Bylo nebylo... Když císař římský a král český Karel IV. kázal postavit Karlštejn, neměl to být jen tak obyčejný hrad. Bylo mu souzeno se stát letním sídlem hlavy mocné říše a později také trezorem říšského pokladu i korunovačních klenotů. Každý hrad prý ukrývá celou řadu tajemství: únikové podzemní chodby, tajné komnaty, obranný systém nebo slabá místa opevnění či Achilovu patu v podobě nevyhovující studny... Tím spíš se to týkalo sídla panovníka, který tehdy byl jedním z nejmocnějších mužů Evropy a někteří ho dokonce titulovali slovy "pán světa". V té době šlo o informace stejně důležité, jako jsou dnes mobilizační plány armád nebo údaje o počtech tankových jednotek. A dělníci, kteří na stavbě pracovali, ta nejdůležitější tajemství hradu pochopitelně znali...
I na to se prý myslelo. Pověst vypráví, že po dokončení Karlštejna stavitel pozval všechny dělníky do velké boudy narychlo postavené v nedaleké vsi. Čekalo tam na ně bohaté pohoštění, stoly prohýbající se pod mísami plnými lahůdek, a především silného pití tu bylo, co hrdlo ráčilo.
Zedníkům, tesařům a havířům se málokdy poštěstí, aby jim páni uspořádali tak velkolepý raut, takže se nenechali dvakrát pobízet. Hodování je rychle zmohlo, až tvrdě usnuli - a v té chvíli stavitel přikročil k uskutečnění druhé části plánu. Na předem domluvený pokyn jeho lidé boudu zamkli, obložili klestím ze všech stran a zapálili.
Dělníci uvnitř se ve spánku udusili, jejich těla shořela - a s jejich životy odešla z tohoto světa i největší tajemství hradu Karlštejn. A protože byli umořeni, začalo se místu, kde k masové vraždě došlo, říkat Mořina. Ves pár kilometrů od Karlštejna, se tak jmenuje dodnes.
Ke Karlštejnu se váže celá řada dalších děsivých nebo aspoň zajímavých pověstí, především ale je - na rozdíl od mnoha jiných "tajuplných" hradů - jeho historie plná skutečných tajemství i záhad a nikoliv jen marketingových historek pro zvyšování návštěvnosti. Mystika a symboly mluvící tajnou řečí se ukrývají v jeho podobě, výzdobě i určení, stejně jako v klenotech a relikviích, které měl ochraňovat.
Protože Karlštejn nebyl jen vojenská pevnost chránící proti lidským nepřátelům. A dokonce ani jen sídlo hlavy státu nebo mrtvá schránka symbolického říšského pokladu. Byl zamýšlen také (a možná ze všeho nejvíc) jako duchovní útulek, jako mystická pevnost chránící za hradbami víry dobro proti pekelným silám zla. Ale ani to ještě nemusí být všechno; někteří badatelé věří, že v dispozicích stavby a ve výzdobě karlštejnských svatyní vidí symboliku naznačující vyšší zasvěcení, esoterické vědomosti a příslušnost k tajným společnostem. Není to vyloučené, protože Karel IV. byl osobnost nápadně převyšující svou dobu a v mnoha ohledech i osobnost záhadná.
Ne každý na esoteriku věří, tím spíš, že marketingové zneužívání přirozené lidské potřeby tajemna se nevyhnulo ani Karlštejnu. Záměrem této knihy rozhodně není takové pseudozáhady rozmnožovat; naopak jsem usiloval dojít ke kořenům každého z tvrzení o hradu. A často jsem se nakonec nestačil divit: výmysly a nesprávnými informacemi neoplývala jen pokleslá "esoterická" literatura zaměřená na komerční úspěch (u té to konec konců není důvod k divení), ale i mnohé odborné publikace a seriózní průvodci.
Ukázalo se, že zdánlivě důvěrně známý hrad, je ve skutečnosti zcela neznámý. Že o něm s jistotou nevíme skoro nic - počínaje mnohokrát publikovaným datem jeho založení a jeho posláním konče. Že jeho bezmála kultovní místo v českém národním povědomí jej obalilo množstvím spekulací, legend a mýtů, které se častým opisováním a opakováním postupně staly součástí obecné představy o historii, přestože s historií skutečnou mají málo společného.
Stavba, kterou díky radikální přestavbě v 19. století jedni považují jen za kulisu dobrou pro turistický ruch a bezmála kýč, zatímco druzí v jejím zakladateli vidí černokněžníka a ve skále, na níž stojí, pyramidu Atlanťanů, si nezaslouží ani jedno ani druhé. Duch Karla IV. a jeho doby - asi nejsvětlejší v celé naší historii - v Karlštejně pořád ještě žije, a skutečných záhad i mystiky je v něm také dost. Jules Verne psal o tajemném hradu v Karpatech, který nikdy neexistoval, zcela reálný Karlštejn si ale takové přízvisko zaslouží možná ještě víc.
O tom všem - a o mnoha dalších věcech týkajících se málo známých tváří Karlštejna - je tato kniha. Volně přitom navazuje na předchozí publikaci Karel IV., mystik a čaroděj, kterou vydalo také nakladatelství Alpress. Svým způsobem je také jakýmsi jejím pokračováním, protože zatímco císař opustil tento svět roku 1378, jeho hrad tu zůstal, a by se do jeho podoby zapisovaly další osudy Karlovy země.
OBSAH KNIHY
01. Úvod
02. O podivném místě uprostřed hlubokých lesů
03. O stavbě hradu svatého grálu a jeho tajných prostorách
04. O svátostech nadaných zvláštní mocí
05. O podivných obrazech světa na nebesích
06. O posvátném srdci hradu
07. O pevnosti vzdorující kalichu
08. O strašlivé vražednici na hradě Karlštejn
Přílohy
Karlštejn - základní fakta
Letopisy hradu Karlštejn
Malý slovník
Literatura
BIBLIOGRAFIE:
Novák, J. A.: Tajemný hrad Karlštejn. Alpress, Frýdek-Místek 2016. 248 s. barevné i černobílé fotografie a kresby
KNIHU JE MOŽNÉ KOUPIT SE SLEVOU NA WEBU NAKLADATELE ZDE