Novákoviny

Koně spojovali s podzemím už Keltové, kteří na  našem území žili přibližně mezi 6. stoletím př. n. l. a počátkem našeho letopočtu. Jejich bohyně Epona měla na starosti koně a jezdce - ale zvláštní logikou, jíž už nejsme schopni porozumět, také podzemní svět. Jejím atributem byl klíč, kterým se daly otevírat skryté vstupy do podzemí a k pokladům ukrytým tam dole.  Ale nejen to. Eponiny klíče také dokázaly otevírat podzemní stáje.

Představa křížence člověka a stroje (třeba na způsob filmového Terminátora) vypadá na první pohled odpudivě - ale jen do chvíle, než biologické tělo začne vypovídat službu. Mnozí vědci přitom soudí, že takoví kříženci (kyborgové) časem nejen vyřeší problémy s chorobami a stárnutím, ale získají schopnosti, o jakých se obyčejným lidem může jen zdát. Že budoucnost tedy patří jim.

Mise sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov - Gerasimenko je jedním z největších úspěchů Evropské kosmické agentury (ESA). Jediným stínem podniku bylo odmlčení přistávacího modulu Philae v listopadu 2014. Stroj již byl pokládán za ztracený, nyní se však k radostnému údivu řídícího střediska zase ozval.

Kosmická loď Orion je před dokončením, budoucí plány americké astronautiky však jsou stále nejasné. K dosavadním možným cílům astronautů (asteroidy, Měsíc, Mars) nyní přibyl další: Venuše. Program HAVOC chce do atmosféry žhavé planety umístit vzducholoď - a později celé létající město.

Stále častěji zjišťujeme, že staré civilizace zřejmě disponovaly vynálezy, jejichž vznik je kladen až do novověku, přestože skutečný původ se zřejmě ukrývá v neznámé minulosti. Vedle slavného počítače z Antikythéry, nejasných zpráv o letadlech a ponorkách, popisů účinků jaderných zbraní i celé řady dalších indicií k nim patří také dalekohledy a astronomické teleskopy.

Tajné vědomosti bývají často spojovány s tajnými společnostmi, což má svou logiku: nikdo jiný se nedokáže postarat o poklady ducha lépe, než organizace schopná skrytě přežívat dějinné otřesy. Tajné společnosti proto mají být mostem mezi dávnou minulostí, v níž se podivuhodné znalosti zrodily, s naší současností. Je tomu tak doopravdy? Otázka je tím aktuálnější,  čím  víc lidí věří, že jsou hybatelem i dnešního dění.

Zrcadlovky se snímačem full-frame (tj. o rozměru 24 x 36 milimetrů, jaký mívaly políčka kinofilmu blahé paměti) jsou pro náročné fotografy velkou výzvou. U profesionálů není co řešit, protože rozdíl v kvalitě snímku oproti běžným snímačům je velký. Není se co divit - u typického kompaktního fotoaparátu mívají snímače obvykle jen třeba 6 x 7 milimetrů, ale i u dobrých zrcadlovek jsou rozměry čipu oproti full-frame poloviční (tedy 16 x 24 mm). To se nemůže neprojevit.

Zase se blíží výročí události známé jako tunguzský meteorit – a zase nejsme k rozluštění záhady o nic blíž. Na toto téma už byly napsány stovky knih a tisíce článků, žádný autor se ale podrobněji nevěnoval muži, který jako první přišel s hypotézou, že šlo o havárii kosmické lodi. Přitom Alexandr Petrovič Kazancev je zjev možná stejně zajímavý, jako sám tajemný objekt, který za podivných efektů explodoval nad Sibiří 30. června 1908.

Vznik života z neživé hmoty představuje jednu z největších výzev, před nimiž stojí současná věda. Ještě poměrně nedávno se předpokládalo, že vesmír je tak nehostinné místo, že první organismy musely vzniknout na Zemi. A protože jde o složitě organizované struktury, muselo to trvat velmi dlouho.

Kritických problémů, kterým čelí naše civilizace, by asi každý dokázal vyjmenovat řadu, jeden ale mezi nimi nejspíš bude chybět: akumulace elektrické energie. Snaha vyvinout levný, lehký, účinný akumulátor s vysokou kapacitou se může zdát zanedbatelná vedle takových výzev jako je populační exploze nebo znečištění. Ale není: úspěch by neznamenal nic menšího než zahnání strašidla energetické krize.

Na biblickém líčení zkázy Sodomy je několik podivných věcí, které přemýšlivému čtenáři nedovolují se jen tak smířit s vysvětleními, která nabízejí nějakou více či méně běžnou přírodní katastrofu. Divná je především pasáž, kde andělé chtějí, aby se Lot neohlížel a nezastavoval v rovině za městem.

Žluté lány právě kvetoucí řepky působí na některé lidi jako rudý hadr na býka – a osobnost ministra financí, který s ní podniká, adrenalin u některých ještě zvyšuje. Jenže emoce jsou špatný rádce: Andrej Babiš na straně jedné a biopaliva na straně druhé spolu souvisejí jen okrajově. To první rád přenechám fanouškům politiky, to druhé je ale významný civilizační problém. Před časem jsem na toto téma napsal článek pro přílohu Hospodářských novin, který jejich situaci shrnuje. Je stále aktuální – alespoň pro ty, kterým jde o věc a ne o demagogii, či zástupný hromosvod pro své frustrace.

Od 20. května plní své úkoly na oběžné dráze bezpilotní raketoplán X-37B, který patří US Air Force. Účel výpravy ani předpokládaná délka pobytu ve vesmíru nebyly oznámeny. Letecké síly Spojených států vlastní dvě tyto opakovaně použitelné lodě, které už pobývaly ve vesmíru celkem třikrát - vždy bez udání cílů a výsledků mise.

Město, známé po celém světě jako Karlsbad, se probouzí do dne, který začíná jako všechny předešlé. Na kalendáři je datum 2. září 1809 a katastrofě, ke které se schyluje, na první pohled vůbec nic nenasvědčuje.  Nejčastěji návštěvníci míří k baroknímu chrámu svaté Máří Magdalény, u něhož je největší atrakce Karlsbadu - gejzír, kterému se říká Sprudel nebo také Brudel.. Jméno Vřídlo se začne používat až mnohem později...

Multikoptéry zatím známe jako malé dálkově ovládané modely létající pro zábavu nebo filmování ze vzduchu. Německý tým e-Volo ale na stejném principu postavil letoun VC200 schopný unést dvě osoby. Jeho konstruktéři věří, že během několika málo let rozjedou tovární výrobu a jejich stroj se stane něčím na způsob malého létajícího automobilu. A nejsou sami, kdo si to myslí.

Už několik tisíc let střeží největší egyptské pyramidy u Gízy gigantická socha jakéhosi křížence mezi člověkem a šelmou. Tajemná sfinga je odedávna symbolem strážce tajemství - a navzdory pokrokům archeologie skrývá mnohé nezodpovězené otázky dodnes.

Ruiny nejstaršího kamenného chrámu světa stojí v jihovýchodním Turecku poblíž syrských hranic: archeologové určili jejich stáří na 11,5 tisíciletí. Asi je jen náhoda, že lokalita se nachází nepříliš daleko od Araratu - hory, na níž šťastně přistál Noemův obří koráb po potopě světa. Přinejmenším podivné ale je, že ruiny Göbekli Tepe pocházejí z doby, která nápadně přesně odpovídá Platonovu datování zkázy Atlantidy. Za pozornost stojí i to, že v téže době a ve stejné oblasti začala takzvaná neolitická revoluce, během níž lidé radikálně změnili způsob obživy: z lovců se stali zemědělci. Zvláštní je i jméno lokality: Göbekli Tepe v turečtině znamená "hora pupku", přeneseně "hora středu".

Díky kamerám v mobilech je dnešní doba dokumentovaná jako žádná jiná. Často jde o snímky mimořádných dokumentárních a estetických kvalit - a tak se vynořuje otázka, jestli tradiční fotoaparáty nemají nakročeno na smetiště dějin. U levnějších kompaktů to je v podstatě hotová věc. Ale co digitální zrcadlovky?