Novákoviny

Představa dvoumetrového bobra vyhlíží poněkud šíleně, přesto takoví tvorové žili v Severní Americe ještě ve stejné době, kdy lidé. Společně s nimi se kontinentem potulovali třímetroví pásovci (glyptodonti), obří lenochodi, mamuti a další velcí savci (tzv. megafauna), které dnes známe už jen z knih o paleontologii. Důvod, proč megafauna před nápadně rychle vymizela, je mezi vědci předmětem dlouhodobých sporů. Nechybí ani hypotéza, podle které šlo o stejnou katastrofu, která stála u vzniku legendy o tajemné Atlantidě.

Technické školy se potýkají s nedostatkem zájmu studentů a obsazovat místa kvalifikovaných techniků je stále těžší - současně ale roste obliba hnutí DIY (do it yourself, udělej si sám). Ty dvě věci spolu nesouvisí jen zdánlivě, protože tohle není o stloukání poliček nebo natírání plotů. Nadšenci DIY umí postavit plně funkční ponorku, robota, kosmickou raketu... České DIY je sice zatím mnohem skromnější, ale možnost spatřit jeho výsledky na veletrhu Prague Maker Faire není o nic méně zajímavá. Akce se bude konat od 7. do 9. října 2022 v Pražské tržnici v Holešovicích.

Počátky létání jsou většinou spojovány s prvními aviatickými pokusy na počátku 20. století. Ve skutečnosti všechno začalo mnohem dřív - už okolo roku 1796 začal Brit Sir George Cayley nejen s prací na teorii letadla těžšího než vzduch, ale i se stavbou prvních modelů a roku 1809 pravděpodobně i v praxi vyzkoušel první úspěšný kluzák.

Každý, kdo ve škole dával pozor, ví, že hmota a energie se nemohou ztratit, ale jen proměnit. Z toho také vyplývá, že je nelze vytvořit z ničeho, což je mimochodem důvod, proč jsou marné snahy sestrojit perpetuum mobile. Na první pohled proti tomu člověk se zdravým rozumem nemá co namítnout - dokud se neobjevila kvantová mechanika. Ta mimo jiné tvrdí, že (zjednodušeně řečeno) může síla vznikat z ničeho. A vědci později dokázali, že tomu tak skutečně je..

Malá letadla s kolmým startem pro provoz v městských aglomeracích se začínají přesouvat ze sci-fi do reality. Do oblasti, která se nazývá UAM (urban air mobility) vstoupili přední světoví hráči v leteckém průmyslu jako jsou společnosti Boeing, Airbus, Embrarer, stejně jako automobilové a elektronické firmy, například Honda, Toyota a Hyunday nebo americká kosmická agentura NASA. Malé letadlo s kolmým startem (VTOL - vertical take off and landing) vyvíjí i český start-up Zury, který roku 2017 založil podnikatel Michal Illich.

Meteorit ALH 84001 našli polárníci v Antarktidě už roku 1984, rozruch ale vzbudil až o 12 let později, kdy se prokázalo, že pochází z Marsu, na své domovské planetě přišel do kontaktu s vodou a obsahuje složité organické sloučeniny. Nechyběly ani hlasy, že konečně máme v rukou první nesporný důkaz o existenci mimozemského života. Brzy se ale z vědecké komunity ozvaly nesouhlasné komentáře, až nakonec převládlo mínění, že tvrzení o přítomnosti stop života v kameni je omyl. Rozruch časem opadl, spor ale doutná stále a ALH 84001 je pořád předmětem výzkumu.

Afrodisiaka vyhlížejí jen jako odlehčující téma na samé hranici bulváru, ve skutečnosti ale jde o závažnou problematiku. Především proto, že obchod s nimi má obrovský objem - téma se ale týká také zdravotnictví, ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů a v neposlední řadě i kriminality.

Trosky a Houska nejsou jedinými hrady, kde pověsti mluví o něčem na způsob časoprostorové brány, podobné pověsti se vyprávějí i o Blanseku v Moravském krasu. Jedním z projevů má být objevování se jakýchsi černých rytířů a dalších podivných postav z jiného světa.

Nobelova cena za některý z přírodovědných oborů je asi nejprestižnější ocenění, jakého může smrtelník dosáhnout. Na rozdíl od mnoha těchto cen udělených za mír, či literaturu se také většinou nestává, aby čas volbu zpochybnil. Jen jediný Čech v historii takové pocty dosáhl. Přesto na otázku, kdo byl Jaroslav Heyrovský (či dokonce její "záludnější" obměnu spočívající v dotazu čím se zabýval) umí odpovědět až znepokojivě málo jeho krajanů.

Důležitou součástí přípravy dlouhodobých misí do vesmíru je nutné posádky důkladně prověřit už na Zemi, protože při nich je rizikovým faktorem nejen technika, ale i samotní lidé- a tam nahoře je každé selhání nesmírně drahé. Nejvíc se kosmickým podmínkám blíží prostředí pod vodou. Česká republika se může pochlubit dlouhou tradicí ve výzkumech metod sledování duševního stavu astronautů a sociálních vazeb v posádkách kosmických lodí.

Virus SARS CoV 2 způsobující nemoc Covid 19 podle všeho přišel mezi lidi od zvířat - a zdaleka není sám. Takzvané zoonózy (nemoci zavlečené od živočichů) představují jedno z největších rizik pro vznik příštích pandemií; mnoho odborníků varuje, že mohou být mnohem horší než je ta současná. Proto jim věda věnuje mimořádnou pozornost.

Záhadné kosmické těleso Oumuamua prolétlo sluneční soustavou a zase zmizelo v hlubokém vesmíru už před několika lety, ale nepřestává vzrušovat vědce i milovníky záhad. Zatím poslední rozruch v souvislosti s ním vyvolala kniha Aviho Loeba Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Betone Earth. (První známka mimozemské inteligence). Loeb totiž není potrhlý ufolog, ale profesor astronomie na Harvardu.

Nic nevypadá pevněji, než země, na které žijeme. Zdání ale klame: i klidné a nehybné místo, na němž třeba stojí náš dům, má za sebou mnohá cestovatelská dobrodružství. Dá se říci, že český masiv za dlouhé věky své existence byl prakticky ve všech zeměpisných šířkách.

Objev technologie výroby mědi okolo 5. tisíciletí před počátkem našeho letopočtu ukončil dobu kamennou a odstartoval revoluci dramaticky měnící celou společnost. Vědci z Univerzity v Tel Avivu nyní zveřejnili výsledky výzkumu lokality Neveh Noy v Negevské poušti, které mění pohled na to, jak změny probíhaly. Pravěké pece v Neveh Noy jsou staré přibližně 6500 let a představují nejstarší známé zařízení pro výrobu mědi.

Jak přibývá objevů planet u jiných hvězd, stále častěji se přicházejí zprávy, že byly nalezeny takové, kde by mohl být život. Autoři tak usuzují podle toho, že kolem svého slunce obíhají v takové vzdálenosti, že by se na jejich povrchu udržela kapalná voda - a kde teče voda, tam se daří životu (říká se tomu obyvatelná zóna). Jenže to má háček. 

Starověký Egypt dýchá ponurou mystikou, tajemstvími a kouzly: mumie, pyramidy, hrobky, kletby mrtvých vládců... Tím, čím jsou pro dnešní milovníky záhad mimozemšťané, tím byli pro jejich předchůdce v 18. a 19. století dávní Egypťané. Ale nejen to: alchymisté a esoterikové od středověku až po současnost považují zemi na Nilu za pravlast tajného vědění a její kněze za své
duchovní praotce.

Někteří odborníci a politikové ve vystoupeních pro média opakovaně tvrdí, že pandemii koronaviru definitivně vyřeší teprve velkoplošné nasazení vakcíny. Část veřejnosti se proto k očkování upnula s nadějí, že ukončí opatření devastující ekonomiku i soukromí. Tlačí proto na urychlenou vakcinaci, pokud možno všech obyvatel. Naproti tomu druhá část veřejnosti očkování proti Covid-19 odmítá. A - jak už to tak bývá - pravda je někde uprostřed.

Hackerské útoky na nemocnice v časech pandemie ukázaly, že problém kyberbezpečnosti je ještě naléhavější, než se doteď mohlo zdát: útočníci nemají zábrany, jediným cílem je napáchat co největší škody. Znepokojující je i to, že některé útoky jsou natolik sofistikované, že za nimi možná stojí organizované skupiny, nebo dokonce některé státy.