Novákoviny

Jen poslední etapa zbývá letadlu Solar Impulse 2, aby se nesmazatelně zapsalo do historie jak letectví, tak i alternativních zdrojů energie: pokud vše půjde dobře, stane se prvním strojem, který obletěl Zemi, aniž by spotřeboval jedinou kapku paliva.

 

Po letu ze španělské Sevily trvajícím 48 hodin přistálo minulé pondělí na káhirském letišti letadlo Solar Impulse 2. V době tryskových motorů na první pohled výkon spíš politováníhodný - jenže tenhle stroj letěl výhradně na energii slunečních paprsků.

Sluncem poháněné letadlo tak má na dosah zdolání významného milníku v historii letectví: pokud se nestane nic mimořádného, zbývá mu už jen letová jedna etapa do Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech, odkud před rokem a čtvrt odstartovalo východním směrem. Do Guinessovy knihy rekordů se tak zapíše jako první letadlo, které obletělo svět výhradně na solární pohon.

 

Od slunečního boha k solárnímu pohonu
"Let do Egypta byl trochu drsný, ale zvládli jsme to," komentoval po přistání průběh předposlední etapy trasy kolem světa jeden z pilotů solárního letadla Andre Borschberg. Narážel tak na obtížnost dvoudenního pilotování extrémně pomalého stroje nad mořem, přes území sedmi zemí s hustým leteckým provozem, které je v poslední době navíc také místem vojenských aktivit.

 

 

obr: Na předposlední etapě obletu Země Solar Impulse 2 symbolicky přeletěl pyramidy v Gize

 

 

Poslední fáze přeletu se ještě ke všemu odehrávala v noci, kdy solární články nedodávají energii, takže k ránu kapacita akumulátorů poklesla na pouhých 30 procent. I tak ale Solar Impulse 2 dokázal před přistáním ještě zakroužit nad pyramidami a Sfingou v Gize. Lídr projektu obletu Země s pomocí solární energie

Bertrand Piccard to okomentoval slovy: „Tady se potkala současnost s minulostí. Let začal u solární elektrárny GemaSolar ve Španělsku, která jako první vyrábí elektřinu ve dne i v noci, a skončil u staveb vybudovaných kdysi uctívači slunečního boha. Naše letadlo demonstruje, jakou cestu urazila civilizace od časů stavitelů pyramid – od vzývání Slunce k jeho využití jako zdroje čisté a obnovitelné energie.“ (Elektrárna GemaSolar část svého denního výkonu ukládá na noční pohon generátorů v podobě roztavené soli).

K dovršení rekordní cesty zbývá už jen přeletět z Káhiry do Abu Dhabi ve Spojených Arabských Emirátech - do místa, odkud solární letadlo v březnu loňského roku odstartovalo. Pro André Borschberga pod pyramidami let kolem světa skončil, protože na poslední etapě bude Solar Impulse 2 pilotovat další člen týmu (stroj je jednomístný, piloti se střídají), švýcarský dobrodruh Bertrand Piccard.

Přesné datum a hodina startu nebyly dopředu ohlášeny – odlet se uskuteční v nejbližších dnech podle aktuálního stavu počasí, na němž je obrovský, ale relativně lehký stroj se slabými motory závislý. Poté co Saudská Arábie vydala oficiální povolení přeletu svého území se předběžně očekávalo, že k překonání poslední etapy letu kolem světa dojde 17. července.

Brzy na to však bylo oznámeno, že let se odkládá na neurčito kvůli nepříznivé předpovědi počasí a žaludečním problémům Bertranda Piccarda.

 

Dobrodružství v genech
Bertrand Piccard pochází z rodiny, která má v překonávání rekordů a prolamování hranic dlouhou tradici. Jeho dědeček profesor Auguste Piccard (1884 - 1962) vynalezl balón pro výškové lety (stratostat) a s jeho pomocí se stal prvním člověkem, který dokázal dosáhnout stratosféry a vrátit se odtud živý: roku 1932 dosáhl tehdy rekordní výšky 16 179 metrů.

 

 

obr: Piloti Solar Impulse 2 se střídali po etapách. Vlevo Andre Borschberg, vpravo Bertrand Piccard

 

 

 

Pak obrátil svou pozornost k mořským hlubinám a roku 1947 dokončil svůj první batyskaf FNRS 2. Roku 1953 v Itálii spustil na vodu batyskaf Trieste a ještě téhož roku s ním dosáhl rekordní hloubky 3150 metrů. Bertrandův otec Jacques (1922 - 2008) v Trieste roku 1960 sestoupil na nejhlubší místo oceánu v Marianském příkopu.

Bertrand Piccard se narodil roku 1958, vystudoval psychiatrii a specializoval se na hypnoterapii (léčbu spánkem), pak se ale vrhl na létání. Roku 1999 se společně s Brianem Jonesem po několika neúspěšných pokusech stal prvním člověkem, který uskutečnil non-stop oblet Země v balónu.

Druhý z pilotů Solar Impulse 2 André Borschberg (nar. 1952 v Zurichu) má za sebou studia na proslulém Massachusetts Institute of Technology (MIT), působil v řadě manažerských funkcí, ovládá ale také bojová letadla a vrtulníky - sloužil jako pilot ve švýcarských leteckých silách.

S realizací myšlenky solárního letadla začal Bertrand Piccard roku 2003. Prvním výsledkem byl pokusný jednomístný stroj Solar Impulse 1 s rozpětím křídel 63,4 metrů (tedy asi jako u dopravního Airbusu A340). Sílu mu dodávalo 11 628 fotovoltaických článků umístěných na horní straně obrovského křídla, pro let v noci se jejich energie ukládala do lithium-polymerových akumulátorů. Výkon čtyř elektromotorů se pohyboval okolo 6 kW - byl téměř stejný jako výkon motorů letadla bratří Wrightů z roku 1903.

Solar Impulse 1 se poprvé představil veřejnosti červnu 2009 a v prosinci téhož roku uskutečnil první testovací vzlet. V dalších letech podnikl řadu letů, z nichž mnohé se zapsaly do Guinessovy knihy rekordů a především do historie letectví. Vyvrcholením jeho kariéry se stal přelet z Madridu do marockého Rabatu roku 2012 a turné po Spojených státech o rok později.

Získané zkušenosti pak Piccardovi a jeho týmu umožnily udělat další krok k letu kolem světa - připravit konstrukci solárního letadla, jehož výdrž ve vzduchy by limitovala prakticky jen odolnost pilota.

 

Jogín v kokpitu
Také Solar Impulse 2 byl jednomístný - pilot si musí vystačit s netlakovanou kabinou o rozměrech trochu větší telefonní budky (vnitřní prostor 3,6 krychlové metry). Kyslík k dýchání dostává z tlakových lahví na palubě letadla, proti chladu a podtlaku jej chrání speciální oblek, který nemá daleko do kosmického skafandru. Zvětšila se plocha fotovoltaických článků i výkon akumulátorů, tak aby stroj mohl ve vzduchu vydržet celý čtyřiadvacetihodinový cyklus světla a tmy.

 

 

obr: Selfie několik kilometrů nad zemí.

 

 

 

Vyrostlo tedy i letadlo; letečtí publicisté jej přirovnávají k jumbo-jetu nebo k největšímu dopravnímu letadlu Airbus A380. Na rozdíl od jeho 500 tun ale neváží o moc víc než průměrný osobní automobil - většina konstrukčních prvků je vyrobená z uhlíkového kompozitu. O tom, že konstrukce maximálně odlehčeného stroje gigantických rozměrů má svá úskalí, se Piccardův tým nepříjemně názorně přesvědčil při pozemních zátěžových testech v červenci 2012, které letadlo nevydrželo. Následující úpravy si vyžádaly několik odkladů v celém projektu.

Solar Impulse 2 se na zem poprvé podíval z výšky 2. června 2014 a na podzim téhož roku absolvoval první noční let. V lednu následujícího roku se představil na světovém energetickém summitu v Abu Dhabí - a tam jej také tým začal připravovat k obletu Země. Tem měl původně mít 12 etap, po každé by se Piccard s Borschbergem vystřídali. Nepřízeň počasí ale přinutila organizátory přidat několik dalších.

Největší výzvou rekordního podniku byl přelet Pacifiku. Při průměrné letové rychlosti, která není o moc větší, než dosáhne skútr, pro pilota nejdelší etapa z Japonska na Havaj znamenala pět dní a nocí v kokpitu, během nichž nesměl usnout déle naž na 20 minut, aby nad strojem neztratil kontrolu. Vyšla na Borsiga, který přitom uplatnil svou jogínskou praxi. Etapa se dostala do knihy rekordů jako nejdelší nepřerušený let solárního letadla.

Borsig extrémní let z Japonska na Hawaj vydržel, o něco hůř ale dopadl Solar Impulse 2, jehož lithiové akumulátory nepřežily vysoké proudové odběry a přehřátí. Protože období roku s počasím vhodným pro přelet dalších etap se chýlilo ke konci, čekal stroj v hangáru na ostrově Oahu nejdřív na náhradní díly a pak na novou sezónu. Ta už proběhla bez mimořádných událostí a nyní vše nasvědčuje, že Bertrand Piccard a jeho tým mají světové prvenství v kapse.

Piccad věří, že nejde o samoúčelnou snahu o rekordy: "Naším cílem je přispět k vývoji čistých technologií a obnovitelných zdrojů energie. chceme ale také upoutat zájem veřejnosti o vědecká dobrodružství."

Kromě nadšených ohlasů se ozývají i skeptikové – magazín Wired například let Solar Impulse 2 „oslavil“ článkem s výmluvným názvem „Solární letadla jsou cool, ale nemají budoucnost“. Autor fyzikálně zdůvodňuje proč tudy cesta nevede a mnohým tak připomněl někdejší odborné statě věhlasných fyziků proč nejde řídit balón a proč nemůže létat stroj těžší než vzduch.

Piccard na to odpověděl: „Ptát se dneska, kdy budeme mít solární letadla pro 200 pasažérů, je hloupost.“
Na pilotovaná solární letadla si tedy asi ještě počkáme, technologie ale má využití v bezpilotních strojích, které mohou nahradit satelity.

 

Jan A. Novák

 

Solar Impulse 2

rozpětí: 72 m

délka: 21, 85 m

výška: 6,4 m

hmotnost: 2,3 t

zdroj energie: 17 000 fotovoltaických článků

plocha solárních článků: 270 čtverečních metrů

špičkový výkon článků: 66 kW

akumulátory: Li-ion, 13 kW (hmotnost 633 kg)

elektromotory: 4 x 12,7 kW

průměr vrtulí: 4 m

cestovní rychlost: 90 km/h

maximální rychlost: 140 km/h

cestovní výška: 8,5 km

maximální výška: 12 km

 

Let kolem světa - etapy
(etapa - datum - cílové letiště - délka - trvání)
1 - 9. 3. 2015, odlet z Abu Dhabi (Spjené arabské emiráty)
1 - 9. 3. 2015 - Muscat (Omán) - 772 km - 13 h. 1m.
2 - 10. 3. 2015 - Ahmedabad (Indie) - 1593 km - 15 h. 20 m.
3 - 18. 3. 2015 - Varanasi (Indie) - 1170 km - 13 h. 15 m.
4 - 18. 3. 2015 - Mandalay (Myanmar) - 1536 km - 13 h. 29 m.
5 - 29. 3. 2015 - Čonging (Čína) - 1636 km - 20 h, 29 m.
6 - 21. 4. 2015 - Nankin (Čína) - 1384 km - 17 h. 22 m.
7 - 30. 5. 2015 - Nagoja (Japonsko) - 2942 km - 44 h. 9 m.
8 - 28. 6. 2015 - Kaleaoa (Havaj) - 8924 km - 117 h. 52 m.
9 - 21. 4. 2016 - Mountain View (Kalifornie) - 4523 km - 62 h. 29 m.
10 - 2. 5. 2016 - Phoenix (Arizona) - 1199 km - 15 h. 52 m.
11 - 12. 5. 2016 - Tulsa (Oklahoma) - 1570 km - 18 h. 10 m.
12 - 21. 5. 2016 - Dayton (Ohio) - 1113 km - 16 h. 34 m.
13 - 25. 5. 2016 - Leigh Valley (Pennsylvania) - 1044 km - 16 h. 47 m.
14 - 11. 6. 2016 - New York (NY) - 230 km - 4 h. 41 m.
15 - 20. 6. 2016 - Sevila (Španělsko) - 6268 km - 71 h. 8 m.
16 - 11. 7. 2016 - Káhira (Egypt) - 3745 km - 48 h. 50 m.

You have no rights to post comments