Novákoviny

Stalo se zvykem koncem roku sepisovat ohlédnutí za jeho průběhem - a není tedy důvod neudělat v prosinci přehled úspěchů vědy. Nemůže být úplný, protože vědecký výzkum je v současnosti tak obsáhlý, že jej jeden krátký článek nemůže postihnout.  A samozřejmě je i do určité míry subjektivní, neboť každý autor inklinuje k různým oborům. Takže jej berte spíš jako připomenutí toho, co nejvíc zaujalo média.

O užitečnosti nebo obtížnosti tabletů, smartphonů, kamer, různých gadgetů a další techniky si můžeme myslet co chceme, jedno jí ale upřít nejde: ideálním způsobem řeší věčnou otázku co komu dát k Vánocům.

Už Matest Agrest a jiní průkopníci z dřevních časů archeoastronautiky v souvislosti s hypotézami o návštěvách mimozemšťanů upozornili na Baalbeckou terasu a její součást, tzv. trilithon - tři kamenné bloky, z nichž každý váží nejméně 800 tun. Byly by to asi vůbec největší opracované kameny, jaké za celou historii lidského rodu vznikly, kdyby v nedalekém lomu neležel rozpracovaný kvádr čtvrtý - ještě větší.

Po několika odkladech způsobených počasím odstartovala soukromá kosmická loď Cygnus. Start byl středem pozornosti i proto, že její loňský pokus o let k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) skončil velkolepou explozí.

Když se v mobilech objevily kamery, na éru natáčení všeho a všemi bylo zaděláno - ale ještě ne docela. Velkou mediální revoluci dovršila až kamera GoPro, která se dostane i tam, kde mobil nepřežije. Civilizace posedlá adrenalinem od té doby žije záběry, jaké si ještě před deseti lety nedovedl nikdo ani představit.

Egyptské pyramidy působí na psychiku zdrcujícím dojmem - nejen rozměry, ale i tvarem, umístěním, tajemnými souvislostmi... Nejasnosti nejsou jenom kolem techniky stavby, ale i samotného určení těchto gigantických monumentů suverénně vzdorujících času. Provokují vznik celé řady hypotéz, z nichž většina sice je poněkud odtržených od reality, bylo by ale chybou s vaničkou vylévat i dítě.

Stavba největšího astronomického dalekohledu na světě překvapivě narazila na problémy, které souvisí víc s lidmi než s vesmírem. Budování obřího teleskopu TMT na Havaji se na čas zastavilo, protože s ním nesouhlasí aktivistické organizace potomků domorodých obyvatel a environmentalisté. Následovaly demonstrace, zatýkání, složité vyjednávání - a dnes sice stavba pokračuje, ale nabírá zpoždění a ani protesty neustávají.

Relativně nedaleko od záhadného Göbekli Tepe se nachází nejstarší město světa Jericho. Vzniklo... hádejte kdy? Ano, někdy okolo roku 9500 př. n. l., tedy v době, do které Platon klade zkázu Atlantidy a v níž vzniklo Göbekli Tepe. Právě tehdy tu původně primitivní osídlení atraktivní lokality s kvalitními prameny sladké vody náhle nahradili stavitelé bytelných kamenných hradeb.

Atentáty ve Francii přitahují pozornost ke všemu, co s nimi souvisí - a poněkud nečekaně se tak dostala do ohniska zájmu herní konzole PlayStation. Dokonce i z belgických vládních míst zaznělo tvrzení, že ji teroristé používají k přípravě svých zločinů.

Čas a místo děje: 12. října 312, Milvijský most u Říma. Rozhodně žádná idyla,  proti sobě tu stojí armády dvou císařů soupeřících o vládu nad říší a co nevidět poteče krev. O výsledku bitvy - alespoň podle křesťanského kronikáře - rozhodl dramatický nebeský úkaz, k němuž vědci nedávno možná našli i odpovídající kráter.

Fanoušci filmu Avatar věří, že Pandora existuje - a americká kosmická agentura jim dává naději. Podle astrobiologů NASA bude v dohledné době bezpečně potvrzena existence mimozemského života. Vědci soudí, že tomu nasvědčují dosavadní výsledky výzkumu vesmíru a že brzy budou k dispozici technologie potřebné pro získání definitivních důkazů.

Zpráv o robotických autech přibývá a poslední dobou se nápadně mění i jejich obsah. Už nejde jen o experimenty - sice zajímavé, ale bez naděje, že by z nich v dohledné době bylo něco užitečného. Vůz bez řidiče se stává součástí reality.

Až z časů Platonovy Atlantidy podle některých nadšenců pochází jeden z nejpodivnějších a také nejproblematičtějších archeologických nálezů - už 90 let doutná spor o pravost podivných artefaktů vykopaných u obce Glozel ve střední Francii. Na několika tisících hliněných destiček tu jsou kromě jiného i vyobrazení zvířat, která Evropu opustila již v době ledové a současně nerozluštěné nápisy. Zatímco archeologové předměty považují za podvrh, fyzikové potvrzují, že jsou opravdu velmi staré.

Na vyprahlé pláni peruánských And poblíž Carancasu je ospalé líné poledne jako každé jiné. Na rozdíl od nedalekého jezera Tititaca tohle místo kousek od hranic s Bolivií turisté nevyhledávají - nic zajímavého tu není. Zatím. Místní venkované, převážně zemědělci, touto dobou obvykle odpočívají, tentokrát jim však siesta nebyla dopřána. Na kalendáři je 15. září 2007, schyluje se k události, kolem níž dodnes panuje řada nejasností...

Úspěšný film Marťan obrací pozornost k Rudé planetě a nechybí ani hlasy podle nichž doba zraje k tomu, aby se stal realitou. Protože Spojené státy (a západní svět vůbec) jsou v situaci, kdy by jim inspirativní cíl obdobný někdejšímu lunárnímu programu Apollo, pomohl najít ztracené obzory.

Uroboros - had nebo drak stočený do kruhu a zakusující se do vlastního ocasu - je symbolem alchymického Velkého díla a alchymii zase máme spojenou s evropským středověkem nebo renesancí na počátku novověku, kdy prožívala svůj zlatý věk. Uroboros je (alespoň v tomto kontextu) alegorií věčně se obnovujícího koloběhu všeho, cyklické povahy vesmíru a neustálého boje protikladů, jenž je podstatou bytí. Nápadně podobný smysl má známý a dnes velmi populární symbol jin a jang ve východních filosofiích - a nejspíš není náhodou, že má rovněž grafickou podobu kruhu, jehož prvky jsou navzájem vklíněné do sebe.

Nejslavnějšími vědci působícími na pražském dvoře císaře Rudolfa II nepochybně byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dva muži, kteří společně lidstvu otevřeli okna do vesmíru - a přesto na Keplerovi ulpělo podezření, že svého kolegu otrávil. Dánsko-český tým archeologovů, antropologů, lékařů, fyziků a chemiků se proto snažil zjistit, jak tomu bylo doopravdy. Výsledky jejich výzkumů přinesly mnohá překvapení.

Jedna z nejznámějších řeckých bájí vypráví o hrdinech, kteří se na lodi Argó vydali do Kolchidy pro zlaté rouno. To se pochopitelně (jak se na správnou řeckou báji sluší) nemohlo obejít bez mnoha dobrodružství a překonávání těžkých protivenství. Výjimkou nebylo ani přistání na Krétě. Tady Argonauté narazili na obra jménem Talos (někdy také Tálon), který byl strážcem ostrova. Až potud je vše tak, jak to v pohádkách a bájích má být. Jenže Talos nebyl obyčejný pohádkový obr. Byl to stroj.