Novákoviny

V?era Nobelovský výbor Švédské královské akademie vybral letošní laureáty Nobelovy ceny za fyziku. O nejprestižn?jší v?decké ocen?ní se d?lí Andrej Geim a Konstantin Novoselov z University of Manchester. Získali jej "za pr?kopnické experimenty týkající se dvourozm?rného materiálu grafen", jak ?íká oficiální zd?vodn?ní.

P?estože pojem "grafen" je dnes širší ve?ejnosti skoro neznámý, v budoucnu možná bude jeden z nejfrekventovan?jších. Je to totiž materiál, který by mohl doslova prorazit hranice toho, co se dnes považuje za nemožné. Grafen je jednoatomová vrstva uhlíku uspo?ádaná do šestihranné struktury podobné v?elímu plástu. Její vlastnosti jsou šokující: má velmi vysokou elektrickou vodivost, elektrony se v n?m pohybují prakticky rychlostí sv?tla, je pr?hledný a p?itom absolutn? nepropustný pro plyny -  a také jde o nejpevn?jší známý materiál - je 200krát pevn?jší než ocel.

P?ibližn? ?ty?i milióny lidí žije jen díky letošnímu laureátovi Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii Robertu G. Edwardsovi. Je totiž autorem metody um?lého oplodn?ní „in vitro“ - po?etí ve zkumavce.  Edwards si díky své metod? vysloužil p?ezdívku Otec všech d?tí ze zkumavky. Ve výzkumu mu pomohl  britský gynekolog Patrick Steptoe, ten však roku 1998 zem?el, takže podle pravidel Nobelovského výboru mu cena nem?že být ud?lena.

„Více než deset procent všech pár? je neplodných, což pro mnohé z nich p?edstavuje celoživotní psychické trauma,“ uvádí se v oficiálním zd?vodn?ní výb?ru letošního laureáta Nobelovy veny za medicínu a fyziologii. „Teprve metoda vypracovaná Edwardsem, umožnila neplodnost ú?inn? lé?it.“

Zase za?íná každoro?ní týden ud?lování Nobelových cen - a první laurteát už je znám: za medicínu a fyziologii nejprestižn?jší v?decké ocen?ní dostal  Robert G. Edwards z University of Cambridge. Zd?vodn?ní: za výzkum um?lého oplod?ování "in vitro" - Edwardsovi  se proto také p?ezdívá  "otec všech d?tí ze zkumavky".  Mimochodem, narodilo se jich už asi 4 miliony. Zítra bude vyhlášena cena za fyziku, ve st?edu za chemii, ve ?tvrtek za mír (to zas bude...) a v pond?lí za ekonomii. Ve?er se tu k dnešnímu laureátovi snad vrátím podrobn?ji.

Tajemství vzniku života - zlomového okamžiku, kdy se z mrtvé hmoty stalo něco, co je schopné růst, vyvíjet se a nakonec i myslet - je hádanka, která stále vzdoruje vědeckým snahám o rozluštění. Není to ale jen problém vědy: schopnost porozumět původu organizované hmoty, nebo život dokonce vytvářet uměle, by otřásla náboženstvími i filosofickými systémy.

"A potom řekl Bůh: zploď země trávu a bylinu vydávající símě a strom plodný nesoucí ovoce podle pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi," tvrdí o tomto klíčovém momentu biblická kniha Genesis. Jenže vědcům to nestačí, chtějí také vědět, jak to Bůh vlastně udělal. Snaha odhalit tajemství Stvoření přitom přináší jedno šokující odhalení za druhým. Nechybí mezi nimi ani dobře podložený názor, podle kterého život přišel už hotový z vesmíru, takže jsme na své planetě vlastně cosi jako imigranti.