Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Věda

Sopky hrozí vulkanickou zimou

volc1

Omezení leteckého provozu, které před časem způsobily islandské sopky, zdaleka není to nejhorší, čím by mohly podzemní síly ohrozit lidstvo. V jejich arzenálu je i zbraň označovaná jako vulkanická zima. Ta by za určitých okolností zřejmě vedla až k rozpadu naší civilizace.

Vědci objevili spouštěč katastrofálních vulkanických erupcí

volct1

Velké sopečné erupce patří k nejhorším katastrofám, které mohou mít globální dopad. Jejich předvídání proto je hlavním úkolem vulkanologie. Vědci z University of Southampton nyní na kanárském ostrově Tenerife objevili mechanismus, který by mohl být klíčem k včasnému varování před erupcemi velkých rozměrů.

Nobelova cena za chemii: proč si buňky rozumějí

nob2010-1

Američané Robert J. Lefkowitz a Brian K. Kobilka se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za chemii. Vděčí za to svému společnému výzkumu fungování buněk, konkrétně jejich "smyslů" zvaných G-receptory. Na pohled poněkud odtažité téma neznamená nic menšího, než že přispěli k pochopení toho, jak vůbec může fungovat naše tělo i navzdory tomu, že se skládá z obrovského množství více či méně samostatných buněk.

Nobelova cena fyzikům je za kvantové pasti

nob2010-1

Že bude letošní Nobelova cena za fyziku mít n?co společného s kvantovou mechanikou, se všeobecně předvídalo, protože jde o jeden z nejperspektivnějších oborů. Ve jménech oceněných se ale prognózy (například ta, s níž přišla informační agentura Thomson Reuters) nestrefily: nobelovský výbor za laureáty pro rok 2012 vyhlásil Serge Harocheho a Davida J. Winelanda. Oba (nezávisle na sobě) pracovali na metodách umožňujících zkoumat jednotlivé částice, manipulovat jimi a přitom zachovat jejich unikátní vlastnosti.

Nobelovy ceny za medicínu: jak přeprogramovat buňku

nob2010-1

Předpovědi, že letošní Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se budou nějakým způsobem týkat genetiky, včera před polednem došly naplnění. Nejprestižnější vědecké ocenění dostane britský vědec John B. Gurdon a jeho japonský kolega Šinja Jamanaka za objev postupu, který umožňuje z dospělé buňky znovu udělat buňku kmenovou, tedy takovou, z níž se může později vyvinout jakákoliv tkáň.

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates from JoomlaShack.com