Novákoviny

Americké sonda New Horizons se rychle blíží k hlavnímu cíli své mise, jímž je trapasličí dvojitá planeta Pluto - Charon. Řídící středisko začíná oživovat její systémy, aby mohla začít sbírat data z oblasti, kam dosud nepronikl žádný lidmi vyrobený stroj.

"New Horizons už urazila 4,8 miliardy kilometrů a její dlouhý spánek končí," oznámila manažerka mise Alice Bowman. "Je ve skvělé kondici, teď se probere a začne přepisovat historii poznávání Pluta."

Dlouhá pouť New Horizons začala už před bezmála osmi lety startem z Mysu Canaveral na špici nosné rakety Atlas V. Tehdy její poslání vyjádřila Mary Cleave z Ředitelství vědeckých misí kosmické agentury NASA slovy: "Mise bude studovat unikátní svět a my si v současnosti možná ani nedokážeme představit, co všechno se tam naučíme."

Mrtvý muž na palubě

Pluto je unikátní těleso, o jehož podstatě se už dlouho vedou spory: dlouho byl považován za planetu, občas také za kometu, nakonec se astronomové shodli na nové definici "trpasličí planeta". Ve skutečnosti je to dvojitý svět, protože jeho měsíc Charon má celou sedminu jeho hmotnosti.

obr: Krajina na Plutu v představě výtvarníka. Snímky z New Horizons už brzy představí skutečnost

Kresba: NASA

Netypická je i protáhlá oběžná dráha, díky které se Pluto "spouští" ke Slunci až pod úroveň dráhy Neptunu. Některé úkazy přitom naznačují, že v tomto období zmrzlé plyny na povrchu roztají a vznikne plynná atmosféra. Vědci proto nevylučují ani tzv. vodní vulkanismus, který by mohl umožňovat existenci primitivního života. Dnes je ale jisté jen to, že Pluto nepatří ani do rodiny terestrických planet, jako je Země, Mars nebo Venuše, ale ani mezi plynové obry typu Jupitera či Saturnu.

O moc víc už se toho o podivném světě Pluta neví, protože obrovská vzdálenost neumožňuje efektivní pozorování pozemskými teleskopy. New Horizons by to měla změnit. Svůj hlavní vědecký program začne plnit v lednu příštího roku, k největšímu přiblížení na vzdálenost 10 tisíc kilometrů od povrchu dojde v červenci. Je vybavená sedmi vědeckými přístroji: zobrazovacím spektrometrem ve viditelném a infračerveném záření, ultrafialovým spektrometrem, přístrojem pro radiový výzkum atmosféry REX, mapovací kamerou s teleobjektivem, spektrometrem pro výzkum slunečního větru, částicový spektrometrem a studentským experimentem pro výzkum meziplanetárního prachu.

Hlavními úkoly mise tedy bude analýza plynů, snímkování a mapování povrchu. Kromě vědeckých přístrojů je na palubě i schránka s prachem Clyde Tombaugha, svérázného amerického astronoma (1906 - 1997), který Pluto roku 1930 objevil.

Vadou na kráse impozantního podniku je, že díky problémům s financováním se start proti původnímu plánu značně opozdil. Sonda tak nezastihne Pluto při největším přiblížení ke Slunci, ale až na cestě zpět do mrazivých hlubin vesmíru. Je proto možné, že případná atmosféra se mezitím zase změnila v ledovce a některé přístroje nebudou mít co zkoumat. I tak ale má New Horizons šanci zásadním způsobem přepsat všechno, co o podivné planetě astronomové dosud zjistili.

Plutem nic nekončí

Přibližně dvě třetiny dlouhé cesty se sonda nacházela ve stavu označovaného řídícím střediskem jako spánek. Nebyl však nepřetržitý - šlo o 18 období klidu, z nichž nejkratší trvalo 36 dní, nejdelší 202 dní. Probuzení sloužila k prověrkám palubních systémů, ale také k vědeckým účelům. Sonda totiž na své dráze v malé vzdálenosti míjela několik asteroidů a především Jupiter, který její let dál urychlil. Během průletu kolem Jupitera v zimě 2007 New Horizons pořídila velké množství velmi kvalitních snímků obří planety i jejích měsíců.

obr: Po průletu kolem Pluta zamíří sonda New Horizons mezi tělesea Kuiperova pásu

kresba: NASA

Až během výpravy astronomové zjistili, že v systému Pluto - Charon se nacházejí nejméně dva další menší měsíce. Dostaly jméno Kerberos a Styx. V následujícím období astronomové horečně propátrávali okolí Pluta nejsilnějšími dalekohledy a propočítával dráhy dalších možných těles, nebo prachových pásů, aby vyloučili nebezpečí srážky se sondou. Nyní věří, že pravděpodobnost kolize je menší než třetina procenta.

Průlet okolo Pluta bude velmi rychlý: obě tělesa se mají míjet vzájemnou rychlostí 13,8 kilometrů za vteřinu. Ani tím ale mise neskončí. Dalším cílem budou tělesa tzv. Kuiperova pásu, který se nachází za drahou Pluta a kde je trpasličích planet víc.

Roku 2011 začali astronomové pomocí nejvýkonnějších pozemských dalekohledů a Hubbleova kosmického teleskopu vytipovávat pro New Horizons vhodné cíle a v současnosti jsou ve hře tři trpasličí planety. Jde o tělesa nacházející se ještě miliardu kilometrů za drahou Pluta a podstatně menší. K některému z nich by se sonda mohla přiblížit mezi lety 2019 až 2020. Pak bude následovat sondy Pioneer a Voyager na samé hranice sluneční soustavy. K takzvané heliopauze by se měla dostat roku 2047.

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

Sonda New Horizons

NASA

start: 19. ledna 2006

cíle: Jupiter, Pluto, Kuiper Belt

největší přiblížení k Plutu: 14. července 2015

hmotnost: 478 kg

výška: 0,7 m

délka: 2,1 m

šířka: 2,7 m

hmotnost vědeckých přístrojů: 30 kg

náklady na misi: 700 milionů dolarů

You have no rights to post comments