Novákoviny

Hans Hass byl jedním z těch, kdo ovlivnili celý můj život – ale nejen můj. Svého času přivedl k zájmu o podmořský svět tisíce lidí v celé Evropě díky filmovým záběrům, jaké před ním nikdo nepořídil, a knihám, v nichž se snoubilo dobrodružství s romantikou, vědeckými poznatky a v neposlení řadě i se svěžím humorem. Teprve později mu jeho téma a publikum přebral slavný francouzský oceánograf Jacques-Yves Cousteau. Přesto Hans Hass zůstává jedním z průkopníků nové metody potápění i výzkumu, která zcela změnila pohled lidí na říši pod hladinou. Hans Hass zemřel 16. června 2013 po dlouhém a plodném životě ve věku 94 let.

Když jsem kdysi dávno dělal zkoušku z meteorologie, předpovídalo se počasí snadno: co bylo zrovna na západě, to dříve nebo později doraizlo k nám. Stačilo se podívat na synoptickou mapu a věděli jste, jak bude zítra. Jenže to už několik let neplatí. Západní proudění se vytratilo, převládá tu jižní, tu severní nebo východní, občas se také "počasí zastaví", což mimochodem způsobilo většinu velkých povodní. Marně hledám texty, které by se to snažily vysvětlit - jakoby to nikoho z vědců nezajímalo. Na bláboly o globálním oteplování způsobeném lidmi se zřejmě granty získávají snadněji. 

Z černomořské základny na Krymu prý utekli dva delfíni vycvičení ještě za časů SSSR k bojovým akcím a ukrajinské námořnictvo varuje: jsou ozbrojení. Takže pokud se vám třeba podaří přejít noční Prahou, aniž by vás dostal nějaký Ukrajinec s kudlou, ještě nemáte vyhráno: ukrajinský delfín vás může sestřelit z mostu přes Vltavu. Vzpomínám si, že v Sovětském svazu chtěli stvořit nového člověka - a překonali sami sebe: stvořili nového delfína. Delfína zabijáka.