Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Lithium dělá z Krušných hor nové Eldorado

lithc1Čím bylo v předminulém století zlato a v minulém ropa, tím zřejmě bude lithium - a z Krušných hor se nejspíš stane nové Eldorado. Bez lithia se neobejde výroba výkonných akumulátorů, po nichž dramaticky stoupá poptávka, přitom ložiska tohoto kovu jsou ve světě rozložená velmi nerovnoměrně. Všechno začíná nasvědčovat tomu, že největší evropské zásoby leží v České republice.

"Momentálně se objem obchodu solemi lithia pohybuje jen okolo miliardy dolarů ročně," uvádí The Economist. "Jenže už teď je tenhle prvek je klíčovou surovinou pro výrobu akumulátorů pohánějících cokoliv - od smartphonů přes notebooky až po pracovní nástroje. S rostoucí oblibou elektromobilů poptávka po něm dál prudce poroste. Ne nadarmo investiční banka Goldman Sachs tvrdí, že lithium je nový benzín."

 

Český Kondike

The Economist také upozorňuje na snahy využít lithiové akumulátory pro alternativní energetiku, což by zájem o tento prvek ještě podstatně zvýšilo. Současně přináší údaj, který vysvětluje, proč dávno známá ložiska v České republice najednou začala být tak zajímavá.

Ještě v polovině roku 2015 se cena tuny uhličitanu lithného (což je základní obchodovatelná surovina pro výrobu lithia) pohybovala okolo 6000 dolarů za tunu, na konci téhož roku už to bylo 13 000 dolarů a křivka grafu míří vzhůru téměř kolmo.

lithc2

 

 

obr: Těžba lithia v chilských solných jezerech

 

 

Někteří odborníci považují za reálné, že náklady na těžbu v České republice by se daly srazit až na 2000 dolarů za tunu - takže by nemělo překvapit, že o tom, kde leží Krušné hory, najednou vědí těžaři, bankéři a investoři i v daleké Austrálii

Celkové světové zásoby těžitelného lithia odhaduje americká geologická služba USGS na 13 milionů tun. Významná ložiska lithia jsou dosud jen v Číně, Jižní Americe (Argentina, Brazilie, Chile), v Kanadě a Austrálii. Nedávný objev velkých nalezišť hornin obsahujících lithium v Afghánistánu nejspíš sehraje v dramatických osudech této asijské země větší roli, než všechny tamní islamistické bojůvky dohromady.

Také ložiska v České republice nejsou zanedbatelná ani z globálního pohledu, zatím se zdá, že se tu nachází 6 procent světových zásob lithia (některé zdroje mluví i o 7 procentech). V evropském měřítku pak jde o naprosté zjevení, protože významnější ložiska tu jsou jen v Portugalsku. Tamní zásoby jsou jen asi 30 000 tun, zatímco v Česku jde zřejmě o statisíce tun (v souvislosti s ložiskem u Cínovce současné odhady mluví o přibližně 120 000 až 330 000 tunách).

Cena lithia v českých zásobách by podle dnešních cen byla asi 40 až 50 miliard korun, ale až se rozeběhne těžba, nejspíš se bude pohybovat v řádu stovek miliard až biliónů korun. Záleží jednak na vývoji cen kovu, jednak na rozsahu ložisek, ale také na vývoji technologií prospekce a získávání lithia. V neposlední řadě pak i na poptávce - tedy především na dalším vývoji elektromobilů a alternativní energetiky.

Význam obrovského českého (a částečně i německého) ložiska je o to větší, že Čína, kterou odborníci tipují na zásoby okolo 7,5 milionů tun, sama ve velkém vyrábí akumulátory a mobilní elektroniku, bude tedy stále víc usilovat spíš o export finálních produktů, než o vývoz suroviny. Také ložiska v Jižní Americe mají své mouchy: jde o politicky nestabilní oblast a velkou část zisku pohltí dlouhé dopravní trasy do zpracovatelských zemí.

 

Bohatství ukryté v cinvalditu

Těžba lithia u nás ve skutečnosti není nic nového - o ložiskách u Cínovce v Krušných horách (a také u Krásna ve Slavkovském lese) se ví už velmi dlouho. Lithium je vysoce reaktivní alkalický kov, takže se v přírodě nachází jen ve sloučeninách.

V zemské kůře i v mořské vodě je ho celkově obrovské množství - ale v tak nízkých koncentracích, že by jeho získávání za pomoci dnes známých technologií bylo naprosto nerentabilní. Těží se proto nejčastěji ze solí v usazeninách vyschlých slaných jezer.

lithc3

 

 

obr: Zdrojem lithia v krušnohorských ložiscích je nerost cinvaldit

 

 

V českých ložiscích se vyskytuje především v podobě nerostu cinvalditu, což je stříbrošedý krystalický minerál komplikovaného složení, v němž je přibližně 3 až 4 procenta lithia. Proto se z něj nejdříve vyrábí koncentrát a ten pak složitým způsobem upravuje až do podoby uhličitanu lithného, což už je surovina vhodná i pro dálkový obchod.

K samotnému lithiu ale od něj vede ještě dlouhá a energeticky i finančně náročná cesta, takže podle některých odborníků ani lithiové akumulátory ještě pořád nejsou oním kýženým svatým grálem elektromobilů a alternativní energetiky.

Kromě Cínovce a Horního Slavkova se cinvaldit nachází také v Krupce a u Českého Krumlova (Nová Ves) a na několika dalších lokalitách. U Rožné na Moravě jsou ložiska slíd s vysokým obsahem lithia (tzv lepidolit), dokonce se tam i nějaký čas těžily.

Při současné "lithiové horečce" ale zatím je řeč pouze o Cínovci. Což ovšem ještě neznamená, že zahraniční prospektoři nekrouží i kolem těchto ložisek - probleskují zprávy, že také tam je jejich zájem velký. Podle některých odborníků by mohly být významným zdrojem lithia i důlní vody na Slánsku.

V oblasti Cínovce se barevné kovy těží už nejméně 6 století - a cinvaldit a další minerály s vysokým obsahem lithia se po celou tu dobu hromadil na odvalech jako hlušina. V 50. letech minulého století se lithium začalo stávat strategickou surovinou, proto byla v tehdejším Československu vyvinuta technologie jeho dobývání z cínoveckých ložisek. Postupně se dařilo získávat až 4400 tun koncentrátu ročně, ten se pak na uhličitan poloprovozně zpracovával v podniku Spolana Kaznějov.

Byla připravená i metodika průmyslové výroby samotného lithia, k jejímu zavedení ale nedošlo a roku 1966 se těžba zastavila. Průzkum ložiska ale údajně probíhal až do konce 80. let minulého století a zastavil ho až rozpad centralizované ekonomiky. Je pravděpodobné, že zájem zahraničních firem sem přivedly právě jeho výsledky.

 

Zájemců o těžbu je mnoho

Právo na průzkum ložisek v okolí Cínovce získala brněnská firma Geomet, kterou od roku 2013 vlastní australská těžební firma European Metals (jako jednatel Geometu je v obchodním rejstříku zapsaný Australan Keith Coghlan.

lithc4

 

 

obr: Staré důlní štoly v Krušných horách

 

 

 

Na otázku, proč toto přírodní bohatství nezůstane doma, existuje jednoduchá odpověď: průzkum a otevření ložiska bude vyžadovat obrovské investice.

Jen první fáze vyšla na 20 milionů korun, následující studie rentability těžby bude ještě mnohem dražší. Náklady nejspíš pokryje emise akcií, kterou vypíše mateřská australská společnost European Metals.

Ale i to je jen začátek, protože celkové investice do otevření ložiska se odhadují na 2,5 miliardy korun. Těžba tedy bude záležitostí mimořádně silného subjektu - nejspíš zahraničního, přičemž European Metals se samozřejmě bude snažit, aby se jím stala právě ona.

Geomet není jediná společnost, která se o krušnohorské lithium zajímá - povolení k výzkumu další těžební oblasti má společnost Fluorit Teplice zabývající se zpracováním nerostných surovin.

Firma Cínovecká deponie usiluje o získávání lithia z odpadu starých cínových a wolframových dolů. Je ovládaná investičním fondem RSJ Private Equity, který mimo jiné spravuje i část majetku miliardáře Karla Janečka.

Ložiska pokračují i na německou stranu Krušných hor, kde průzkum provádí firma SolarWord Solicium GmbH, která začala s průzkumnými vrty už roku 2012. "Budeme vrtat do hloubek až 350 metrů," řekl tehdy její ředitel Armin Müller. Cílem je zjistit obsah cenných kovů v různých oblastech ložiska. Na základě toho vypracujeme studie těžitelnosti."

lithc5

 

 

obr: Památky na středověkou těžbu

 

 

 

Odhaduje se, že na německé straně je přibližně 70 000 tun lithia. Na rozdíl od zájemců na české straně, je SolarWorld Solicium GmbH čistě německá záležitost - vlastní ji firma SolarWorld se sídlem v univerzitním městě Freiberg.

Její zaměření také naznačuje další rozdíl: společnost se zaměřuje na výrobu techniky pro solární energetiku, nejspíš tedy nechce lithium nebo uhličitan lithia jen prodávat, ale má v úmyslu si zajistit zdroj strategické suroviny pro vlastní produkci hi-tech výrobků s vysokou přidanou hodnotou.

SolarWorld je jedna z největších světových společností vyrábějících solární technologie. Podle některých zdrojů má zájem i o těžbu na české straně.
Na české straně začala společnost Geomet s průzkumnými vrty roku 2014. Probíhaly ve složitých podmínkách protože procházely starými důlními díly a dosáhly hloubky až 350 metrů. Další budou ještě hlubší - až 500 metrů.

Zdá se, že těžba by se mohla rozeběhnout do pěti let, optimističtější odhady dokonce mluví o roce 2018. Ústecký kraj si od toho slibuje stovky nových pracovních míst, navíc se do kraje vrátí těžba, která sem po staletí patřila a utvářela ráz oblasti. Těžba a zčásti i úprava rudy by probíhaly v podzemí a koncentrát by vlaky dopravovaly k dalšímu zpracování do Litvínova. Ekologické dopady by tak měly být minimální, přesto ministerstvo životního prostředí už vydalo podmínky, které budou muset zúčastněné subjekty splnit.

 

Je tu ale jiné nebezpečí. Lithium je spojené s nejsofistikovanějšími technologiemi od vývoje špičkových akumulátorů přes alternativní technologie, robotiku a elektromobily, přesto se zdá, že úloha Česka v tomto řetězci zůstane na úrovni výroby uhličitanu lithného - což je postavení rozvojové země. Ctižádostí zainteresovaných úřadů by tedy mělo být víc než jen zajistit pár stovek nepříliš kvalifikovaných míst; inspirací by měla být spíš německá (a čínská) cesta, než způsob, jak se svým lithiem nakládají země jako Brazílie.

 

Jan A. Novák

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates by JoomlaShack