Novákoviny

Nestává se často, aby práce českých vědců pronikla na stránky prestižních světových vědeckých časopisů. Tentokrát se jim to navíc podařilo s výzkumem týkajícím se největší záhady vesmíru: zrození života. Článek o vzniku základních stavebních kamenů živé hmoty při napodobení dopadu asteroidu pomocí výkonného laseru otiskl oficiální sborník americké Národní akademie věd PNAS, který je jedním z nejváženějších vědeckých periodik světa.

Už před třemi miliardami let existovaly na Zemi organismy produkující kyslík. Objev irských vědců přepisuje historii evoluce, protože dosud se mělo za to, že tyto formy života vznikly nejméně o 60 milionů let později.

Nobelových cen za fyziku, které bezprostředně souvisejí s nějakým běžným předmětem denní potřeby, není zas tak moc. Ale zrovna ta letošní mezi ně patří: o tom, že výkonné a přitom úsporné LED mají něco do sebe, se mohl přesvědčit každý už v den vyhlášení laureátů v kdejaké prodejně eletrozboží. Svým způsobem to je přelomové, protože o rentgenu, laseru, urychlovači, a většině dalších oceněných vynálezů to říci nešlo.

Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii letos dostali dva muži a jedna žena: polovinu obdrží John O°Keefe, druhou polovinu manželé May Britt-Moser a Edward I. Moser. Oficiální zdůvodnění říká, že cenu dostávají za "objevy buněk vytvářejících v mozku orientační systém". Pokud to někomu připadá poněkud odtažité nebo nesrozumitelné, pak se to dá říci i jinak: prováděli výzkum jakéhosi našeho vnitřního navigačního systému GPS. Tedy - zjednodušeně řečeno - mozkovým funkcím, díky kterým víme, kde zrovna jsme a odkud jsme tam přišli.