Novákoviny

   P?erostlé ješt?rky, hloupá pomalá stvo?ení se studenou krví a šupinatou k?ží - to byla ješt? nedávno p?evládající p?edstava o dinosaurech. Dnes už víme, že to není pravda: mnozí byli hbití, inteligentní, pe?ovali o mlá?ata. P?inejmenším n?kte?í m?li teplou krev a pokrývalo je pe?í, možná dokonce pestrobarevné. Nevyhynuli po celoplanetární katastrof?, protože dnešní ptáci jsou jejich p?ímými potomky. Ale ani to není všem p?ekvapením z druhohorního sv?ta konec. Zpráv nazna?ujících, že tehdy bylo ledacos jinak, p?ibývá tém?? každým dnem.

K zatím posledním nečekaným objevům z dinosauřího světa patří nálezy fosilií opeřených létajících tvorů ze severovýchodní Číny. Už to samo o sobě by mezi paleontology způsobilo radostné pozdvižení, protože dokladů o přeměně dinosaurů v ptáky je zatím velmi málo. Jenže zpráva, kterou čínský tým vedený paleontologem Dongyuem Huem zveřejnil v zářijovém čísle prestižního vědeckého časopisu Nature, by asi zvedla ze židle i nejednoho laika. Stvoření nalezené v provincii Liaoning, které dostalo vědecké jméno Anchiornis huxleyi, totiž nemá dvě křídla, ale čtyři. Jde přitom o dosud nejstaršího známého létajícího dinosaura, který o deset milionů let předešel populárního Archaeopterixe. Čínští vědci věří, že našli jednoho z praotců dnešních ptáků.

Anchiornis (což znamená něco jako "skoropták") byl dlouhý asi 30 centimetrů a vážil něco málo přes 100 gramů. Přední končetiny byly podstatně delší než zadní. Všechny čtyři nohy pokrývaly řady dlouhých per, jejichž uspořádání nasvědčuje tomu, že sloužily přinejmenším ke klouzavému letu. Na koncích předních i zadních křídel však byly také dlouhé prsty s drápy. Má se tedy za to, že Anchiornis žil v lesích a plachtil od stromu ke stromu - a po každém přeletu možná "nabíral výšku" tak, že se vyšplhal po kmeni vzhůru.

Druhové jméno huxleyi je poctou Thomasu Hyxleyovi, následovníku Charlese Darvina, který už v 19. století jako první vyslovil domněnku, že dinosauři byli přímí příbuzní ptáků. Čínští vědci Anchiornise objevili koncem loňského roku, s oficiálním zveřejnění však čekali až na skončení detailního průzkumu nálezu. Čína je dnes paleontologickou velmocí číslo jedna - nejen proto, že na jejím území v druhohorách vládly podmínky, díky nimž se fosilie dokonale uchovaly, ale také proto že stát prestižní a světovou vědeckou veřejností sledovaný výzkum poslední dobou vydatně podporuje.

Anchiornis není první čtyřkřídlý dinosaurus, kterého čínští vědci našli. Už o několik led dřív objevili zkamenělinu podobného tvora, který dostal název Microraptor guy. Tvor velikosti krocana rovněž měl na všech čtyřech "létacích" končetinách také vždy po třech silných prodloužených prstech s mohutnými drápy na konci. Už krátce po jeho objevu paleontolog Phil Currie z University of Alberta napsal: "Možná je to důkaz, že přes čtyřkřídlé dinosaury vede cesta k mávavému letu ptáků. Je to pravděpodobnější, než dosavadní teorie, podle které, se první opeření dinosauři se dostali do vzduchu při běhání po zemi."

Sankar Chatterjee a Jack Templin z Texas Tech University v Lubbocku tehdy provedli počítačové simulace, jejichž výsledky opravdu naznačují, že čtyřkřídlí dinosauři nemuseli jen plachtit, ale mohli být i aktivní letci. Nyní zveřejněný nález už druhého dinosauřího dvojplošníku přitom ukazuje, že šlo o úspěšný model, který měl v evoloční cestě od dinosaurů k ptákům nemalý význam. Je například možné, že větší pár křídel sloužil jako nosná plocha, druhý se stal pomocným motorem. Později však matka příroda zřejmě zvolila stejnou cestu, jako letečtí konstruktéři a dvojplošníky zavrhla. Jeden pár křídel je totiž řešení aerodynamicky čistší, které umožňuje lepší letové výkony.

Prvním náznakem toho, že ptáci mají něco společného s dinosaury, se stal už roku 1861 objev ptáka se zobákem plným zubů v jemnozrnných vápencích bavorského Solnhofenu. Tvor, který žil před přibližně 150 miliony let, dostal jméno Archaeopterix. Byl přes 30 centimetrů dlouhý, vážil asi 300 gramů a živil se nejspíš hmyzem nebo menšími obratlovci - z dnešních ptáků se mu asi rozměry a stavbou těla nejvíc podobá straka.

Na dlouho se stal jediným náznakem mostu mezi dinosaury a ptáky. To se začalo měnit až v polovině 90. let minulého století, kdy byly v Číně objeveny vrstvy mimořádně jemné břidlice, která dokonale uchovala detaily povrchu dinosauřích těl. Ukázalo, že kůži mnoha těchto tvorů pokrývalo peří ještě dlouho přes tím, než první z nich začali létat. Drobným dvounohým ještěrům peří zřejmě sloužilo jako tepelná izolace i mechanická ochrana před zraněním. Dnes se má za to, že opeření bylo mezi dinosaury poměrně časté. Kromě malých druhů jej mohla mít také mláďata velkých dvojnohých druhů včetně populárních tyranosaurů.

Našly se i další doklady příbuznosti dinosaurů s dnešními ptáky. Roku 2004 například našli čínští vědci zkamenělinu malého nelétajícího dinosaura z rodu Troodon, kterého smrt zastihla ve spánku - v typické ptačí poloze s hlavou ukrytou pod přední končetinou. Společný původ potvrzují také výsledky molekulárních analýz. Čtyřkřídlí létající dinosauři tedy představují další článek, který do této mozaiky dokonale zapadá. Nechybí proto ani názor, že dnešní ptáci nejsou jen příbuznými dinosaurů, ale ve skutečnosti jimi jsou. Navrhují proto zrušit biologickou třídu "Ptáci" (Aves) a začlenit ji jen jako podtřídu do skupiny Dinosauria.

Takže až přijde zima, nezapomeňte sypat zrní dinosaurům. Na jaře vás za to odmění svým zpěvem.

Psáno pro Hospodářské noviny, říjen 2009

You have no rights to post comments