Novákoviny

Den svatého Valentýna je svátkem lásky, i když jeho patron - křesťanský biskup sťatý (nikoliv ve smyslu intoxikace alkoholem) ve třetím století našeho letopočtu by asi s některými jejími dnešními podobami měl problém. Jistě by bylo zajímavé slyšet třeba jeho názor na moderní erotické pomůcky. Ne, že by v jeho době neexistovaly; Římané, jak známo, si život uměli osladit. Ale přestože byli zdatní inženýři, k mikročipům a bezdrátovým sítím to nějak nedotáhli, zatímco o 18 století později je elektronika v segmentu erotických hraček nejnovější trend. Při procházení katalogy by se biskup Valentin asi nestačil křižovat.

Kdyby se Valentýnovi zhýralí římští spoluobčané dobrali k objevu elektřiny, jistě by hned vzápětí přišli s aplikacemi, kterým se dnes říká nejčastěji elektrosex. Naše civilizace v tomto ohledu nezaváhala - a tak se první zprávy o erotických aplikacích elektřiny objevují už v 18. století. Někdy byly tyto výroby inzerovány také jako prostředek proti impotenci.

Díky dlouhé tradici si dnes mohou firmy podnikající v tomto segmentu hrdě dávat do štítu heslo "Pracujeme na inovacích vašeho sexuálního života už xx let" - a některé si ho tam opravdu dávají. Jejich produkty se obvykle skládají z generátoru impulsů s voličem provozních režimů a s ním propojených elektrod - samozřejmě jinak tvarovaných pro dámy a jinak pro pány. Internet prozrazuje, že na tomto poli experimentuje i celá řada domácích kutilů, přestože to odborníci důrazně nedoporučují.

Elektřina ale není nic nového a už Marconi věděl, že bez drátů se s ní užije víc zábavy než s dráty. Nejmodernější erotické hračky proto nesou nálepkou Remote Control nebo Wireless a v balení nechybí ovladač jak od televizoru. Například výrobek s pozoruhodným názvem Secret Bullet Cry Baby umožňuje na dálku nastavovat nejen intenzitu vibrací, ale také volit deset různých provozních režimů. Každý stupeň má přiléhavé označení, pro představu asi stačí, že devítka je "bláznivá" a desítka "ještě víc". Dosah ovladače je až 20 metrů - a zůstává jen na fantazii uživatele, proč tolik. Případně proč ne ještě víc a co všechno by se s tím pak dalo dělat. Výrobce na představivost zákazníků zjevně spoléhá, protože v popisu pouze cudně konstatuje, že tahle věc "prohloubí spolupráci mezi vámi a vaším milencem nebo milenci exponenciálně". Každopádně ten z partnerů, který má ovladač zrovna ve svém držení, vidí na displeji momentální nastavení a provozní stav vzdálené části systému, které by se asi dalo říkat aktivní prvek.

Takových produktů je na trhu velké množství, předhánějí se především v počtu režimů (není výjimkou ani 80 a víc). Pokud byste chtěli předejít všetečným dotazům proč si s poněkud nepřítomným výrazem ve společnosti hrajete s televizním ovladačem, ač žádný televizor široko daleko není v dohledu, tak si můžete pořídit přístroj, který má ovladač v podobě MP3 přehrávače.

Vzdálené požitky

Otázka "proč jen 20 metrů a ne ještě víc" ostatně není moc originální, protože už přede mnou si ji položili někteří výrobci elektronických erotických gadgetů - a vzápětí napřeli svou invenci tímto směrem. Tak vznikla druhá generace těchto zařízení, které se anglicky říká Remote Pleasure, nechybí ale ani anticky znějící označení teledildonika nebo kyberdildonika. Do češtiny se to nejčastěji překládá jako "ovládání partnerových sexuálních zážitků na dálku prostřednictvím internetu nebo bezdrátových sítí".

Příkladem takového produktu může být komplet Nora a Max. Skládá se z aktivních prvků (jména vyjadřují, který je pro muže a který pro ženy), jejichž pohybové schopnosti se zcela vymykají možnostem popisu v seriózním médiu.

Je možné si pořídit tři varianty: Solo (překládat netřeba), Long Distance Control (vzdálené ovládání) a Long Distance Sex (sex na dálku). Vzdálené ovládání funguje prostřednictvím rozhraní Bluetooth, vzdálený sex je možný přes internet a mobilní sítě pomocí aplikací pro počítač nebo smartphone.

Výrobce neváhal ke svému inzerátu připojit údajný dopis "nejmenované hospodyně z New Yorku", která děkuje a tvrdí, že manžel považuje Noru za nejlepší hračku, jakou kdy dostal.

Možná si text výrobce vymyslel, nic to ale nemění na skutečnosti, že kybernetický sex dnes už velmi dobře živí celé odvětví, kterému se říká Digital Love Industry podle stejnojmenného dokumentárního filmu zabývajícího se touto tématikou. Někteří experti mu prorokují skvělou budoucnost.

"Jsem naprosto přesvědčen, že stroje budou schopné vyvolat stejné zážitky, jako mezilidské vztahy," tvrdí Robert Weiss ze Sexual Recovery Institute v Los Angeles. "Je možné navrhnout vizualizační technologie, které splní všechny naše představy, aniž by při tom docházelo k nesouladu jako mezi skutečnými lidmi."

Ne všichni s tím souhlasí a mnozí se pohoršují.

"Máme důkazy, že čím dál víc mladých lidí si tak vytváří závislost na virtuální realitě a zcela selhávají ve skutečných vztazích," konstatuje psycholog Arthur Cassidy. Což ovšem pro mnohé ještě nemusí být důvod na tom nevydělat.

Běžný jako Facebook

To, o čem mluví Robert Weiss a Arthur Cassidy, je nejvyšším stupněm kybersexu, který pracuje s aplikacemi virtuální reality. Jeden z nepříliš zdůrazňovaných důvodů zájmu o Google Glass - brýle promítající počítačový obraz přímo do oka - je erotika.

Samsung připravuje něco podobného pro Samsung Galaxy 4 a další taková zařízení vyvíjejí firmy specializované na hardware pro hráče počítačových her. Nechybí ani snahy dotáhnout do komerční podoby vize o technických prvcích zprostředkujících dotyky a vůně.

Mezi nejpokročilejšími herními aplikacemi a kybersexem ostatně je rozdíl prakticky jen v obsahu. Už dřív se pomocí digitálních technologií povedlo velmi realisticky zařídit, aby v nových filmech hráli dávno mrtví herci (například Laurence Olivier v retro sci-fi Svět zítřka). Takže by nemělo překvapit, že stejným způsobem vznikají i interaktivní aplikace virtuální reality s erotickou tématikou.

Pro ty, komu partner stvořený počítačem přece jen nestačí, jsou určené aplikace označované jako NetLove. Díky nim je možné se seznamovat a rozvíjet intimní vztah se skutečnými vzdálenými partnery, aniž by při tom bylo nutné vstávat od počítače. Zda při tom dojde na kybersex, záleží jen na účastnících - ale taky na jejich hardwarové výbavě a kvalitě připojení...

"To, že by kybersex nahradil normálním lidem skutečné vztahy, v dohledné době nehrozí, "domnívá se novinářka Jo Fuertes-Knight, která se touto tématikou zabývá. "Nepochybuji ale, že jednou bude stejně rozšířený jako dnes Facebook."

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments