Záhadné vynálezy

Zapomenuté vědomostí z dávných časů

Jan A. Novák

ukázka z knihy:

Hromosvody ve starověku

Podle učebnic vynalezl hromosvod americký fyzik a politik Benjamin Franklin. Ledacos ale nasvědčuje tomu, že znalost jak zkrotit blesky z oblohy měly už některé starověké civilizace, mezi jinými i faraonský Egypt.

Například u egyptských chrámů už za faraona Ramsese III (1182 - 1152 p?. n. l.) stávaly dřevěné sloupy vysoké až 30 metrů s kovovými špicemi- někdy zlatými, většinou však měděnými. Pás ze stejného kovu tyto hroty údajně také spojoval se zemí. Jinými slovy: naprosto regulérní hromosvod. Egypťané ale zřejmě nebyli jediní, kdo své stavby podobným způsobem chránili.

Rostlina proti bouřce

Indové a Etruskové zase chránili některé stavby kovovými tyčemi vetknutými do země. Číňané místo kovových tyčí někdy používali bambusové hroty - zahrocený předmět má opravdu schopnost "odsávat" elektrický náboj i přesto že není z vodivého materiálu.

Podobnou funkci v Evropě měla nenáročná skalnička známá pod názvem netřesk. Už pojmenování je výmluvné: kde roste netřesk, tam blesk netřískne. Věděli to i staří Římané, stejně jako venkované ještě na počátku minulého století. A tak se skromné a při tom bujně odnožující netřesky vysazovaly na střechy chalup i dalších staveb - ve středověku to bylo v některých oblastech dokonce přímo povinné.

Na první pohled vypadá ochranná funkce netřesku jako tmářská pověra, a tak také bývá v moderní literatuře vysvětlována. Jenže z pohledu moderní fyziky to vůbec není tak hloupé. Růžice tuhých ostře zahrocených list? jsou totiž k odvádění statického elektrického náboje jako stvořené. Této funkci napomáhá ještě velké množství vody v buněčných pletivech. Dá se proto předpokládat, že koberec hrotitých netřesk? vedl k neškodnému "odsátí" elektrického náboje ze střechy a jejího bezprostředního okolí, takže p?i bouřce nevznikl nebezpečný potenciál vedoucí k ničivému výboji. Laicky řečeno: blesk svou cestu ke střeše nenašel, takže pro něj bylo pohodlnější se vyřádit někde jinde. Mimochodem, slavný hromosvod moravského vynálezce Prokopa Diviše měl podle představ svého tvůrce fungovat úplně stejně.

Uzemnění Šalamounova chrámu

Není vyloučeno, že funkci ochrany proti bleskům plnily také kovové ozdoby na střeše Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Josefu Flavius ve své Židovské válce zaznamenává, že přestože stavba stála na velice exponovaném místě, za celou dobu její existence nebyla poškozena bleskem. Střecha pokrytá kovovými pláty (zdá se, že dokonce zlatými) a uzemněná okapy svádějícími dešťovou vodu do podzemních cisteren fungovala jako dokonalá ochrana proti elektrostatickým výbojům.

Čínská Zlatá kaple stojí už nejméně 500 let na 1612 metrů vysokém štítu Tianzhu - nejvyšší hoře pohoří Wudang. Jde o území, které je samo o sob? prosycené mystikou a kde se nachází mnoho taoistických chrám?. Stavba na exponovaném vrcholu vztyčená během vlády osvícené a vědymilovné dynastie Ming je součástí rozsáhlého komplexu Chrámu Harmonie, ležícího pod horou. Samotná kaple pak dosahuje výšky 5, 5 metru, je zapuštěná více než tři metry pod úroveň vrcholu hory - a celou ji tvoří pozlacená mosaz. Dávní stavitelé zřejmě nejdříve nechali z kovu vybudovat jakési panely, ty dopravili na vrcholek a tam pospojovali tak, že návaznost jednotlivých dílů vůbec není patrná. Odhaduje se, že kovová struktura váží asi 80 tun.

Zlatá kaple tak v podstatě představuje obrovský hromosvod na místě, které si na nedostatek blesků rozhodně nemůže stěžovat.. Svědkové vyprávějí, že během bouří z ozdob dvojité pagodovité střechy srší barevné výboje ohně svatého Eliáše a nad kaplí se kroutí zářící hadi elektrických oblouků. Za rachotu hrom? otřásajících zemí plují vzduchem ohnivé koule, zatímco blesky sjíždějí do základů jeden za druhým. Navzdory tomu se ani za pět století na spojích kovových plátů neobjevuje žádné poškození a zlacení povrchu je po každé bouři prý ještě zářivější než předtím. Zdá se, že i staří Číňané věděli o blescích a elektřině víc, než jsme dnes ochotni připustit.

Knihu je možné objednat zde

OBSAH

01. Jízdní řád do světa tajných vědomostí

02. Starší než Atlantida

03. Aerodynamika doby kamenné

04. Jiskry v temnotách věků

05. Tajné zbraně starověku

06. Antický počítač, teleskop a jiné podivnosti

07. Číslo jako Bůh

08. Alchymie skutečná a klamná

09. Zapomenutí letci

10. Leonardův splněný sen

11. Fotografie Ježíše Krista

12. Strážci tajných vědění

Literatura