Novákoviny

Exploze v japonských jaderných elektrárnách a následná evakuace až dvou set tisíc lidí chtě nechtě vyvolává asociace s Černobylem. Jsou obavy z radioaktivního mraku putujícího nad kontinenty oprávněné? Události v Japonsku se stále dramaticky vyvíjejí, navíc společnost, která elektrárny vlastní, to s objektivním informováním moc nepřehání - a totéž se dá říci i o mediálních prohlášeních odborníků spojených s energetickými kolosy. Některá fakta jsou ale daná.

K objektivní odpovědi je možná jen jediná cesta: podívat se, co se vlastně v havarovaných japonských elektrárnách stalo a jak se liší navzájem mezi sebou,  i od těch, které jsou v provozu.

Japonci jsou (mimo jiné) pověstní tím, že umí stavět budovy odolné proti zemětřesení. Ale také tím, že jejich jaderné elektrárny bezpečností zrovna nevynikají. Možná i proto žádnou z dlouhé řady poruch v nich nezavinil tektonický otřes - až nyní. Na námitku, proč se staví jaderné elektrárny v zemi, která se třese každých 5 minut, je jednoduchá odpověď: Japonci nemají na výběr, protože nevlastní suroviny; proto se ostatně před 70 lety pustili do sebevražedné války. Když už ale musí takové elektrárny mít, dalo by se čekat, že bezpečnostní opatření budou mimořádná. Docela proto překvapí už jen to, že se tu elektrárny staví na pacifickém pobřeží, kde je riziko tsunami podstatně vyšší, a ne třeba na pobřeží bezpečnějšího Japonského moře. A že nemají oddělený sekundární okruh, takže generátory v nich pohání pára primárního okruhu, což riziko úniku radioaktivity podstatně zvyšuje. Důvod je zřejmý: jaderná energetika vyžaduje velké peníze - a kde jsou peníze, tam je i vliv, takže se dá v zájmu úspor ledacos zařídit. Že by jen v Japonsku?

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodá?ské noviny

Zastavit úbytek fosilních paliv, znečišťování životního prostředí a zabránit energetickým krizím je možné během několika málo desítek let jen s využitím již dnes existujících technologií. Alespoň podle studie amerických vědců.

"Zjistili jsme, že neexistují žádné technologické překážky, které by nám bránily nahradit současné metody výroby energie čistými technologiemi a obnovitelnými zdroji," tvrdí Mark Z. Jacobson, profesor ekologického inženýrství na Stanford University. "Otázka ale je, jestli k tomu nechybí politická a společenská vůle". 

Téměř všechny zařízení a stroje - od mikroprocesorů, přes žárovky až po motory - část spotřebované energie m?ní na neužitečné odpadní teplo. Američtí vědci vyvinuli materiál, který toto teplo efektivně mění v elektřinu.

"Polovodiče, které teplo proměňují na elektřinu, jsou známé už sto let, jenže jsou málo účinné a drahé." říká Mercouri Kanadzidis z americké Northwestern University, jeden z členů výzkumného týmu. "Jde o to najít materiál, který by to dokázal efektivně. A my jsme ho našli."