Novákoviny

Jánošíkovské heslo "Bohatým brát a chudým (případně sobě) dávat" si v každé době nacházelo nadšené sympatizanty, a tak nepřekvapuje, že jsou i v časech, kdy vlastnictví digitálního obsahu může mít stejný efekt, jako kdysi vlastnictví truhly plné zlaťaků. Zákrok establishmentu proti Megauploads a následné útoky počítačových pirátů na vládní servery tak budí radostné vzrušení v řadách digitálního proletariátu - a popravdě řečeno, není se co divit, protože chování některých velkých držitelů autorských práv opravdu často připomíná nenažrané feudály koledující si o převýchovu za pomoci vidlí a kos. Přesto si neodpustím pár asi nepopulárních slov, kterými se pokusím tohle jánošíkovské nadšení trochu zchladit. Autorská práva totiž vůbec nejsou takový feudální přežitek, jak radikální počítačoví piráti tvrdí.

"Máňo, jak se máš? Já skvěle. Ty taky? No, to je skvělý! Tak já ti zase za chvíli zavolám." Pán přede mnou v nedlouhé frontě u pokladny supermarketu slib opravdu splnil: "Holka, tady to jde rychle, už budu na řadě. Tak už musim končit, pak se zas ozvu..."

Otevřené softwarové platformy asi není potřeba představovat: třeba takový Linux léta úspěšně vzdoruje nejtěžší váze softwarového podnikání. Ale open source hardware - pod tím si asi málokdo umí něco představit. A přece jde možná o něco, co má potenciál být zárodkem revoluce proti sériové výrobě a systému konfekčního konzumu.

Mít mobil nebo jinou elektronickou hračku i po uplynutí záruky se považuje ze podivínství - pokud byste ale takovým podivínem byli, mají prý na vás výrobci bič. Příznivci této konspirační teorie pro něj vymysleli hezké pojmenování: kurvítko.