Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Dračí loď dvakrát oblétla Zemi

dragnn1Pod nosnou raketou Falcon 9 se zažehl oheň a na její špici v kosmické lodi Dragon přetížení přitisklo sedm astrounautů do křesel. Američané se po letech zase vracejí do vesmíru ve vlastní lodi... Tak to je pořád ještě sci-fi s nejistým termínem realizace. Ale od minulého týdne je k němu o přece jen trochu blíž. První kosmická loď Dragon postavená soukromou firmou SpaceX opravdu dvakrát oblétla Zemi, i když jen v bezpilotním režimu. A do vesmíru ji skutečně vynesla raketa Falcon 9 od téže firmy. Stalo se tak za peníze americké kosmické agentury NASA, která si od toho slibuje především dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, až doslouží raketoplány Space Shuttle - a to už bude velmi brzy.

 Lidé ze SpaceX ale míří ještě dál: věří, že Dragon bude létat s lidmi na palubě. Do karet jim hraje také kosmická politika prezidenta Obamy, který přiškrtil americký pilotovaný program a chce místo toho dát ve vesmíru šanci soukromníkům.

První testovací let Dragonu probíhal tak hladce, že novináři téměř neměli o čem psát. A tak výkonný ředitel společnosti SpaceX Elon Musk alespoň naznačil, že na palubě lodi je i tajný náklad. Tajemství ale neudržel dlouho - už na první tiskové konferenci po přistání prozradil, že to bylo kolo sýru Le Brouere. Šlo o poctu klasické scéně britské herecké skupiny Monty Python Flying Circus, v níž se herec John Cleese marně snaží v sýrařském obchodě koupit sýr. Není přitom bez zajímavosti, že mezi 42 druhy, které přitom vyjmenuje je i jeden od nás. Kupodivu nikoliv Pepa ze Sedlčan, ale blíže nespecifikovaný "Czechoslovac sheep cheese"...

 

"Dokud si nebudeme jistí"

Raketu Falcon 9 dopravili na floridský kosmodrom ze soukromé zkušebny firmy SpaceX v únoru letošního roku a 4. června odtud poprvé úspěšně odstartovala. Tehdy ještě nesla pod aerodynamickým krytem na přídi jen maketu kosmické lodi, ta ale opravdu dosáhla oběžné dráhy ve výšce 250 kilometrů nad Zemí. Na 7. prosinec už byl naplánovaný start skutečné kabiny Dragon, která měla předvést všechny své schopnosti - několikrát obletět Zemi a přistát na padácích do vod Pacifiku nedaleko od pobřeží jižní Kalifornie. Šéf společnosti SpaceX Elon Musk k tomu optimisticky prohlásil: "Stojíme před prvním předváděcím letem programu Dragon a těšíme se na něj. Věříme, že pomůže Americe udržet si vedoucí pozici ve vesmíru."

dragnn2Jinak ale asi jen málokdo čekal zázraky - pravděpodobnost, že panenský let splní všechny cíle nikdy není moc velká. Skeptikům zdánlivě dalo za pravdu i to, že první termín musel být zrušen kvůli závadě na nástavci trysky druhého stupně nosné rakety.

 

obr: Falcon 9 na rampě. Foto: SpaceX 

 

"Závěrečná detailní prohlídka snímků rakety ukázala, že tu trysku musíme důkladně prověřit," uvedla pak na tiskové konfernci prezidentka společnosti SpaceX Gwynne Shotwellová. "Zdá se, že tam jsou vady materiálu a mohly by vzniknout trhliny. Naše týmy to důkladně prověřují."

"Dragon je velmi složitá loď," dodala k tomu ještě. "Jen blázen by čekal, že ji pošleme nahoru dřív, než si budeme stoprocentně jistí, že všechno půjde tak, jak má."

Nakonec to ale šlo docela rychle: Falcon 9 odstartoval hned následujícího dne. Deset minut po startu se oddělila kabina Dragon, ve výšce 300 km dvakrát obletěla Zemi a přitom uskutečnila všechny plánované manévry. Úspěšný let pak zakončilo neméně úspěšné přistání.

"Teď kabinu podrobíme důkladným testům," řekl pak Musk. Věřím, že NASA dovolí, aby k ISS směřoval už její příští zkušební let. Mezi manévry, které jsme uskutečnili při tomto letu a manévry, které vyžaduje let ke stanici, není velký rozdíl."

Druhou cestu do vesmíru by měl Dragon uskutečnit v polovině příštího roku. Původní projekt předpokládal, že k Mezinárodní kosmické stanici poletí až při třetím startu.

 

Levnější než Rusové

Společnost SpaceX se k úspěšnému letu první soukromé orbitální lodi propracovávala dlouho a těžce. Jejím prvním kosmickým krokem byla raketa Falcon 1 pro vynášení malých satelitů na nízkou oběžnou dráhu, kterou dlouho pronásledovaly nezdary a havárie. Mnoho komentátorů považovalo úsilí společnosti za nereálný sen, v září 2008 ale "sokol" poprvé dosáhl oběžné dráhy a SpaceX se dostala do klubu kosmických hráčů.

Roku 2006 NASA společnosti nabídla kontrakt v hodnotě 278 milionů dolarů na vývoj systému pro dopravu nákladů i lidí na Mezinárodní kosmickou stanici. Nepřišel náhodou - byla to reakci na záměr SpaceX k Falconu 1 přidat Falcon 9 pro dopravu těžkých nákladů nebo vlastních kosmických lodí Dragon.  

dragnn3Další smlouva pak přišla v prosinci 2008. NASA se jí zavázala zaplatit SpaceX 1,6 miliard dolarů za 12 zásobovacích misí na ISS provedených pomocí systému Falcon 9/Dragon.

 

obr: Dragon se blíží k ISS. Kresba: SpaceX 

 

Zvláštní dodatek pak za další lety nabídl celkovou částku až 3,1 miliardy dolarů. SpaceX tak získala volné ruce k vyvinutí skutečné kosmické lodi a jejího nosiče.

Kabina Dragon má unést buď 7 astronautů nebo 2,5 tuny zásob pro ISS. Skládá se ze tří dílů (příďového kužele, který obsahuje tepelný štít a spojovací uzel, vlastní hermetická kabina a servisní modul), z nichž některé půjde použít opakovaně. Je to ovšem skutečný kosmický trpaslík - nejenže nenahradí raketoplány, ale unese přibližně třikrát méně než evropská zásobovací loď ATV.

Ale pořád je to lepší než nic a především to vyjde velmi levně. Například náklady na jeden start raketoplánu Space Shuttle jsou přibližně desetkrát vyšší (různé zdroje uvádějí od 300 do 400 mil. USD.) - a evropský ATV na tom není o moc lépe, protože jen cena samotné lodi činí 300 mil dilarů, o startovních nákladech ani nemluvě. Přitom ATV je na jedno použití, zatím u Dragonu se předpokládá, že návratový modul poletí vícekrát.

Používání Dragonu k pilotovaným letům by bylo zřejmě dokonce i levnější než používání ruských lodí Sojuz. Rusové totiž už řekli taxu: 50 milionů dolarů za každého astronauta, zatímco cena startu kompletního Falconu 9 se udává 45 milionů.

 

Konkurence nespí

Jenže Dragon je pořád ještě na začátku dlouhé cesty. Od prvního orbitálního testu k bezpilotní nákladní lodi pro ISS ještě vede nelehká cesta. Dragon teprve bude vybaven solárními panely, především ale musí být zajištěna shoda mezi jeho elektronickými systémy a systémy stanice. Navzdory Muskovu optimismu lidé z NASA zůstávají diplomatičtí. Alan Lindenmoyer, který má v kosmické agentuře na starosti program spolupráce se soukromým sektorem (Commercial Crew and Cargo Programm) po úspěšném letu prohlásil: "Naše důvěra v systémy SpaceX velmi vzrostla. Ale naše požadavky na druhý a třetí test jsou velmi specifické. Je třeba to vidět v širších souvislostech."

Ještě těžší bude udělat ze sestavy Falcon9/Dragon stroj pro pilotované lety. I nejoptimističtější odhady předpokládají, že to potrvá nejméně tři roky, realisté mluví spíš o pěti a více letech. Certifikovat nosnou raketu a loď pro dopravu lidí vůbec není jednoduché. Lidé ze SpaceX ale věří, že to dokáží - a že se jim to vyplatí. Dragon by pak mohl provozovat i skutečnou orbitální turistiku, nebo létat ke kosmickým hotelům jiných firem.

Nejsou sami, podobné záměry má řada dalších společností. Nejblíže k realizaci je zřejmě Orbital Sciences vyvíjející raketu Taurus pro vynášení bezpilotní zásobovací lodi Cygnus. Té se už podařilo uzavřít výhodné smlouvy s NASA, podle nichž dostane 1,9 miliard dolarů za 8 zásobovacích letů k ISS. SpaceX už ale má zřetelný náskok, protože první testovací let konkurence nepodnikne dřív než v létě příštího roku. Navíc se u modulu Cygnus se nepočítá ani s možností přistávání zpět na Zemi, ani s pilotovanou verzí.

Jan A. Novák

 

Přílohové texty

Elon Musk: Splněný sen o vesmíru

dragnn6Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk se narodil roku 1971 v jihoafrické republice. Když mu hrozila služba v jihoafrické armádě, odešel do Kanady a později do Spojených států, kde vystudoval ekonomii a fyziku na University of Pennsylvania. Poté ještě absolvoval doktorský stupeň na Stanfordu v oborech aplikovaná fyzika a materiálové technologie.

Zálibu v nových technologiích v něm už v dětství probudil jeho otec - a vydržela mu až do dospělosti. Už na počátku své podnikatelské kariéry prohlásil, že vynikne ve třech oblastech: v informatice, dobývání kosmu a alternativních energiích. Roku 1999 založil firmu X.com a zbohatl na elektronickém platebním systému PayPal. Po jejím prodeji měl dost prostředků na založení SpaceX, což provedl v červnu 2002. Ani svůj třetí cíl nepustil ze zřetele: podílí se na financování i řízení firmy Tesla Motors zabývající se elektromobily. Je podruhé ženatý, má pět synů.

 

 

dragnn5Kosmická loď Dragon

celková délka: 6,1 m

délka kabiny: 2,9 m

max. průměr: 3,6 m

vnitřní objem kabiny: 10 m3

hmotnost: 8 t

max. počet členů posádky v pilotované verzi: 7

 

Nosná raketa Falcon 9

délka: 54,9 m

průměr: 3,6 m

hmotnost: 333,4 t

počet stupňů: 2

náklady letu na nízkou oběžnou dráhu: cca 45 mil. USD

užitečný náklad na nízkou oběžnou dráhu: 10,5 t

 

COTS: Američané otevírají vesmír soukromníkům

Program nazvaný Commercial Orbital Transportation Services (COTS) vyhlásila kosmická agentura NASA už roku 2006, tedy ještě před tím, než prezident Obama prakticky zlikvidoval státní pilotované lety. Už tehdy měli soukromníci pomoci vyplnit mezeru, která vznikne v zásobování Mezinárodní kosmické stanice mezi ukončení letů raketoplánů a zahájením provozu nového kosmického systému Orion/Constellation. Po zrušení vývoje Constellation význam COTS pro americkou přítomnost ještě vzrostl. O získání financí v rámci tohoto programu dnes usilují přibližně dvě desítky společností, které připravují vlastní kosmické dopravní systémy. Úspěšný let Dragonu je první zřetelný úspěch programu COTS.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack