Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Odcházení papežů dnes a ve středověku

papez1Rezignace papeže Benedikta XVI. ze zdravotních důvodů přišla jako blesk z čistého nebe. "Neměli jsme žádné informace, které by naznačovaly, že se papež k takovému oznámení chystá," uvedl Frederico Lombardi, šéf vatikánského tiskového úřadu. A to i přesto, že signálů o zhoršujícím se stavu Josepha Ratzingera přibývalo a některé prosákly i skrz vatikánské zdi. Před pouhým týdnem čelil německý satirický magazín Titanic záplavě oprávněných obvinění, že způsob, jakým poukazuje na špatný zdravotní stav papeže, je nechutný a nepřípustný.

 

Už v listopadu 2011 uvedl obvykle dobře informovaný vatikánský zpravodaj listu La Stamba Andrea Tornielli, že Svatý otec má problém ujít i několik málo kroků kvůli pokročilé osteoartritidě.

Existovaly i signály naznačující, že sám Benedikt XVI. se myšlenkou na abdikaci dlouhodobě zabýval dlouho. Už před několika lety řekl, že odchod kvůli stáří si dovede představit, ale že v časech krize se neutíká. Narážel tím na aféry týkající se sexuálních deliktů některých katolických kněží. I ve svém včerejším prohlášení řekl, že tuto možnost už delší čas zvažoval.

 

Abdikace na kostnickém sněmu

Světu tím ale způsobil šok. Přestože pravidla (bod č. 332 kanonického práva Kodex Iuris Canonici - CIC) takový odchod dovolují, od hlavy Svatého stolce se mimoděk očekává, že z funkce neodejde po svých. Také proto, že něco podobného naposledy stalo před bezmála 6 stoletími - a to ještě za okolností, které signalizovaly vážnou krizi v tehdejší církvi.

papez3Dnešní situace je sice velmi odlišná, přesto se i dnes katolicismus potýká s problémy. Odchod Josepha Ratzingera do ústraní proto také může znamenat konec jedné epochy a začátek jiné.

 

obr: Papež Řehoř XII. sice opustil Petrův stolec po svých, ale přesto ne moc dobrovolně. Přinutil ho k tomu až kostnický sněm, který tak definitivně vyřešil vleklý problém papežského schizmatu. Na témže sněmu byl také odsouzen a uplálen Jan Hus

 

 

Posledním, kdo z papežského stolce odešel živý, byl roku 1415 Řehoř XII. (1326-1417). Svým způsobem se to týká i našich dějin, protože se tak stalo na kostnickém koncilu, na němž byl zároveň také odsouzen a upálen Jan Hus.

Řehořův odchod ovšem nebyl tak docela dobrovolný. Na post zástupce Ježíše Krista na Zemi nastoupil roku 1406, aby pomohl vyřešit papežské schisma - situaci, kdy katolická církev měla dvě (a tu a tam i tři) hlavy. Podmínka jeho zvolení byla, že funkci opustí v okamžiku, kdy tak učiní i vzdoropapež Benedikt VIII. Ani jednomu se ale nechtělo.

Teprve silný tlak kardinálů na kostnickém koncilu oba rivaly dostal ze hry. Benedikta XIII. exkomunikovali z církve, Řehoře XII. nechali v klidu dožít v ústraní. Jejich jediným nástupce se stal Martin V. (1368-1431), který pak mimo jiné organizoval i křížové výpravy proti českým husitům.

Benedikt XIII. byl jediným papežem "na tvrdo" odvolaným z funkce - a to ještě jen proto, že za papeže považován nebyl.

Jinak je odvolání prakticky nemožné - o odchodu může rozhodnout jen sám Svatý otec nebo Bůh. A to i přesto, že papežové jsou obvykle ve velmi pokročilém věku, takže se zdravotní překážky ve výkonu funkce dají očekávat.

 

Papež z lesů

Skutečně dobrovolně opustil papežský stolec Celestýn V. známý také jako svatý Celestýn (1209-1296). Ani v jeho případě ale nešlo o obvyklou situaci. Na rozdíl od Řehoře XII. (a asi i většiny ostatních papežů) se do funkce dostal proti své vůli. Byl to velmi prostý a nevzdělaný muž, původním jménem Pietro Angelari, který žil jako poustevník v lesích na hoře Murrone ve střední Itálii.

papez4

obr: Z poustevníka Pietra Angelariho udělali papeže Celestýna V. prakticky proti jeho vůli. Ve funkci vydržel jen 6 měsíců

 

Roku 1292 zemřel papež Mikuláš IV. a ani po dvou letech od jeho smrti se církevní otcové nedokázali shodnout na nástupci. Tehdy kardinál Malabranca navrhl Angelariho - a volba se povedla. Tvrdí se, že každý z volitelů napsal Pietrovo jméno, protože se spoléhal na to, že nikdo z dalších takový nesmysl neudělá.

Angelariho přivedli násilím a ve funkci ho udrželi jen necelých 6 měsíců. Už v prosinci mířil zpět do svého lesa, ale nebylo mu to dopřáno. Uvěznili ho a pravděpodobně zavraždili.

Za živa opustil funkci také Benedikt IX., který žil někdy mezi lety 1012 až 1085. Jeho současníci jej považovali za zvrhlého a zkaženého a z Říma jej vyhnali jeho obyvatelé. Církev místo něj dosadila Silvestra III., jenže Benedikt si t nenechal líbit. Vrátil a pro změnu vyhnal zase Silvestra. Jako dobrý obchodník a zkušený zloděj ale pochopil, že pontifikát je majetek, který by neměl ležet ladem, a tak jej prodal jakémusi Janu Gratianovi, který do dějin papežského státu vstoupil jako Řehoř VI. Benedikt se přesto do úřadu za čas vrátil i potřetí - aby byl opět vyhnán, tentokrát císařem. O tom, jak tento trojnásobný papež skončil, se toho moc neví.

Celkem z papežského stolce odešla po svých necelá desítka mužů, všichni za neklidných časů středověké církve. V novodobých dějinách je Joseph Ratzinger zatím jediný.

 

Odchod do třetího světa?

Winston Churchill vzpomíná ve svých memoárech na Stalinův výrok: "Papež? A kolik má ten papež divizí?" Ano, papež nemá žádnou ozbrojenou jednotku s výjimkou poněkud operetní švýcarské gardy střežící jeho sídlo ve Vatikánu. Přesto katolická církev trvá, zatímco Stalin i jeho režim dávno patří minulosti. Odhaduje se, že dnes je na světě asi 1,19 miliardy pokřtěných katolíků, tedy asi šestina lidstva. Papež ale představuje autoritu i pro mnoho dalších lidí. I proto se zákonitě jako první vynořila otázka: "Co bude následovat?"

papez2

obr. Z Benedikta XVI se zase stane Joseph Ratzinger. A společně s tím zřejmě skončí i jedna éra římskokatelické církve. Její budoucnost záleží i na tom, koho konklávě vybere jako nového papeže

 

 

Nového papeže zvolí sněm všech kardinálů mladších osmdesáti let zvaný konkláve. Sejde se pravděpodobně v březnu v Sixtinské kapli a mezi jeho členy bude i Dominik Duka, který byl kardinálem jmenován loni v únoru. Kardinály jmenuje papež a nechybí názor, že Benedikt XVI. při jejich výběru myslel už i na budoucí volbu svého nástupce.

Kardinálové před volbou složí přísahu mlčenlivosti a jsou pak v Sixtinské kapli uzamčeni, dokud při tajném hlasování nedosáhne některý kandidát dvoutřetinové většiny. Pak jsou hlasovací lístky spáleny a bílý kouř vyvedený nad střechu zvláštní rourou oznámí úspěšné ukončení volby. V případě, že se potřebného poměru hlasů nedosáhlo, vloží ceremoniář do ohně vlhkou slámu – a černý dým prozradí davu na svatopetrském náměstí, že volba se bude opakovat.

Už při minulé volbě papeže se očekávalo, že jím bude některý kandidát z rozvojového světa. Výběr konzervativního středoevropského intelektuála Josepha Ratzingera tehdy dost překvapil. I dnes jsou největší šance přisuzovány ghanskému kardinálu černé pleti Peteru Turksonvi (64) - nejen experty, ale i sázkovými kancelářemi.

Z Jižní Ameriky a Afriky jsou i další horcí favorité. Také proto, že v těchto oblastech je katolická církev mnohem silnější než ve státech euroatlantického okruhu. Někteří církevní hodnostáři třetího světa jsou známi velmi netradičními postoji (včetně příklonu k ultralevicovým hnutím). Je proto možné, že odchod Benedikta XVI. z Petrova stolce odstartuje úplně novou etapu vývoje římskokatolické církve.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla 1.5 Template: by JoomlaShack