Novákoviny

 Na první pohled to vypadá jako laciná exhibice kavárenského intelektuála: přináší internet požehnání osvěty bloudícímu lidstvu, nebo všeobecnou barbarizaci a úpadek mravů? Jenže i odpověď na takovouto otázku jde matematicky modelovat. A výsledky nedávají moc radostné vyhlídky do budoucna.

Každý převratný vynález projde třemi vlnami. V té první vynálezce a okruh jemu duševně zpřízněných mluví o zlatém věku, který jeho výtvor lidem přinese. Druhou vlnou je odmítavá reakce zpátečníků - ne vždy vyvolaná jen chronickým nepřátelstvím vúči pokroku, ale leckdy i obavami pohříchu zcela oprávněnými. Teprve, když obě vlny přejdou, přichází třetí v podobě masového zevšednění novinky. Je to i případ internetu a sociálních sítí, nebo mají tyto technologie potenciál otevřít Pandořinu skříňku zla, které moderní civilizaci zahubí?

Minulý týden kdekdo vzpomněl 20 let od vzniku světa webů a i když je to výročí trochu pofiderní (k internetu, jak ho dnes známe, zdaleka nevedla jen jedna cesta), připadal bych si hloupě, kdybych se nepřidal. Jenže jak svůj komentátorský stádní pud uspokojit?

Nejlépe by asi bylo vzpomínat jak to tehdy před dvěma desítkami let bylo - tak to většinou také udělali ostatní. Což o to, věk bych na to měl. Jenže to má i druhou stránku: paměť už nějak neslouží. A i kdyby sloužila, poměrně jednoduchým výpočtem zjišťuji, že tehdy se psal rok 1991, od bolševikova taktického vzdálení se zjevné moci uplynuly pouhé dva roky a ani mít obyčejný telefon ještě neznamenalo úplnou samozřejmost. Natož pak internet. Nebo třeba mobil. I když...

Norka jménem Prableen Kaur byla jednou z účastnic tábora, na který zaútočil Anders Breivik - a po celou dobu, kdy kolem ní střílel, telefonovala, esemeskovala, psala na twitter i facebook. Střelec nenávidějící multikulti si jí nevšiml, přestože její orientální vzhled na něj musel působit jako muleta na býka. Nevěříte? No, popravdě řečeno, mě se to taky nějak nezdá, stejně jako mnoho dalších věcí v téhle smutné historii, ale oˇtom teď psát nechci. Jde mi o posedlost elektronickou komunikací, sociálními sít?mi, digitálním prostředím předstírajícím, že vidí všude a  všechno -  a zvláštním obrazem světa, který se z toho rodí.

Být hrá?em po?íta?ových her, geekem, zajatcem sociálních sítí, ?i osobou jinak postiženou existencí sv?ta digitálních chytrých mašin, je ?asto úd?l pon?kud osam?lý. Pravda, na internetu se m?žete seznámit se spoustou lidí, jenže co vy víte, kdo jsou skute?n? za?, a hlavn?:  to bezprost?ední lidské teplo p?i tom tak n?jak chybí. Zvláš? pokud jde o kontakty povahy flirtovní až erotické. To se ale má brzy zm?nit.