Novákoviny

Kosmický teleskop Kepler při hledání planet u jiných sluncí objevil něco navíc: hvězdu, kterou možná zkrotily inteligentní bytosti. Její vyzařování se nepodobá žádné jiné hvězdě, vykazuje ale charakteristiky takzvané Dysonovy sféry - gigantické uměle vytvořené obálky

S novou teorií vzniku života přišli němečtí vědci: podle nich se zrodil v pórech chladnoucí lávy. Tvrdí, že jedině tam mohly nastat podmínky při kterých se jednoduché organické molekuly spojovaly do složitějších celků a nakonec do struktur schopných rozmnožování a přenosu genetické informace.

Nikola Tesla se živě zajímal o okultismus a theosofii, další zdroje jeho horečné imaginace a posedlosti vynalézat ale mají zřejmě ještě mystičtější pozadí. Obvykle vysvětloval svůj poustevnický život prokládaný záchvaty divoké pracovitosti potřebou odhalovat tajemství přírody a předávat je lidstvu. Tak to lidé chtěli slyšet a Tesla jim vycházel vstříc. Ale ve vzácných chvílích sdílnosti vypravoval o děsivých vidinách, které ho pronásledovaly od dětství, o světélkujících obludách v temné podmořské říši, které přicházely nejen ve spánku, ale i za bílého dne. To proti nim musel s největším vypětím vůle vymýšlet stroje a zařízení, jimiž je od sebe zaháněl.

Jeden díl seriálu dr. House, stejně jako celovečerní český film Pojedeme k moři, se nenatáčely filmovými kamerami, ale na digitální zrcadlovky. Je to jen vrchol ledovce; v menších videostudiích už jde o běžnou praxi. A protože bez videa se dnes neobejde žádný trochu slušný web, je to i praxe bezmála masová: vznikají tak nejen reklamy, dokumenty, hudební klipy, nebo instruktážní videa, ale také nízkorozpočtové snímky a náročnější amatérská tvorba.

Přesto, že je Česko zemí proslavenou dlouhou řadou významných automobilových výrobců, o dvou nejslavnějších konstruktérech, se tu moc nemluví. Důvod je prostý a bizarní zároveň: byli to Němci. Ferdinand Porsche je známý aspoň v zahraničí, Hans Ledwinka ale nezaslouženě mizí z širšího povědomí.

Výzkum schopnosti buněk opravit poškozenou DNA je jedním z největších hitů současné biochemie, a tak se zaměření vědců oceněných Nobelovou cenou za chemii dalo trochu předvídat. Dostali ji Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek působící v USA Aziz Sancar.

Udělování Nobelových cen v úterý pokračovalo oceňováním fyziků. Letos se laureáty nejprestižnější vědecké medaile stal Japonec Takaaki Kajita a Kanaďan Arthur McDonald za práci týkající se subatomových částic neutrin.

Pondělním polednem začala každoroční série vyhlašování Nobelových cen. Tradičně první je na řadě medicína a letošní cenu dostali vědci hledající lék proti chorobám třetího světa: parazitickým červům a malárii.

Když zalistujete katalogy návrhů moderních obytných interiérů, nejspíš vám budou připadat poněkud prázdné. Přitom je tam všechno: sedací souprava, stůl, televize, sem tam nějaká ta polička... a přece tu něco chybí. No ano, knihovna! Moderní interiéry přestaly počítat s knihami! Znamená to, že jejich papírová forma definitivně končí?

Americká kosmická agentura NASA definitivně potvrdila, že na Marsu se vyskytuje teutá voda i dnes. Její kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter našla nedávno vzniklá koryta s minerály, které to jednoznačně dokazují.

Důkaz existence Higgsova bosonu byl jedním z nejvýznamnějších počinů fyziky posledních let - ne nadarmo měla tato částice hmoty přezdívku božská částice a stala se hlavním hrdinou udílení Nobelových cen za rok 2013. Ty sice dostali dva vědci Peter Higgs a Francois Englert za teoretickou předpověď její existence, ale teprve důkaz dal této teorii váhu. Mohl se uskutečnit jen díky obřímu urychlovači LHC a armádě fyziků, matematiků a dalších specialistů, kteří na něm pracovali. Jedním z oddílů tohoto početného vojska jsou i čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Pondělní zatmění Měsíce nebude jako ty ostatní, protože přirozený satelit Země se při něm ocitne blíž než obvykle. Kdo je ochotný si přivstat, může se těšit na nevídanou podívanou. Ne všichni se ale těší - podle některých je to znamení Apokalypsy.

Záhadné archeologické nálezy v jeskyni Býčí skála a v krasové trhlině na Bacíně (viz dál) se zatím nedaří vysvětlit. Když chce matematik vyřešit rovnici, převádí na společného jmenovatele. Pokud se tedy chceme pokusit o pochopení tajemství Býčí skály a Bacína, musíme také hledat společného jmenovatele - najít lokality, které s ním spojují určité nápadné prvky. Takovou může být třeba mnohem méně známý Krumlovský les, který je ovšem také velmi podivný.

I když populární kultura si na žralocích nejvíc všímá jejich nepříjemného sklonu kousnout si tu a tam do člověka, ve skutečnosti mají řadu mnohem zajímavějších vlastností. Skutečným zázrakem pak jsou jejich smysly, před nimiž stojí v němém úžasu i konstruktéři nejmodernější techniky pro vojenské ponorky a podmořské roboty.

Vypadá trochu jako malá zrcadlovka, ale není to zrcadlovka - je to Canon Powershot SX410 IS. Kompakt hrající si na zrcadlovku na první pohled vypadá trochu nelogicky, protože zdánlivě ztrácí hlavní přednost své třídy, totiž to, že snadno vklouzne do každé kapsy. Ve skutečnosti ale jistá neforemnost PowerShotu SX410 má velmi dobrý důvod: přístroj umí hodně z toho, co zrcadlovky, aniž byste ale k němu museli sebou všude vláčet batoh plný objektivů a dalšího příslušenství. Takže ano, tohle sice pořád ještě je pro amatéry - ale především pro ty z nich, kteří chtějí trochu víc, než jen mačkat spoušť a u výsledku se nespokojí se vším.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu se proslavila unikátním nálezem pravěkého pohřbu, hromadné oběti, či vraždy, jehož podivné nálezové okolnosti stále dávají vznik řade fantastických hypotéz. Méně se ale ví, že tu můžeme najít i indicie vztahující se k bájné Atlantidě.

Exploze, k níž došlo roku 1908 nad sibiřskou tajgou vstoupila do historie jako tunguzský meteorit, přestože o meteorit s velkou pravděpodobností nešlo. Záhadou zůstává dodnes - a její součástí jsou také podivné legendy, které se vyprávějí mezi tamními domorodci.

Hledači místa, kde vznikl život, se stále více zajímají o prostředí, která se ještě nedávno zdála být s existencí organické hmoty naprosto neslučitelná. Poslední dobou se pozornost některých vědců obrací i do žhavých hlubin zemské kůry.