Novákoviny

Po několika odkladech způsobených počasím odstartovala soukromá kosmická loď Cygnus. Start byl středem pozornosti i proto, že její loňský pokus o let k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) skončil velkolepou explozí.

Dalším důvodem pozornosti je to, že jde o novou verzi bezpilotní kabiny označovanou jako Enhanced Cygnus, která má oproti předchozímu modelu zvětšený vnitřní prostor o 25 procent.

Posádka Mezinárodní kosmické stanice se tak nyní může těšit na 3349 kilogramů nákladu. Z toho 1181 kilogramů představují životní potřeby (potraviny atd.), přibližně tuna je technika (náhradní díly, nové zařízení) a 840 kilogramů materiál a zařízení pro vědecké experimenty. Nechybí ani 227 kilogramů potřeb pro výstupy do kosmického prostoru a 87 kilogramů digitální techniky (kamery, počítače atd.).

Počasí startu nepřálo

První startovací okno se otevíralo už ve čtvrtek, další dvě pak v pátek a v sobotu, ale a žádné z nich se nepodařilo využít kvůli silnému větru. Teprve v neděli se počasí umoudřilo natolik, že bylo možné odstartovat.

Při tomto startu nebyla nosnou raketou Antares, která způsobila loňskou havárii. Zastoupil ho osvědčený nosič Atlas V od United Launch Aliance, což je joint venture Lockheed Martin a Boeing). Antares je dílem stejné společnosti jako kabinu Cygnus - Orbital ATK

obr: Kvůli nepřízni počasí se podařilo odstartovat až ve čtvrtém startovacím okně. Nosičem tontokrát nebyl Antares, ale osvědčený Atlas V

Záměna nosičů není reakce na předchozí blamáž, protože byla předem plánovaná. Atlas V má větší nosnost, což umožňuje i prodloužení startovacích oken. Nicméně společnosti ATK plán jistě přišel vhod, protože Antares nejspíš ještě čeká další vychytávání much.

Nenechme se mýlit tím, že nepovedený loňský start je spojován se zdánlivě jinou společností Orbital Science Corporatinon. Nyní jde o prakticky stejnou firmu, která si však po přičlenění částí jiné aerokosmické společnosti Alliant Techsystem pozměnila název.

Cygnus je jedna ze dvou soukromých lodí, jimiž se kosmická agentura NASA snaží nahradit výpadek dopravní kapacity v zásobování ISS po ukončení programu raketoplánů Space Shuttle. Orbital Science Corporation za tímto účelem má s NASA uzavřenou smlouvu obnášející 1,9 miliard dolarů na zásobovací lety, při nichž dopraví na stanici téměř 28 tun materiálu. Současná mise označená jako OA-4-CRS4 je v pořadí pátý let lodi (včetně neúspěšného startu z loňského října) a první s raketou Atlas V.

Druhou soukromou společností, která má s NASA kontrakt na zásobování ISS je, SpaceX Elona Muska. V případě SpaceX má smlouva podobu 12 letů za 1,6 miliardy dolarů. Její loď Dragon - na rozdíl od kabiny Cygnus - při návratech od ISS neshoří v atmosféře, ale měkce přistává. Lze ji tedy používat opakovaně a přitom slouží pro dopravu výsledků vědeckých experimentů a dalšího materiálu zpět na Zemi.

Vylepšená Labuť

Skóre SpaceX je poněkud příznivější než má na svém kontě Orbital ATK: ze sedmi dosavadních startů se jí nepovedl jeden, zatímco konkurent při stejném počtu neúspěchů uskutečnil jen pět startů. Elon Musk také usiluje o konstrukci pilotované verze kabiny Dragon, zatímco Orbital ATK takový záměr nezveřejnila.

obr: Cygnus u Mezinárodní kosmické stanice při jednom z předešlých letů. Pro připojení musí být zachycena robotickým ramenem a přivedena ke stykovacímu uzlu

Vypracovala ale návrhy, jak Cygnus upravit pro připojení k vyvíjené pilotované kosmické lodi Orion. Zvětšený modul by měl mít objem 33 krychlových metrů a umožnit posádce zůstat ve vesmíru až 60 dní. Orion samotný je totiž spíš jen velitelský modul, než samostatné kosmická loď - bez dalších modulů je vhodná pouze pro lety v blízkosti Země. Pro delší výpravy se počítá s připojením evropské zásobovací lodi ATV upravené jako servisní modul.

Loď Cygnus (Labuť) v dnešní podobě v podstatě je spíš sofistikovaný přepravní kontejner než kabina. Neumí se také přímo spojit se stykovacími uzly stanice, takže ji musí posádka ISS zachytit robotickým ramenem a k uzlu dopravit ručně.

Vylepšení nové verze Cygnus Enhanced spočívá především ve zvětšení rozměrů, aby se využily schopnosti připravované silnější varianty rakety Antares, nebo nosičů Atlas V. Má tvar válce vysokého 6,2 metrů, což je oproti předchozímu modelu prodloužení o 1,2 metrů. Průměru 3 metry zůstává stejný, zvýšila se však prázdná hmotnost z 1,5 tuny na 1,8 tuny. Vnitřní objem nyní má místo 18,9 krychlových metrů plných 27 krychlových metrů.

Loď se skládá se ze dvou modulů. V servisním jsou motory, řídící technika a nádrže, dopravní je určený pro vlastní náklad a udržuje se v něm atmosférický tlak. Na jeho vrcholu je spojovací uzel s průlezem pro připojení k ISS.K válci jsou připevněné dva solární panely s maximálním výkonem 3,5 kW. solárními panely.

Protože Cygnus neumí měkce přistávat, jeho mise končí proměnou na popelnici a spalovnu odpadu současně: posádka stanice modul naplní odpadky a po odpojení nechá shořet v atmosféře.

Jan A. Novák

obr: Původní a vylepšená podoba bezpilotní lodi Cygnus (Cygnus Enhanced)

obr: Navrhovaná varianta modulu Cygnus pro připojení k pilotované lodi Orion

You have no rights to post comments