Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Syndrom nemocných budov

syndrom nemocných budov, sick-building-syndrome    Nemocní nemusí být jen živí tvorové, ale také stavby. Nasvědčuje tomu alespoň odborný termín "syndrom nemocných budov". Ve skutečnosti ale nejde o objekty postižené nějakou chorobou - znamená to, že lidé se v nich necítí dobře. Nejčastěji se tento syndrom projevuje u moderních administrativních staveb, ale i u panelové výstavby, nákupních center a dalších objektů postavených ze železobetonu nebo oceli a vybavených klimatizací. Příčin zdravotních potíží souvisejících s budovou, v níž člověk pobývá, je ale zřejmě víc.

     Přitom vůbec nejde o zanedbatelný problém. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se počet objektů způsobujících svým obyvatelům nepřehlédnutelné zdravotní problémy rychle zvyšuje. Zatímco v roce 1984 tyto potíže postihovaly 30 procent obyvatel vysvělých zemí, v roce 2004 už šlo o 60 procent populace.

     Od pálení očí k nervovým potížím

    Syndrom nemocných budov (z anglického výrazu Sick Building Syndrome - SBS) se projevuje celou řadou příznaků. Odborníci je nejčastěji dělí do čtyř skupin: postižení očí a sliznic horních cest dýchacích (slzení, pálení, rýma), postižení dolních cest dýchacích (obtížné dýchání, tlak na prsou, někdy až obtíže astmatického charakteru), podráždění pokožky a nervové problémy. Ty poslední jsou patrně nejnepříjemnější, protože začínají zvýšenou únavou a zhoršením pracovní výkonnosti, mohou ale vést až k bolestem hlavy, poruchám paměti a nespavosti. Výjimkou není ani předrážděnost nebo naopak letargie a nesoustředěnost. K méně obtížným, ale přesto nepříjemným projevům patří pachuť v ústech. Přitom všechny tyto příznaky se mohou v nejrůznější míře kombinovat.

    Příznaky SBS jsou natolik nespecifické, že je těžké je rozeznat od potíží jiného původu například od tzv. chronického únavového syndromu. Za důkaz zdravotních problémů způsobených stavbou, v níž člověk žije, se obvykle považuje to, že jimi současně trpí víc jejích obyvatel současně. U administrativních objektů je dalším důkazem SBS průběh četnosti a intenzity příznaků: minimální jsou začátkem pracovního týdne, v dalších dnech se stupňují. Většina příznaků pomine po opuštění "nemocné" budovy, v těžších případech ale mohou mít potíže trvalejší ráz.

     Železobeton nedýchá

    "Příčina SBS není dostatečně objasněna, ale dosud známé dlouhodobé studie ukazují, že na vzniku se podílí více příčin, " uvádí Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu Praha v materiálu nazvaném Syndrom nemocných budov a ionizace vzduchu uvnitř budov. "Jde zejména o vlastnosti budov a vnitřního prostředí, kontaminace vnitřního ovzduší, náplň práce a osobní charakteristika pracovníků."

    Podle údajů Světové zdravotnické organizace vykazuje syndrom nemocných budov přibližně 30 procent objektů postavených nebo zrekonstruovaných pomocí moderních technologií. Zatímco klasické stavby z cihel, dřeva a kamene "dýchají", obsahují určité procento vlhkosti a neovlivňují elektrické pole, vnitřní prostor moderních budov ze železobetonu nebo oceli je od okolního prostředí dokonale oddělen. Stavby jsou důkladně izolované, vzduch je přiváděn pouze klimatizací skrz dlouhé vedení a složitý systém filtrů, uvnitř je velké množství plastů a dalších organických látek uvolňujících těkavé složky.

    Odborníci proto vidí dvě hlavní příčiny SBS: elektrické vlastnosti vzduchu změněné především klimatizací a výpary ze stavebních materiálů (především lepidel, penetrací a interiérových prvků z zhotovených plastů a umělých vláken).

     Žabí smrt ve Faradayově kleci

    Elektrické vlastnosti vzduchu určuje především obsah elektricky nabitých částic, tzv. iontů. S velkou dávnou nezbytného zjednodušení lze říci, že zatímco venkovní vzduch jich vždy obsahuje poměrně značné množství, klimatizace v budovách dodává vzduch zcela zbavený iontů. Přitom mnoho těchto objektů vůbec nelze přirozeně větrat.

syndrom nemocných budov, sick-building-syndrome, open-space    Navíc železobetonové nebo ocelové stavební konstrukce vytvářejí tzv. Faradayovu klec, jsou tedy dokonale odstíněné od vnějších elektrických polí.

 

   obr: Přesné příčiny syndromu nemocných budov nejsou známé, jisté však je, že klimatizované železobetonové budovy a pracovní prostor typu open-space jsou místa nejčastějšího výskytu problémů

 

 

    Již dříve vědci prokázali, že někteří živočichové ve Faradayově kleci hynou. Naproti tomu příznivé složení iontů má léčebný vliv, podporuje růst rostlin a hubí bakterie - a právě v takovém prostředí se člověk vyvinul a je na něj dokonale adaptován. Moderní konstrukce budov však význam vzdušných iontů a elektrických polí pro zdraví zcela ignorují.

    Výpary stavebních materiálů a elektrostatické vlastnosti ovzduší hrají při vzniku SBS patrně nejdůležitější roli, ve hře jsou ale zřejmě i další faktory. Patří sem zřejmě i nepřístupné dutiny v moderních konstrukcích, kde mohou přežívat plísně, hmyz nebo hlodavci.

     Jak slepice v kurníku

Některé studie potvrzují i vliv trendu vytvářet velké společné pracovní prostory, tzv. open space, kde zcela chybí soukromí a možnost soustředění na práci. "Hit posledních let, kdy zaměstnanci jsou namačkáni jak slepice v kurníku, vede například ke zvýšenému paranoidnímu chování," říkají vědci z londýnské University College. Poslední výzkumy také tvrdí, že na těchto pracovištích klesá produktivita práce až o 20 procent.

    Možnosti zaměstnanců jak se vypořádat s důsledky SBS jsou značně omezené. Tam, kde to jde, pomáhá nejvíc větrání - ve většině budov vybavených klimatizací to však z pochopitelných důvodů nejde. Odborníci většinou doporučují především nepodceňovat úklid prostor i v nepřístupných koutech, zvlhčovače vzduchu a ionizátory. Stejnou nebo ještě lepší službu mohou poskytnout pokojové rostliny (zejména takové, které mají velký výpar vody, tedy rozhodně nikoliv kaktusy a sukulenty).

    Kromě toho přirozená zeleň příznivě působí na psychiku - a podobnou funkci mohou v interiéru plnit i miniskleníky nebo akvária. Doporučuje se také nahrazovat nábytek a další interiérové prvky z plastů výrobky z přírodních materiálů. Nechybí ale ani názor, že na projevy SBS mají vliv atmosféra a vztahy na pracovišti.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack