Novákoviny

Řecká sopka Théra má na svědomí největší explozi v dějinách lidstva, při které kdysi zničila krétsko-mykénskou kulturu a srazila na kolena celé východní Středomoří. Poslední dobou přibývá signálů, že obrovský vulkán se znovu probouzí. "Průvodci turistů mě upozornili, že chování kráterů na ostrovech uvnitř laguny se mění," říká vulkanoložka Michelle Parks z Oxfordu. "Občas je v nich cítit silný zápach, jindy se barví voda v moři u pobřeží. Majitelé barů si všímají občasného zvon?ní sklenic v regálech - a všichni se bojí, že se schyluje k velké erupci nebo zemětřesení.

Omezení leteckého provozu, které před časem způsobily islandské sopky, zdaleka není to nejhorší, čím by mohly podzemní síly ohrozit lidstvo. V jejich arzenálu je i zbraň označovaná jako vulkanická zima. Ta by za určitých okolností zřejmě vedla až k rozpadu naší civilizace.

Velké sopečné erupce patří k nejhorším katastrofám, které mohou mít globální dopad. Jejich předvídání proto je hlavním úkolem vulkanologie. Vědci z University of Southampton nyní na kanárském ostrově Tenerife objevili mechanismus, který by mohl být klíčem k včasnému varování před erupcemi velkých rozměrů.

Američané Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za chemii. Vděčí za to svému společnému výzkumu fungování buněk, konkrétně jejich "smyslů" zvaných G-receptory. Na pohled poněkud odtažité téma neznamená nic menšího, než že přispěli k pochopení toho, jak vůbec může fungovat naše tělo i navzdory tomu, že se skládá z obrovského množství více či méně samostatných buněk.