauri B zůstává za Sluncem jen o málo pozadu. Na první pohled by tedy mohlo být jejich okolí zajímavé i z hlediska existence planet nebo dokonce života.

Problém ovšem je v tom, že dosud nevíme, jak často u hvězdných systémů s několika slunci (a těch je ve vesmíru většina) planety pozemského typu bývají. Otázka přítomnosti obyvatelných planet v systému Centauri je předmětem výzkumu už dlouho a vědci už dřív teoreticky vypočítali, že podmínky pro jejich existenci tam jsou. Už roku 2012 byl ohlášen objev planety podobné zemi u jedné z hvězd Alfa Centauri, další měření ho ale zatím nepotvrdila.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP: 

Podrobnosti o hledání obyvatelných světů najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

"Možnost existence obyvatelné planety u Proximy Centauri je velmi vzrušující," uvedl americký astronom Phillip Lubin z University of California v Santa Barbaře. "Mimo jiné by to byl pádný důvod přemýšlet o mezihvězdných letech. Navíc máme silné podezření, že planety podobné Zemi jsou u ostatních hvězd tohoto systému, u Alfy Centairi A a u Alfy Centauri B."

Temně rudý svět

Už dřív provedli dva kanadští astronomové P. A. Wiegert a M. J. Holman podrobné výpočty, které ukázaly, že by zde teoreticky planety být mohly. Podle nich by se udržely na svých stabilních drahách pouze v případě, že by jejich vzdálenost od mateřské hvězdy nebyla větší než čtyři astronomické jednotky, (tedy čtyřnásobek vzdálenosti Země od Slunce - přibližně 600 milionů kilometrů).

obr: Proxima Centauri patří do kategorie eruptivních červených trpaslíků, což možnosti života v jejím okolí nejspíš omezuje

Vzhledem k tomu, že v naší soustavě se do této vzdálenosti nachází čtyři planety pozemského typu a pás asteroidů navrch, vypadá to, že nejde o podmínku nesplnitelnou.

Ještě zajímavější je teoretická vzdálenost ekosféry od mateřské hvězdy - tedy oblasti, kde by se mohl udržet život, jak jej známe ze Země. U Alfa Centauri A i B není příliš odlišná od vzdálenosti naší planety od Slunce.

Novější počítačové simulace oblast v níž by se u hvězd systému Alfa Centauri udržely planety, poněkud omezily. Pořád ještě by se ale do ní jak u hvězdy A, tak i u její družky B pohodlně vešla oběžná dráha Země.

Naproti tomu Proxima je nepatrná hvězdička hvězdného typu "červený trpaslík" podstatně menší než naše Slunce. Její svítivost vydá na pouhou desetitisícinu výkonu hvězdy, která dává život nám. Na rozdíl od Alfy je Proxima vidět pouze v dalekohledu. Ještě horší je, že Proxima Centauri patří mezi takzvané eruptivní trpaslíky. Jde o malé hvězdy, které čas od času výrazně zvýší svou svítivost. To může mít pro okolí nepříjemné následky.

Navíc i kdyby tu byla planeta ve vzdálenosti umožňující existenci kapalné vody, není jasné, jestli by světelelné a jiné poměry – velmi odlišné od Země - dovolily vznik a vývoj života. Planety podobné Zemi už byly nalezeny u jiných červených trpaslíků, mnoho vědců je ale k možnosti života na nich skeptických.

Obě hvězdy Alfy Centauri jsou z tohoto hlediska naopak velmi zajímavé. Případná planeta u Proximy by ale byla dobrou zprávou i pro ně - přinejmenším pro to, že by podnítila intenzivnější výzkum systému. Proximy

Jan A. Novák
Psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments