Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Geologové se chystají provrtat zemskou kůru skrz naskrz

vrt1

Přes 6 kilometrů hluboký vrt pod mořským dnem by měl proniknout zemskou kůrou a dosáhnout svrchního pláště - oblasti, která má zásadní vliv na pohyby zemské kůry."Pokud se nám podaří získat vzorky materiálu svrchního pláště, bude to pro nás představovat stejný vědecký poklad, jako byly horniny, které z Měsíce přivezly výpravy Apollo," uvedl Damon Teagle z University of Southampton, jeden z vedoucích pracovníků projektu. "Pomůže nám to objasnit nejen historii vývoje naší planety, ale také vztahy mezi jednotlivými vrstvami i samotnou podstatu pláště."


"Znalost složení hlubinných hornin je velmi důležitá," doplňuje jej Benoit Ilefonse z francouzské Montpellier University. "Jejich vlastnosti mají vliv na pohyb tektonických desek i na vznik magmatu, které trhlinami v kůře proniká vzhůru a v riftových zónách tvoří nové oceánské dno. Stoupavé (konvekční) proudy v plášťi mají rozhodující vliv na utváření povrchu Země."
"Je to i velká výzva pro inženýry," pokračuje dr. Teagle. "Ze dna moře hlubokého tři až čtyři kilometry bude nutné provrtat asi 6 kilometrů zemské kůry. Pak máme ještě v úmyslu dosáhnout dalších asi 500 metrů hloubky ve svrchním plášti."

 

Běh na dlouhou trať

V minulosti už se uskutečnily i hlubší vrty, než představuje připravovaný projekt - rekord drží ruský program označovaný jako SG3. V jeho rámci se na poloostrově Kola podařilo během 70. a 80. let minulého století dosáhnout hloubky přes 12 kilometrů. Při vrtech na pevnině ale není možné se současnými technologiemi dosáhnout pláště, protože pevninské kry jsou silné desítky kilometrů - obvykle od 30 do 60 km. Naproti tomu tloušťka oceánské kůry je jen několik kilometrů. Problém ale představují další kilometry vody nade dnem.

vrt3V 60. letech minulého století měl ambice provrtat oceánskou kůru americký Projekt Mohole, avšak neuspěl - podařilo se dosáhnout hloubky jen 183 metrů. Ukázalo se, že přesné spouštění vrtných tyčí ze speciálních lodí na dno v hloubce 3,5 kilometrů je příliš složité.

 

obr: Vrtáky budou muset být spuštěny do několikakilometrové hloubky a pak projít asi 6 kilometry zemské kůry. Dalších půl kilometru mají proniknout do svrchního pláště

 

Od té doby se dařilo výkony podmořských vrtných souprav zvyšovat. Roku 2005 geologové v rámci projektu Integrate Ocean Drilling Program dosáhli hloubky 2100 metrů pod povrchem mořského dna. Teprve současný projekt si ale klade za cíl proniknout celou kůrou a dosáhnout svrchního pláště.
Nový mezinárodní projekt bude běh na dlouhou trať. Má začít letos na jaře pokusnými vrty, které v první fázi postupně dosáhnou hloubky okolo dvou kilometrů. Vědci mají k dispozici moderní japonskou vrtnou loď Chikyu patřící výzkumné organizaci Jamstec, schopnou nést až 10 kilometrů vrtných tyčí. Vrtná věž se z její paluby tyčí do výšky 100 metrů.
K dosažení konečného cíle však bude třeba vyvinout řadu nových technologií a získat další finanční prostředky. Autoři projektu předpokládají, že to nebude před rokem 2018. Další komplikaci představuje i to, že Chikyu byla poškozena nedávnou vlnou tsunami. Přesto vědci věří, že okolo roku 2020 budou mít v ruce vrtná jádra obsahující horniny získané přímo ze svrchního plášťě.

 

 

Jan A. Novák

psáno pro Hospodářské noviny/iHned

 

UPOZORNĚNÍ: Víc o hlubinách Země, vlivu hlubinných vrstev na zemětřesení a sopky i o výzkumu těchto jevů najdete v knize Smrtící sopky.

Pokud ji nemají ve Vašem knihkupectví, lze ji objednat na webu:

http://www.xyz-knihy.cz/smrtici-sopky.html

 

vrt2

obr: Plášť tvoří převážnou část hmoty Země. Zahá od jádra až po poměrně tenkou kůru. Stoupavé (konvekční) proudy v něm pohánějí tektonické pohyby, mají vliv na zemětřesení a dávají sílu sopkám

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack.com