Novákoviny

Počítač antiky - tak se také říká podivnému zařízení objevenému ve starověkém vraku u ostrova Antikythéry. Složitý strojek předpovídající pohyby planet vzrušuje fantazii vědců i milovníků záhad už více než jedno století. Vědci nyní připravují expedici, která má v témže vraku hledat další takový přístroj.

"Nečekáme, že najdeme sochy nebo nějaké jiné velké archeologické památky, v tomto ohledu už je vrak dokonale prozkoumaný," uvedl Brendan Foley, vedoucí připravované expedice. "Chceme ale prohledat sedimenty pod lodí a v okolí, protože máme důvodné podezření, že by tam mohl být další takový strojek."

"Budeme mít mnohem lepší vybavení než všechny dosavadní výpravy k vraky," dodal další člen expedice Yanis Bitsakis. "Během příštích dvou až tří let budeme schopni detailně prozkoumat zbytky celé lodi i jejího kompletního nákladu a zařadit tak nález do širších souvislostí. Bude to úžasný příběh."

Titanic starověku

Vrak se sochami a dalšími uměleckými předměty z antické doby objevil u ostrova Antikythéra na podzim 1900 řecký lovec mořských hub Elias Stadiatis. O dva roky později rozeznal řecký archeolog a ministr osvěty Valerius Stais úlomky bronzového zařízení skládajícího se z množství přesně zpracovaných ozubených koleček. Zjistil že má před sebou přístroj, jaký v době, z níž vrak pocházel - a ani dalších nejméně šestnáct staletí poté - neměl podle seriózních vědeckých představ vůbec existovat.

Brendan Foley podnikl první výpravu k vraku roku 2012. Pracuje v oceánografickém institutu Woods Hole, což je jedna z nejprestižnějších organizací s tímto zaměřením na světě

Foto: G. Koutsaflakis

Pozdější výzkumy ukázaly, že přístroj je vlastně mechanický analogový počítač, který umí neuvěřitelné věci. Má několik "displejů", které ukáží polohy Slunce, Měsíce a pěti v antice známých planet v čase, který se na přístroji nastaví. Předpovídal také zatmění Slunce a Měsíce, polohu Slunce vůči souhvězdím zvěrokruhu a pravděpodobně i řadu dalších astronomických údajů. Schopnosti zařízení se tak vymykaly představám o technice antiky, že se vynořily i fantastické hypotézy o vlivu návštěvníků z kosmu nebo z Atlantidy...

Radiokarbonová analýza i mince nalezené v lodi potvrdily, že vrak pocházel z doby okolo roku 60 před naším letopočtem a mířil z Malé Asie pravděpodobně do Říma. Většina odborníků soudí, že umělecké předměty na palubě pocházejí z Pergamu, kde bylo krátce předtím potlačeno povstání proti Římu. Foley ale zastává romantičtější hypotézu:

"Raději si představuji, že na palubě cestovala vznešená dámy, aby v Římě našla bohatého a vlivného ženicha," říká. "Umělecké předměty mohly být svatebními dary. Berte to třeba tak, že ta loď byla něco jako Titanic z časů před počátkem letopočtu."

Foley přitom naráží na objev ze 70. let minulého století, kdy vrak u Antikythéry zkoumal populární oceánograf Jacques-Yves Cousteau. Nálezy jeho mise byly poměrně skromné, patřil mezi ně ale také úlomek ženské lebky a několik šperků ležících poblíž. Přítomnost ženy z vyšších vrstev na palubě teorii o nákladní nebo kořistní lodi poněkud zpochybňuje.

Velká tlustá řecká expedice

Foley svou připravovanou expedici nazval Big Fat Greek Expedition (Velká tlustá řecká výprava) v narážce na populární film Moje tlustá řecká svatba, a na svou hypotézu o poslání ztroskotané lodi. V neposlední pak řadě i proto, aby přitáhl pozornost veřejnosti, protože financovat tak velký projekt nebude snadné.

obr: Naději na nové objevy dává hlavně technika, kterou bude expedice disponovat. Skafandr tuhé konstrukce umožňuje potápěči dýchat vzduch pod atmosférickým tlakem, a tak prodlouží dobu pobytu na dně

Foley ale má v kapse ještě jeden trumf - podstatně větší než je ctižádostivá nevěsta na palubě. Strojek z Antikythéry (dnes vystavený v Athénském národním archeologickém muzeu) byl nalezen v podobě několika úlomků. Foley a jeho tým podrobili analýze nejmenší z nich, známý jak "Fragment D", který dosud zůstával poněkud stranou pozornosti. A zjistil fascinující věc: slitina, z níž je zhotoven, má jiné složení, než u zbývajících zlomků a vykazuje i známky jiného stylu opracování.

Což neznamená nic menšího, než že byl součástí jiného mechanismu, jehož zbytky dosud leží na dně. Foley se navíc domnívá, že by měly být zachovalejší, než zařízení vystavené v Athénách. To, že je nenalezly předchozí výpravy, znamená, že jsou pohřbené v bahně, které by je mělo uchránit od koroze a ničivého působení mořských organismů.

Problém ale představuje hloubka, v níž se vrak nachází - 70 metrů je na hranici možností běžného dýchacího přístroje se stlačeným vzduchem. Umělé dýchací směsi s héliem mají zase jiná omezení, především drahý a nebezpečný provoz, ale také nutnost i po krátkém pobytu v hloubce provádět pozvolný výstup na hladinu s mnohahodinovými zastávkami (tzv. dekomprese). Foley proto pro výpravu pořídil speciální skafandr v ceně 1,3 miliony dolarů, uvnitř kterého bude i v hloubce normální atmosférický tlak.

"Je to vlastně ponorka, kterou si potápěč na sebe obléká, " vysvětlují potápěči výpravy. "Můžeme tak na dně trávit celé hodiny a pak okamžitě vystoupit na hladinu bez nutnosti dekomprese. Tak se produktivita a efektivita práce na dně mnohonásobně zvýší."

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments