Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Knižní publikace

Templáři, zednáři a další tajné společnosti width=

 

Tajemný Karlštejn width=

 

Karel IV Mystik a čaroděj width=

 

Tajemné podzemí na našem území width=

 

Tajemné podzemí na našem území width=

 

Utajené osobnosti českých dějin width=

 

Hory a kopce opředené tajemstvím

 

Záhady Bible

 

Publikace Okno do budoucnosti

 

Létající talíř pro Hitlera

 

Megalodon kniha

 

Smrtící sopky

 

Putovania po näjvačších záhadách Slovenska

 

Tajemství mořských hlubin

 

Tajemné Česko

 

Záhadné vynálezy

 

Život ve vesmíru

 

Největší záhady Středomoří

 

Tunguzský meteorit

 

Smrt vzdušných obrů

 

Foto a video pod vodou

 

Potápěči bez moře

Loučení s raketoplánem Atlantis

Space Shuttle, Atlantis, raketoplán, Jan A. Novák, Novákoviny   Na svou poslední cestu do vesmíru se vydává raketoplán Atlantis - jde o vyřazení první z flotily kosmických lodí, které vstoupily do historie pod označením Space Shuttle. Až při dvanáctidenní misi k Mezinárodní kosmické stanici vynese ruský laboratorní modul Rassvet, jeho čas se naplní. S podmíněným odkladem: zůstane k dispozici jako záchranná loď pro úplně poslední misi programu Space Shuttle, kterou uskuteční raketoplán Endeavour letos na podzim.

   Kontrakt na stavbu kosmické lodi Atlantis podepsala NASA s koncernem Rockwell International v lednu 1979. Jméno dostala podle plachetnice sloužící jako výzkumné plavidlo oceánografickému institutu ve Woods Hole a slavnostní rollout (jakási letecká obdoba křtu) se uskutečnil v březnu 1985. Atlantis se stal v pořadí čtvrtým strojem celkem pětičlenné flotily programu Space Shuttle, což se na jeho konstrukci projevilo řadou vylepšení a úsporou tří tun hmotnosti oproti Columbii, která byla v dubnu 1981 uvedena do provozu jako první.

    Poprvé se raketoplán Atlantis dostal do vesmíru v říjnu 1985 při čtyřdenní vojenské misi, jejíž cíl byl tajný. Už rok na to ale došlo k tragické nehodě raketoplánu Challenger a tak byl i Atlantis na další dva roky vyšetřování exploze a následných úprav celé kosmické flotily vyřazen z provozu. Znovu se vrátil do služby až v prosinci 1988 - opět při vojenské misi. Komunističtí propagandisté ho proto často označovali jako vojenský stroj. Paradoxně se ale právě Atlantis stal prvním americkým raketoplánem, který se spojil s ruskou orbitální stanicí Mir. To se ovšem stalo až roku 1995 a od té doby k ní až do jejího zániku uskutečnil ještě dalších sedm letů.

    Současná výprava je jeho dvaatřicátou cestou na oběžnou dráhu. Celkem strávil ve vesmíru 282 dní, při nichž uletěl přibližně 190 milionů kilometrů, což je víc než průměrná vzdálenost Země od Slunce. Na jeho palubě se dostalo do vesmíru 185 osob. Při deseti výpravách sloužil jaké náklaďák pro dopravu dílů na stavbu Mezinárodní kosmické stanice. K dalším zajímavým misím patří vynesení sondy Magellan v květnu 1989, která byla určená k mapování planety Venuši, nebo sondy Galileo v říjnu téhož roku určené k výzkumu Jupitera a jeho měsíců. V květnu loňského roku Atlantis při opravářské misi STS-125 navštívil kosmický Hubbleův teleskop, což umožnilo prodloužit jeho činnost tohoto přinejmenším do roku 2014.

    Ani raketoplánu Atlantis se nevyhnuly technické problémy. K nejvážnějším incidentům patřil šroub uvolněný z lampičky na přístrojovém panelu, který se při letu v květnu 2009 zaklínil do mezery pod jedním z předních oken a nešlo jej uvolnit. Zdánlivá maličkost hrozila, že poškodí sklo průzoru a vyřadí tak kosmickou loď z provozu. Technici z NASA ale problém vyřešili originálním způsobem:šroub ochladili a zvýšili v kabině tlak, takže mezera mezi sklem a trupem se zvětšila.

V souvislosti s blížícím se koncem operačního nasazení tří dosud existujících raketoplánů je NASA nabídla k odkoupení několika americkým muzeím. V kterém skončí Atlantis a Endeavour, zatím není rozhodnuto, pouze Discovery už ví, že bude ve Smithsonian National Air and Space Museum. Konec více než čtvrt století trvajícího programu Space Shuttle je potupný: díky podivné kosmické politice Baracka Obamy USA nejen že nemá nástupce raketoplánů, ale chybí dokonce i vize, jak by  měl vypadat. Astronautům tak zůstane  jen jedna cesta do vesmíru - pronajímaná místa na ruské kosmické lodi Sojuz. Obamovy plány však musí schválit ještě Kongres, kde odpor vůči jeho kosmické politice jde napříč politickým spektrem.

    Jan A. Novák

    psáno pro Hospodářské noviny

 
Joomla Template Tutorial: from JoomlaShack