Novákoviny

Pamatuji se jak nám po bolševikově pádu tvrdili, že skončila éra kutění, protože konečně všechno budou dělat odborníci. Vypadá to logicky: proč ztrácet čas - dejme tomu - pokládáním dlažby, když specialista to udělá lépe, rychleji a radostněji, zatímco my za ušetřený čas také odborně vyděláme víc, než bychom kutěním ušetřili. On to popravdě řečeno nebyl zas tak velký objev, protože už Werichův pan král ve slavné filmové pohádce z 50. let nad nepovedenými omeletami říkal něco podobného. A dokonce i sám veliký Vladimír Iljič Lenin (dej mu Pámbu věčné peklo) měl prohlásit, že vymění sto uvědomělých komunistů za jediného buržoazního experta. Jeho režim přesto z nějakého důvodu rodil spíš ty bolševiky...

Od změny poměrů už uplynula dvě desetiletí, takže teoreticky bylo na znovuvzkříšení expertů dost času. Přesto nedávno Ivo Lukačovič (geniální jako vždy) na svém blogu napsal, že kritická fáze návštěvy řemeslníka nastává okamžitě po jeho odchodu. V tom momentě je totiž nutné vše strhat, zbořit a rozebrat, dřív než nepovedené dílo definitivně zatuhne. Pak to teprve můžeme v plné tvůrčí pohodě udělat znovu a pořádně. Bezmála již legendární zakladatel Seznamu měl sice na mysli ukrajinské pracovníky, nicméně z vlastní zkušenosti mohu dodat, že čeští nejsou o nic lepší. Elektrikáři, kteří zkracují cestu drátům vzduchem nejen přes výklenky zdi, ale i přes rohy, zedníci vyrovnávající nerovnost podlahy malým stupínkem uprostřed místnosti...fakt že nekecám!

Možná i proto vznikl web Český kutil (www.ceskykutil.cz), který národ pronásledovaný fušérstvím profesionálů opět vrací do sladké náruče receptářového kozlíka Šikuly. Přesto se nelze ubránit pocitu, že v domácí výrobě poliček a amatérském instalatérství je cosi socialisticky smutného.

V civilizovaných zemích fungujících na staletími prověřeném principu "profesionálové profesionálům" bychom tedy kutily na webu nejspíš moc nehledali. Ale jsou tam - jen na hodně odlišný způsob. Západní kutil totiž netvoří ze zoufalství, ale z čirého přetlaku tvůrčích sil. A podle toho to i vypadá. Protože srovnávat amatérskou výměnu okna se stavbou ponorky je opravdu těžké. Například šestadvacetiletý Švéd Erik Westerberg tu v několika klipech předvádí dokonalou zmenšeninu podmořské lodi, na jejíž stavbě strávil dva roky. Pokud myslíte, že jde o model nebo dokonce pouhou maketu, pak jsme si nerozuměli. Erik s ní opravdu podniká výlety pod hladinu a při jedné z plaveb s ním sestoupila do světa ticha i politička Maud Olofssonová. Moc bych nedal za to, že během stavby nemusel vyrábět nábytek, ani po řemeslnících předělávat koupelnu. Přitom Erik není na youtube žádná bílá vrána, protože amatérských ponorek tu jsou hejna.

Ne každý kutil ale je na ponorky. Když vyťukáte heslo "jet engine", začne před vámi defilovat série šílenců, kteří doma staví a za domem zkoušejí skutečné tryskové motory. O pravidelném chodu se moc mluvit nedá a sem tam i něco exploduje, ale zdá se, že ti lidé se náramně baví.

O amatérských letadlech snad ani nemá cenu se zmiňovat - různých pokusů o létání je na youtube spousta a některé opravdu hodně kuriózní. Něco úžasného ale uvidíte po zadání "individual airship". Tam pod doutník naplněný héliem připevní subtilní dívku a do rukou jí dají něco mezi vesly a křídly. Ona se pak plavnými pohyby odlepí od země, zkušebně proletí jakousi halou a vypluje do volného prostoru. Žádný trik, opravdová radost z vymýšlení a z letu samotného. A když už jsme u těch vzducholodí: je tu také video štíhlého plavidla, zřejmě řízeného rádiem, které svižně rejdí vzduchem s obratností vlaštovky. Nevím, jak to ten neznámý konstruktér udělal, ale vím, že kdyby to viděl pan hrabě Zeppelin, rozplakal by se štěstím.

Jedním ze skutečných vrcholů tvůrčího šílenství jsou kráčející stroje podivínského výtvarníka Theo Jensena. Obrovská mnohonohá monstra, kříženci mezi hmyzem a dinosaury pochodují po pláži, některá jsou pomocí důmyslných převodů poháněná větrem...

Tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho, ostatně můžete v hledání pokračovat sami. Jistě už jste pochopili, že se "samodomo" truhlíkem na kytky to nemá nic společného a nejde ani o žádné lepení modelů z instantních stavebnic. A tak sním o časech, kdy se i na českých webech častěji objeví výtvory na podobné úrovni - a společně s nimi návod "Jak šetrně utratit a vycpat kozlíka Šikulu". Nevím proč, ale něco mi říká, že teprve to bude důkaz vzniku normální společnosti západního typu.