Novákoviny

"To je blbý, to se bude líbit!" řekl prý Jan Werich - a mě tahle věta napadla v souvislosti s aplikací Aurasma. Když o něčem víte, k čemu to slouží, tak většinou není problém pochopit, jak to funguje, Aurasma je ovšem takový nesmysl, že jsem nad ní vlastně řešil rovnici o třech neznámých: nejen, jak to má něco dělat, ale taky co to má něco dělat a hlavně proč.

Takže pojďme raději k věci. Co je to Aurasma? 

Co je to zombie, vám nebudu vysv?tlovat - z  film? nebo knih jist? víte, že s oživlými mrtvolami není žádná legrace. A že krom? nez?ízené chuti na lidské mozky také usilují o ovládnutí sv?ta. Pokud jste to ale se sledováním t?chto film? nep?ehán?li, tak vás možná p?ece jen trochu p?ekvapí informace, že jde o reálnou hrozbu. Ne, te? nemám na mysli skute?nost, že Karel Gott už vystupuje v televizi jako ?eský prezident a že se jím p?i p?íslove?né politické prozíravosti ?ech? jednou (možná už p?i p?íležitosti svých stých narozenin) i stane. Hlas varující p?ed oživlými mrtvolami tentokrát pochází p?ímo od federálních orgán? Spojených stát?.

V konkurencí s internetem se televize dostala do nepříjemného postavení: diváků ubývá, náklady rostou. Jedním z důvodů je i ubohost nabídky, mezi níž si inteligentnější divák sotva vybere – a koukat pořád na reklamy sem tam proložené stupidními seriály dlouho nevydrží ani ti méně inteligentní. Zvlášě když na internetu se najdou lepší věci. Odborníci proto vidí řešení v tzv. videu na přání (Video on Demand) a větší integraci televizních přístrojů s internetem. 

Kdyby tak chtěl ten mobil selhat, měl bych důvod se rozzuřit a třeba na něj šlápnout. Jenže to on zrovna ne; věrně slouží, oddaně na mě hledí zastaralým nedotykovým displejem, spolehlivě i když trochu těžkopádně plní každý příkaz. Nebudete tomu věřit: už čtvrtým rokem.

Vlastně jsem si na něj zvykl a mám ho rád - a v tom je ten problém. Protože všude se na mě směje tolik nových přístrojů, které umějí věci, o nichž se tomu starému ani nezdá. Chci je. Jenže, jak bych to mohl udělat tomu starému? A kdybych mu to přece jen udělal, co pak s ním? Strčit do šuplete k jeho předchůdcům? Už se tam nevejde. Hodit do popelnice? Ne, proboha, to si nezaslouží. Recyklovat - tedy ve skutečnosti odeslat kdovíkam, aby ho tam vykuchali? To je jako poslat starého koně na jatka...