Novákoviny

    Když čtyři dny po sobě skoro nepřetržitě prší, je to otrava. Pokud ale už po sotva čtyřdenním dešti přijdou katastrofální povodně se ztrátami na životech i majetku, je to přinejmenším na pováženou. Zvlášť, když se to za posledních dvanáct let stává podezřele často. Netřeba proto být jasnovidcem k tvrzení, že po opadnutí vody se začnou hledat příčiny pohromy a způsoby, jak příště velkou vodu už docela určitě zastavit.

    Skoro stejně snadné ale je uhodnout, že bude jen malý zájem na tom, aby byly pojmenované skutečné důvody - zvlášť když jsou k dispozici "důvody", které nikoho neurazí a ještě se na nich dá vydělat. Už předchozí povodně ostatně dobře ukázaly, jak to chodí.

Tak se nám u Bangladéše zase potopil ostrov - a opět to prý má na svědomí stoupání mořské hladiny v důsledku globálního oteplování. Naposledy to tvrdily zprávy světových agentur z 24. března o ostrově South Talpatti, který prý původně vyčníval nad vodu celé dva metry. Totéž se ale o dalších ostrovech této oblasti dovídáme z médií dlouhou řadu let, takže hladina světového oceánu musela za tu dobu stoupnout snad o desítky metrů. Jak je tedy možné, že Holandsko není pod vodou, nad troskami Benátek se neprohánějí ryby a Manhattan si zachovává svůj původní tvar? Vysvětlení je jednoduché: navzdory tvrzení takzvaných klimatologů nestoupla hladina ani o centimetr. Talpatti a další zmizelé kusy země ležely v deltě Gangy, kde mohutná řeka svými nánosy ostrovy pravidelně vytváří a zase ničí.

Dobrá, jednou se mohli novináři splést, většina z nich ostatně nemá vzdělání, které by zahrnovalo přírodní vědy. Jenže první články o tom, jak stoupání hladiny způsobené oteplováním u Bangladéše potápí ostrovy, se objevily už před čtvrt stoletím - a bylo tedy dost času zanedbané vzdělání doplnit. Takže ne hloupost, ale úmysl. "Nejsou zločiny, za který by se mělo střílet, pouze za lež, co se pravdě podobá...", zpíval kdysi Jaroslav Hutka.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny/Moje HN

   Geneticky modifikované plodiny (GMO) jedni zuřivě odmítají, protože do přírody nepatří zatímco jiní je stejně nadšeně vítají, protože vyřeší mnohé problémy zemědělství. N?kdy to ale vypadá, že ani zelení odpůrci, ani technokratičtí přívrženci nevědí o čem mluví. Neříkají totiž to hlavní: myšlenka byla dobrá, pak se ale něco zvrtlo špatným směrem. Na počátku se totiž slibovalo, že genetické manipulace dají rostlinám odolnost proti škůdcům a plevelům, takže zmizí metla pesticidů a herbicidů. Jaká je ale skutečnost? Byly vytvořeny rostliny odolné proti pesticidům, herbicidům atd. - aby bylo možné aplikovat větší dávky, což sice důkladněji hubí škůdce a plevele, ale hlavně umožňuje lepší kšeft. Že trpí příroda i lidé? Ale to je přece jedno, protože o ně vlastně tak moc ani nejde. Geneticky modifikovat plodiny tak, aby byly samy přímo odolné sice také jde, jenže všemocné agrochemické monopoly něco takového nepřipustí, protože pak by tu vůbec nemusely být. Podobně je to s mnoha novými technologiemi: když se vyvíjejí, je plno řečí o tom, jak vyřeší všechny dosavadní problémy. A když vejdou do praxe, máme o problém víc. Není to proto, že by inovace byly ze své podstaty špatné. Je to proto, že špatný je systém založený pouze na třech věcech: za prvé na zisku, za druhé na zisku a za třetí zase jen na zisku.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

   Tohle není vtip, ale holá realita, přestože většina médií o této komické události jaksi opomněla informovat. Roku 2008 si skupina ekologistů pronajala obrovský ruský ledoborec Kapitan Chlebnikov, aby se mezi posledními zbytky tajícího arktického ledu rozloučila s polárními medvědy, které skleníkové plyny připravily o domov. Na palubě luxusní lodi dlouhé 123 metrů (samozřejmě poháněné fosilními palivy) s vyhřívaným bazénem, tělocvičnou a saunou, si během plavby pouštěli filmy o globálním oteplování a proslovy Al Gora. Radostně katastrofická nálada se však 29. května změnila v nefalšovanou paniku, když ledoborec uvízl v mimořádně silných krách. Ani motory o výkonu 24 tisíc koňských sil s tím nic neudělaly a klimatičtí alarmisté rázem vyprázdnili zásoby lodního baru. Loď se uvolnila teprve po několika dnech - víra většiny zúčastněných v globální oteplování přesto nedoznala trhlin. Zřejmě v duchu Evangelia sv. Jana, které říká: "Blažení ti, kdož neviděli a přesto uvěřili."

Mimochodem: za poslední století ještě nikdy nebyla populace ledních medvědů tak početná jako je dnes.

Chcete vědět víc? Čtěte následující článek "Globální oteplování je nebezpečný podvod"

Jan A. Novák

psáno pro Hospodá?ské noviny