Novákoviny

Vznik života z neživé hmoty představuje jednu z největších výzev, před nimiž stojí současná věda. Ještě poměrně nedávno se předpokládalo, že vesmír je tak nehostinné místo, že první organismy musely vzniknout na Zemi. A protože jde o složitě organizované struktury, muselo to trvat velmi dlouho.

Objevy z posledních desetiletí ale naznačují, že všechno je jinak. Jednou z nejrozšířenějších sloučenin ve vesmíru je zřejmě voda - ještě větší překvapení však znamenalo zjištění, že v mezihvězdné hmotě a některých typech meteoritů se běžně nacházejí organické sloučeniny, včetně velmi složitých. Přitom některé z nich tvoří základní stavební kameny živých buněk.

Dalším překvapením bylo zjištění, že život se na Zemi objevil prakticky vzápětí poté, co její povrch vychladl. Zatímco Země vznikla před asi 4,5 miliardami let a těžké bombardování jejího povrchu asteroidy skončilo před 3,8 miliardami let, nejstarší struktury považované za fosilie pravěkých organismů pocházejí z doby před přibližně 3,5 miliard let.

obr: Život se na Zemi objevil prakticky okanmžitě po vychladnutí jejího povrchu, přestože podmínky nebyly moc příznivé. Sílí proto hypotéza, že přišel z vesmíru

Stále víc vědců se proto přiklání k myšlence, že záladní stavební kameny života přišly ny Zemi z vesmíru. Nejradikálnější se dokonce vrátili k teorii známé jako panspermie, podle níž zárodky života cestují od hvězdy k hvězdě a osídlí každé prostředí, které je k tomu aspoň trochu vhodné.

Mnoho badatelů řeší problém, odkud se vzaly složité organické molekuly v mezihvězdném prostoru. Velkou pozornost nedávno vzbudila práce vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR publikovaná v odborném časopise Nature Communications. Je výsledkem experimentů, při kterých studovali působení atomárního vodíku na grafen rostlý na karbidu křemíku. Což sice vypadá pro laika poněkud nesrozumitelně, ale v podstatě to znamená, že simulovali podmínky v okolí některých typů hvězd. A dostali při tom organické molekuly (tzv. polyaromatické uhlovodíky), jejichž vznik ve vesmíru dosud nebyl objasněn.

"Tyto uhlovodíky, jsou velmi podobné těm, které na Zemi tvořily základy života," vysvětluje Martin Švec z Fyzikálního ústavu AV ČR." Pokud by byl ve vesmíru dostatek těchto základních sloučenin, pak by z nich po jejich transportu na planety mohl vzniknout život".

Vědci z týmu, v němž byli kromě Čechů také Francouzi a Španělé, si hypotézu experimentálně ověřovali na rastrovacím tunelovacím mikroskopu ve Fyzikálním ústavu.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

TIP:

Víc o hledání mimozemského života najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

"Myšlenka spočívá v tom, že vezmete částice hvězdného prachu, které jsou složeny z karbidu křemíku, což je celkem běžná záležitost v okolí hvězd typu červený obr," říká Martin Švec. "Na povrchu těchto částic zahříváním vytvoříte grafen, tedy nějakou grafitickou vrstvu. Tuto vrstvu potom pomocí slunečního větru, který vane z té hvězdy, rozbijete na malé části. A tyto části už jsou přímo ty jednoduché nebo i složitější aromatické uhlovodíky."

Ověření nové hypotézy bude vyžadovat další experimenty v mnohem větším měřítku. Bude při tom nutná spolupráce mezi badateli z dosud vzdálených oborů jako je fyzika povrchů, astrofyzika nebo i astrochemie.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments