Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Věda

Japonci chtějí oživit mamuta

mam1

Myšlenka vrátit znovu na sv?t vyhynulého mamuta se v posledních desetiletích objevuje stále ?ast?ji. Zatím naposledy s ní v polovin? ledna p?išli japonští v?dci. Ti se cht?jí vydat na Sibi? a v tamní v??n? zmrzlé p?d? najít dob?e zachovalá t?la majestátních chobotnatc?. Doufají, že tak získají dost neporušené tkán?, aby z DNA jejích bun?k vytvo?ili nového mamuta. Expedici povede Akira Iritani z Kyoto University.

"Sta?í získat vzorek o rozm?ru n?kolika málo krychlových decimetr?, abychom m?li dost genetické informace na další práci, " ?ekl japonskému listu Yomiori Shimbun profesor Minoru Mijašita z Kinki University v Osace, ?len týmu, který se o n?co podobného v minulosti již pokoušel.  

Někteří dinosauři přežili velké hynutí

dinoex1

Podle většiny paleontologů měli dinosauři vymřít při srážce Země s asteroidem před 65,5 až 66 miliony let. Ne všichni s tím ale souhlasí. Skeptiky nyní podpořilo nové datování kostí hadrosaura, který žil ještě 700 tisíc let po velkém hynutí.

Arthur Conan Doyle, otec nesmrtelného Sherlocka Holmese kdysi popsal ve svém románu Ztracený sv?t jihoamerickou vyso?inu, kde majestátní druhohorní tvorové přežili až do současnosti. Někteří američtí paleontologové věří, že obdobu tohoto Ztraceného sv?ta objevili v Novém Mexiku. Už loni popsal Jim Fassett v odborném tisku nálezy kostí hadrosaur?, kte?í m?li podle jeho názoru žít ještě nejméně půl milionu let po domnělé planetární katastrofě. Tehdy mu ale jeho kolegové ještě moc nevěřili. Nyní se ale začíná ukazovat, že měl zřejmě pravdu.

Vědci se vracejí na nejhlubší místo oceánu

marian1Dno Marianského p?íkopu, který je nejhlubším místem na Zemi, zkoumal mezinárodní v?decký tým. Poznatky o usazeninách na dn? propasti hluboké tém?? 11 kilometr? (p?ibližn? o dva kilometry víc, než je nadmo?ská výška Mt Everestu) mají p?edevším p?inést nové informace o zm?nách klimatu v minulosti a o kolob?hu uhlíku v ekosystému naší planety.

Na Sibiři objevili nový druh pravěkého člověka

denis1

Kosterní pozůstatky pravěkého člověka, které antropologové objevili na jižní Sibiři, nepatří ani neandrtálcům ani našim předkům. Před 30 až 40 tisíci let zde existoval dosud neznámý poddruh našich blízkých příbuzných.

Kosti pocházejí z jihosibiřské jeskyně Denisova v pohoří Altaj nesoucí jméno podle poustevníka Dionisia, který v ní žil během 18. století. Našli je vědci z Institutu archeologie a Etnologie v Novosibirsku. Šlo sice jen o úlomky prstu a zubu pocházející od dvou jedinců ženského pohlaví, přesto poskytly dostatek genetického materiálu pro další analýzy.

IceCube: na jižním pólu dokončili největší neutrinový teleskop

icecub1Poblíž polární stanice Amundsen-Scott nacházející se na jižním pólu byla dokončena stavba největšího teleskopu pro zkoumání neutrin. Projekt nazvaný IceCube vědcům umožní získat nové poznatky o subatomové částici, která byla dosavadními metodami jen obtížně polapitelná.
"IceCube není jen úžasný nástroj sloužící základnímu astrofyzikálnímu výzkumu, ale také skvělý příklad mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie," řekl při té příležitosti ředitel Úřadu polárních programů americké organizace National Science Foundation (NSF) Karl A. Erb. "Výzkum tohoto typu se provádí v Antarktidě proto, že to jde o unikátní přírodní laboratoř. Důležité je ale i to, že zde existuje silná tradice spojení vědců mnoha národů k dosažení společných cílů. 

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates by JoomlaShack