Novákoviny

Na kosmickou výpravu, která má zpět na Zemi dopravit vzorky z asteroidu, se z kosmodromu na mysu Canaveral vydala sonda OSIRIS-REx. Cílem mise je těleso Bennu, z jehož povrchu odebere až dva kilogramy materiálu. Pokud vše půjde podle plánu, roku 2023 přistane návratový modul se vzorky v Utahu.

Nosná raketa Atlas V414 vynese více než dvoutunovou sondu na oběžnou dráhu kolem Slunce. S pomocí gravitačního pole Země ji pak řídící středisko nasměruje k asteroidu Bennu. Odstartovala z rampy 41, která se nachází nedaleko od místa nedávné exploze rakety Falcon 9, přečkala ji však bez poškození.

Přibližovací manévr začne v srpnu 2018 a během něj budou vědci mapovat povrch tělesa a vybírat vhodné místo k přistání. To potrvá nejméně rok, pak dojde k odběru vzorků. Pouzdro s materiálem z asteroidu se vrátí na Zemi roku 2023 a přistane na padáku v pouštní oblasti státu Utah.

Hledání kořenů života

"Sonda letí k asteroidu složeného z hmoty, která představuje nejstarší stavební kameny naší sluneční soustavy," řekl vědecký šéf mise Dante Lauretta z Univerzity od Arizona. "Věříme, že ve vzorcích najdeme i organické molekuly a víc se tak dovíme o tom, jak vznikl život na Zemi."

obr: OSIRIS-REx na cestě k asteroidu Bennu

Výsledky mise také pomohou při vymýšlení metod, jak odvrátit hrozbu srážky asteroidů se Zemí. Podobná znalost jejich složení umožní lépe pochopit, jak sluneční záření a další kosmické faktory ovlivňují změny jejich dráhy - případně, jak tyto změny vyvolat, kdyby některé z těchto těles hrozilo střetem s naší planetou.

Bennu sám sice Zemi neohrožuje (vědci vypočítali, že riziko srážky během příštího století je 1:2700), je ale typickým představitelem kategorie asteroidů označovaných jako NEA (Near Earth Asteroid) představujících potenciální hrozbu.

"Bennu je ideálním cílem pro výzkum prostřednictvím sond, " vysvětluje Christina Richey z vědeckého týmu mise. "Nachází se dostatečně blízko a nerotuje příliš rychle, takže přistání bude relativně snadné. Pozorování pozemními teleskopy také naznačují, že obsahuje velké množství uhlíkatých látek, takže je velká pravděpodobnost nálezu organických molekul. Bennu tak je pro nás jedním z nejatraktivnějších těles tohoto typu."

OSIRIS-REx je druhá sonda, která se pokusí dopravit na Zemi vzorky asteroidu. První byla japonská mise Hayabusa v letech 2003 až 2010, která však přivezla pouze necelý gram materiálu. Podobné cíle měla i americká mise Stardust z roku 2006, která přivezla mikročástice od komety Wild 2.

Naproti tomu současná výprava by měla vědeckým laboratořím dodat 60 gramů až 2 kilogramy hornin, což umožní komplexní výzkum, včetně hledání organických látek.

Mapování povrchu

OSIRIS-REx nemá nic společného se staroegyptským podsvětním bohem Osirisem, ale jde o zkratku slov shrnujících poslání mise: Origins, Spectral Interpretation, Resources Identification, Security - Regolit Explorer (původ, spektrální výzkum, identifikace zdrojů, bezpečnost - výzkum povrchového materiálu).

obr: První vteřiny dlouhé cesty

Sonda je velká přibližně jako terénní automobil (délka s rozvinutými solárními panely 6,2 m, šířka 2,4 m a výška 3,15 m). Prázdná váží 880 kg, v okamžiku startu s plnými nádržemi manévrovacích motoru ale má hmotnost přes dvě tuny.

Mezi vědeckým nákladem jsou především kamery s vysokým rozlišením, které pořídí podrobné mapy povrchu asteroidu. Ve výbavě sondy je také teleskop s průměrem objektivu 20 centimetrů, což umožní získat snímky povrchových struktur s doslova mikroskopickým rozlišením. Další vysokorychlostní kamera bude natáčet manévr sběru vzorků.

Několik spektrometrů provede mineralogické analýzy hornin, zatímco laserový výškoměr zpřesní údaje pro mapové podklady. Na palubě sondy je také studentský experiment zkoumající složení povrchu prostřednictvím rentgenového záření.

"Budeme mít fotografické mapy, na nichž půjde rozeznat předměty velikosti mince," vysvětluje Daniella DellaGiustina z Tuscon University, která má na starosti fotografické vybavení expedice. "Naše znalosti o asteroidech křižujících dráhu Země se tak zněkolikanásobí."

Tři pokusy a dost

Nejdůležitější fází mise bude přistání a odběr vzorků. Sonda se pomocí svazků manévrovacích trysek přiblíží k povrchu - protože Bennu o průměr jen přibližně půl kilometru má nepatrnou přitažlivost.

obr: Odběr vzorků

Rameno pro odběr vzorků proto bude mít na celý manévr jen několik vteřin. Během kontaktu s povrchem vypustí oblak dusíku, který zdvihne oblak prachu a kamení. Ten pak bude zachycen do speciálního kontejneru. Zásoby dusíku vystačí na tři pokusy o odběr.

Manévr odpoutání od asteroidu zahájí OSIRIS-REx v březnu 2021, kdy se otevírá startovací okno pro návrat k Zemi. V září 2023 s od sondy oddělí pouzdro se vzorky a pod ochranou speciálního tepelného štítu vstoupí do zemské atmosféry. Několik kilometrů nad zemí se otevřou padáky a kontejner se snese poblíž testovacího a cvičného střediska NASA v Utahu přibližně 130 kilometrů od Salt Lake city.

Následující dva roky budou vědci vzorky katalogizovat a zkoumat - ale ne všechny, protože čtvrtina bude oddělena a uschována pro badatele budoucích generací.

"Bennu ukrývá klíč k největším tajemství sluneční soustavy, protože pochází z časů jejího zrodu před více než 4,5 miliardami let," uvedl Dante Lauretta na tiskové konferenci před startem. "To, co přiveze, bude skutečný vědecký poklad."

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments